Rebelka

Rebelka je, stejně jako ostatní Pixarovské počiny, technicky dokonalá a nápaditá v detailech a stejně jako Disneyovské filmy patřičně uhlazená a předvidatelná. Už neposouvá žádné hranice, nevymýšlí nové světy, ale i to v tomhle případě stačí na nadprůměr v dnešním animovaném filmu. Vedlejší postavy a dětské vtípky nejsou trapné, narozdíl od takového Turba a na (moje oblíbené) keltské fantasy prostředí vypiplanané do nejmenšího detailu je prostě radost pohledět. Navíc hlavní hrdinka je sympaťačka až na půdu a film ani na vteřinu neztratí spád. (10.12.2013)

Navštívila mě sestra a hned se zajímala, jestli už je k dostání "Rebelka", že by ji chtěla vidět. Co bych neudělala pro vzácného hosta, zaběhla jsem o patro výš do půjčovny AVI souborů a nedlouho potom jsme popíjely kávičku, požíraly tvarohový koláč - tentokrát se mi podařilo vytvořit pečivo poživatelné, nikoliv obvyklý beton - a čučely na animovanou pohádku o rodinných hodnotách a nutnosti respektovat mládež. Hlavní hrdinku jsem měla většinu stopáže stěží odolatelné nutkání popadnout pod útlým krčkem a nasekat jí lukem po prdeli, kdykoliv udělala to své "mhhhnhhh, mhááámííí!". Její tři "roztomilé" bratříčky bych nejraději nacpala jejich hřmotnému fotrovi zpátky do pytle a na bimbasovi mu udělala uzel, aby nehrozil návrat tohoto zrzavého tria zpátky na scénu. Ale vlastně jsem se u "Rebelky" nenudila, občas mi povyjely koutky úst vertikálním směrem vzhůru, ségra vypadala spokojená, animace byla tradičně hezoučká, písničky se daly přežít (debilo jich moc) a tak sem prásknu nenadšených, nezhnusených 65%. (14.03.2013)

Že by emancipace konečně pronikla i do animáků? Merida představuje zřejmě první disneyovskou hrdinku, jejíž životní spokojenost není vázána na prince ani jinou mužskou postavu. Byť k tomu film zpočátku, kdy se dívčina svéhlavost projevuje zejména „mužským“ chováním, zdánlivě směřuje. V předurčené úloze poslušné holčičky nedokáže naplnit svou touhu po volnosti, vyjadřovanou divokou jízdou na koni. Ženské šaty, v nichž musí mít schované své ohnivé vlasy a které jí brání v pohodlné lukostřelbě, viditelně dusí její pravou povahu. K jejímu zmužštění přispívá absence ženského vzoru, který by mohla následovat. Obklopují ji jenom stereotypizované obrazy ženství (dobrosrdečná služebná, upjatá matka), jejichž role v procesu dívčiny proměny je ale nakonec překvapivě významnější než role mužských nápadníků, kteří jsou (doslova) jen za MacGuffiny. Merida si možná víc rozumí s otcem, ale ten, natrvalo zakletý v minulosti, kdy se (ne)slavně utkal s medvědem, pro ni není výraznou inspirací. Tou se stává matka. Příznačně teprve poté, co je prostřednictvím její metamorfózy ozřejměna skutečná role ženy v patriarchátu – ženy jsou kořistmi, muži lovci. Jenom společnými silami mohou Merida s matkou toto nastavení změnit. Ústřední konflikt sice stejně jako v mnoha mateřských melodramatech vyplývá z dceřina nerespektování matky, jeho řešení se ale většině melodramatickým klišé úspěšně vyhýbá. Emblematická scéna, ve které je Merida kvůli záchraně jednoho z rodičů nucena spojit to, kým by být měla s tím, kým by být chtěla (vyšívání na koni), je poměrně vyzrálá nejenom na animovanou pohádku. Radost z dospělosti přístupu k ženské postavě tlumí infantilita vyprávění. U Pixaru dříve nebylo zvykem, aby se od práce na vývoji postav a prohlubování zápletky neustále odbíhalo k atrakcím. V akci (nebo rovnou akcí) je řešeno téměř vše důležité. Hladká návaznost řetězce akčních scén, důraz na to, ať je stále nač koukat a čím se bavit, neponechává prostor a čas pro trvanlivější emoce. V jistém směru zlomové poznávání dosud výhradně mužského území z ženského úhlu pohledu je tak hlavně rychlou zábavou, jejíž pravá hodnota zaniká pod hromadami akčního a komického blbnutí. 75% Zajímavé komentáře: berg.12, Macejko, MartinezZ, Allia (30.12.2012)

Neskrotné rebelky, riešiteľky svárov a záchrankyne krajiny áno - ale len z panovníckeho rodu. Poddaných zastupuje ujačaná slúžka, natvrdlý strážca a členovia družín, ktorí bez frflania nasledujú príkazy vodcu. Iste, je tam aj emancipačná línia (prináležiaca rodine koruny), len neviem, či dnes nie je trochu pasé. Vlastne - možno je výsostne moderná: nezabudnime na ženské práva panovníkov! Rebéliu a chrabrú odvahu strčíme tiež medzi korunované hlavy aby náhodou neostala od útleho detstva na ulici. Kinematografia zameraná na najširšie cieľové publikum je plná podobných propagácií moci v snahe o udržanie si pozícií. Samozrejme, že sa do toho napchá kopec odkazov na iné filmy a pár progresívnych ideí spolu s paródiu súčasnosti aby sa filmoví vedátori mali nad čím vzrušovať a prispeli tak na základe chvály podružných prkotín, z veľkej časti doceneným len nimi samými, k vysokým hodnoteniam. Ostatní pohodlne prežujú posolstvo hlavné - zabaviť sa a zarebelovať si odmietnutím rodiny (pretože moc už dnes nepotrebuje pracovný kapitál - je navyše). Vláda nech dovládne, pretože vnútorní rebeli v nej spoločenský marazmus vyriešia. (08.03.2013)

Hyperaktivní animace a jednoduchý příběh. Nic za pětihvězdný jásot, ale ani otrávený odpad. Figurky se šklebí, skáčou a kmitají se příběhem jako naspeedované a krapet pocuchané neurony v mysli Lance Armstronga. To už ani nelze očekávat, že by z Ameriky přes velkou louži připlul nějaký v klidu vyprávěný animák. Zápletka byla skoro jako z ruských bylin a přílišná přímočarost vyprávění (a přitom složitost - ze začátku člověk nemohl ani tušit, jakou cestou se příběh vydá) je možná na škodu. Samozřejmě animace je jinak naprosto úchvatná. Bez toho už si snad animák nelze představit. Je pravda, že při snaze obkreslit co nejpřesněji realitu, příběh diváka více vtáhne. Těžko si představit, jak postavičkám držím palce, když by byly ušité ze zbytků látky a škubaly sebou jako ty z dílny Hermíny Týrlové. Koukal bych na to jako na blbůstku pro nejmenší. Rebelka je jako film pro dospělé. (10.12.2012)