Svět je velký a záchrana kyne odevšad

Mám z toho hodně rozporuplné pocity. Vedle sebe tu leží skvělé filmové nápady a provařené kejkle hodné mexické telenovely. Nepůsobí to však jako takový ten balkánský guláš , kde najdete úplně cokoliv a v celku je to neopakovatelně přitažlivé a originální (Kusturica), spíš je z toho cítit promarněná šance. (10.08.2012)

V roce 1976 se v malém městečku socialistického Bulharska narodil Alex. S rodiči ve svých šesti letech emigroval na západ. O pětadvacet let později o své rodiče Alex přijde při tragické autonehodě. Ztratí také svou paměť. Do Německa za ním přijíždí dědeček, aby mu pomohl. Svět je velký a někde v něm musí Alex najít svou spásu. Ta číhá všude – v rodném kraji, ve vzpomínkách na uprchlický tábor, v blízkých i dalekých zemích. Je pravda, že kdo ví, odkud přišel, ví, kam míří? Putování Alexe a jeho dědečka je nejen cestou do rodné vlasti, ale i cestou k navrácení vzpomínek, cestou k nalezení sebe sama, k získání nové chuti do života. Светът е голям и спасение дебне отвсякъде je nenápadný, ale velmi citlivý a pěkný film. (10.03.2013)

Všechno, co mi chybělo v předchozích pár filmech, toho se mi tady dostalo až nad hlavu. Příběh, herecké výkony, smutek, smích, pláč, tohle všechno běželo, jako dobře namazaný stroj a konečně trošku vím, jak se hrají vrhcáby. Moc milej film, kterej by se měl ve všech postkomunistických zemích promítat naprosto povinně. (24.01.2015)

Toto je jedna báseň. Aj keď to človek nemusel zažiť, môže to vysoko oceniť. Nádherný príbeh, nádherné metafory na život, skvelí herci, nádherné prostredie, cítiť z toho jar a leto, je to také svieže a plné inšpirácie. Ak si myslíte, že ísť bicyklom z Nemecka do Bulharska je šialené, to asi neviete, že jeden Slovák natočil film o tom, ako išiel bicyklom zo Slovenska na most, ktorý oddeľuje Európu a Áziu v Turecku, ale na druhú stranu neprešiel aj keď tam išiel kvôli tomu, prišiel iba na most a otočil sa a išiel naspäť, zažil duchovnú obnovu, mal zážitky, takže to nie je šialené, ale nádherné, je to svojím spôsobom aj cestopisné aj psychologické. Je to aj trošku historické, romantické, životopisné a koniec koncov ten záverečný hod kockou by som lepšie nevymyslel, je to ako z mojej duše, proste film ako sa patrí. (06.04.2012)

Nevím kolik jsem viděl bulharských filmů (jestli jsem vůbec nějaký doposud viděl), ale tenhle je absolutní TOP. Naprosto jednoduchý příběh rozvinutý na téměř dvě hodiny filmového pásu, který je tvořený z krátkých příběhů z minulosti a současnosti. Tyto střípky ze života slepené dohromady dají ten největší diamant bulharské kinematografie, za který by se nemusel stydět žádný režisér evropské scény. A vy si v klidu vychutnejte radostné i smutné okamžiky, které vám připomenou místy i komunistický režim u nás. A je čas naučit se hru vrhcáby. (02.04.2009)