Přežít svůj život

Švankmajer je jako vždy originální a vtipný. Kombinuje své tradiční metody s animací připomínající filmy Terryho Gilliama a Monty Python. Bohužel ale tentokrát, podle mě, nevychytal výběr herců, kteří přehrávají a příliš uvěřitelní nejsou. I tak je ale tento snímek hodně zajímavým a vtipným prstem, který dloubá v psychoanalytickém oku vytříbeným surreálným způsobem. (14.07.2011)

Velmi originálně zpracované. :) Jan Švankmajer dokáže opravdu vždycky mile překvapit. Některé scény mě skutečně pobavily, některé scény však byly až absourdně směšné, ti, co film shlédli, vědí o čem mluvím. Česká verze "Počátku"? :) Faktem zůstává, že byl zpracován velice zajímavě. Děj chytlavý a poutavý, který nám v hlavě zanechá otázku: Co se asi bude dít dále a jak to asi všechno nakonec skončí? (28.05.2011)

Zpočátku jsem měl strach, že se bude jednat jen o bezbřehou animaci bez pointy. Mýlil jsem se. Pointa byla prostá. Režisér navíc naštěstí pamatoval i na nás průměrné diváky a vše nám prostřednictvím paní psycholožky a obrazů Freuda a Junga polopatě vysvětlil. V půlce snímku mi tedy vše došlo, co mi nedošlo, jsem pochopil později, a jsem rád. Nakonec to byl velmi slušný snímek. Už ne žádné Švankmajerovo šílené Šílenství. A navíc po Monty Python:Smysl života to by druhá největší blitka ve filmu, co jsem kdy viděl. 75% (10.09.2011)

Psychoanalytická komédia. Tak svoj film označil Švankmajer. Psychoanalytická preto, lebo v nej vystupuje postava psychoanalytičky (ktorá nemá problém vyskúšať aj netradičné metódy). Komédia preto, že...Ale to si už snáď domyslíte. Nový Švankmajer baví. Každého asi iným spôsobom. Niekoho spletitým dejom, v ktorom je niekedy ťažké stanoviť hranicu medzi snom a realitou. Niekoho vtipné animácie a zábery na ruky, nohy a ústa. Niekoho sliepky s nahým ľudským telom, hady, krokodíly, prípadne kabelky z krokodílov, melóny, vajíčka, jablká... Film je plný symboliky, aj keď asi len sám pán režisér vie, čo to má vlastne všetko znamenať. Dej síce plynie pomaly, ale vďaka neustálemu prívalu nápadov a postupnému odhaľovaniu pozadia Evženových snov nenudí. Inak, Václav Helšus mi celý čas pripadal ako Terry Gilliam (mínus 20 kíl:) A Freud & Jung vládnu. Plus krásna hudba. Videné na slávnostnej premiére v rámci Projektu 100. (13.9.2010 - Klub za zrkadlom, BA) (13.09.2010)

Být originální v našich končinách se asi málo komu poštěstí. Těžko objektivně posoudit, zda-li je to v případě Švankmajera dobře nebo ne. Jedná se o hodnotné dílo, které může být přijaté veřejností téměř jakkoliv. Pokud filmu odpustíte že vás někdy bude irititovat a budete vnímaví, tak zažijete poměrné zajímavý a netradiční výlet do duše jednoho zvláštního režiséra. Příjdou scénky, které vás zaručené pobaví. Abych filmu nějak nekřivdil volím zlatou střední cestu. (05.12.2011)