Půlnoční polibek

Co na to říct... Nejvcí se mi na tom líbí ta absolutně nulová naivita.. Realita bývá vždycky krutá, a proto je celkem drsný se koukat na film, ve kterém se vidí asi každý z nás. A myslím, že opravdu všichni diváci se najdou v jedné z těch postav. Jenom chci říct, že výběr z těch osob není nijak velký....a tak mě napadá..co, že ste to vlastně dělali na Nový rok ? ... (27.03.2011)

Romantická vzťahová dráma, ktorá sa v mnohých ohľadoch od štandardnej romantickej šablóny odlišuje. Je to taký svieži vetrík, ktorý funguje hlavne na princípe inteligentného dialógu a zaujímavých postrehoch o živote, láske, nádeji.... Koniec ma svojou horko-sladkou chuťou príjemne prekvapil. Čiernobiele spracovanie neriešim, ale myslím, že by sa snímok obišiel aj bez neho. 75/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (29.09.2015)

Správných "poctivých" indie až za humna není nikdy dost. Námětově se vracíme k Linklaterově božské dvojici nebo k teen provedení Rande na jednu noc, ale vše dostáváme v mnohem nezávislejším podání (digitální kamera mi pila krev) se skvěle padnoucími herci a trochu větším dramatem než od podobných filmů očekávám. Ale funguje to překvapivě i po té romantické stránce. 75 % (21.02.2010)

Naprosto ukázkový příklad amerického nezávislého romantického filmu. Půlnoční polibek je opět hodně ukecaná záležitost. Minimum komparzu a lokací. Hlavní je filozofování hlavních postav a jejich slovní přestřelky. Celkový dojem z filmu se snaží umocnit jeho černobílé provedení, které v mých očích výsledný dojem spíše kazí. Rozhodně se dá říci, že zde máme originální kousek pro náročnější publikum. (09.10.2016)

Pokusím se oprostit od veškerého pozadí filmu, kde kontrastuje vzhled takového indie nezávislého, lehce artového filmu proti tomu, že ani jedno vlastně pořádně není, a kouknu se na samotný požitek. Ve sledu amerických romantických komedii je to opravdu doušek na probuzení smyslů. Je hodně romantický, je to i komedie, ale na seriózní úrovni. A jeho černobílost podtrhuje pocit výstřižku z novin, malého výstřižku z rubriky obyčejných neobyčejných lidí. A hezky to plyne, řádek po řádku... místy melancholicky, místy ironicky. Má to prostě svoje kouzlo i přes zjevnou minimalističnost a snahu zapůsobit "alternativně". Což je chvályhodná snaha, co se povedla, ale když to člověk prožene hlavou sem a tam, ve výsledku poněkud okatá. To však nic nemění na faktu, že je to moc pěkný snímek, který ocení (a možná i docení) hlavně citlivější charaktery a milovníci romantických komedií všeho druhu (což občas zavání mentálním masochismem), jako jsem já. (23.09.2010)