Duch ve stroji

To je nějaký trend, že komerční neúspěch svedou exekutivci na liberální společnost? Nejdřív člověk od Marvelu, který vidí důvod špatných prodejů v tom, že nahrazují bílé hetero superhrdiny za etnicky, genderově a co do orientace rozmanité postavy, přičemž důvodem prostě může být otrávenost z neustálého rebootování a znepřehlednění dosavadní kontinuity. Nyní osoba od Paramountu, která spatřuje nesmyslnou kauzu kolem witewashingu za příčinu nízké návštěvnosti. Já bych teda problém viděl spíš v tom, že (1) propagace cílila na fanoušky a fanynky původního snímku (´95), který ale není až tak známý, (2) hraná verze se prezentovala jako remake, tj. jako něco svatokrádežného pro znalé a nedostatečně silná značka pro nezasvěcené, přestože jde o velmi nápaditý prequel, (3) cyberpunk nemá dostatečnou tradici (vrchol v devadesátkách, v novém tisíciletí několik nepovedených zhollywoodizovaných verzí jako AEON FLUX či ULTRAVIOLET)._____ Osobně mě ale komerční neúspěch mrzí, protože GHOST IN THE SHELL (2017) považuji za velmi dobrý film, pokud publikum je: (a) ochotno přistoupit na uzpůsobení americkým tradicím vyprávění (příčinná provázanost dění na místo epizodičnosti a budování atmosféry dané "zastavením" narace jako v japonských anime); (b) znalé franšízy GITS, protože ta je tematicky postavena jednak na střetu proměnlivé identity a společnosti (korporátu, politiků), jednak na stylistických paralelismech vždy ve zcela jiném kontextu (Major skákající do neznáma, rozhovory na lodi, souboj s roboty, utržení robotické ruky...); (c) dostatečně otevřené na to, aby přijalo tento americko-japonský mash-up (americké vyprávění, japonské stylistické "výpůjčky"), který rozhodně nedělá cyberpunku špatné jméno. Failu se nedivím, ale jsem rád, že to vzniklo, protože to není parazit na kultu, ale příspěvek do ságy. (09.04.2017)

Myšlenkově poněkud analogová ozvěna cyberpunku, která je řemeslně bez problémů a hezky se na ni kouká, ale ani s náskokem dvou dekád se na Matrixy absolutně nechytá, a to ani akcí, ani triky (ty komplet CGI scenérie jsou příliš umělé). Scarlett je nepřesvědčivé dřevo s jedním výrazem a ani digitální zeštihlování ji nespasí. (29.03.2017)

Kdyby byl rok 95, rozuměj 1995, asi bych bučel blahem. Majorku Míru Zabijákovou by hrálo nějaké jiné dřevo (i když Scarlett jsem chvílemi věřil, že je robot, takže vlastně dobrý), omalovánky by byly víc analog a ruční práce a to poselství(?) by bylo tak nějak víc in. A navíc Takeši by se mohl pořádně rozparádit beze strachu z toho, že se rozsype jako zavirovanej hologram. Tohle se mi nelíbit. (19.07.2017)

Sterilní kastrovaný pohrobek fenoménu GitS, který předvádí řemeslnou rutinu, z níž jen občas vykoukne světlejší moment, který se ale málokdy zmůže na něco sofistikovanějšího, než doslovnou citaci. Před 18 lety se Matrix původním GitS inspiroval a odstartoval nový typ akčního filmu, na jehož konci teď stojí hraný Ghost in the Shell a není v žádném ohledu lepší. Kruh se uzavřel a nic z toho. Jen spousta prohřešků vůči filmovému i seriálovému vesmíru, které jen dokazují, že autoři látku absolutně nepochopili.. (29.03.2017)

Není to tak, že bych se vůbec nebavil. Ale vnitřně mi to přišlo hrozně vyprázdněné, hlavní hrdinka ze všech postav nejméně zajímavá (jednoznačně kraluje legendární Takeshi Kitano) a vize budoucnosti byla podstatně méně propracovaná, než bych od podobného typu filmu čekal. Nemluvě o obvyklém neduhu současných blockbusterů, kdy se finální akce utopí v CGI bordelu. (09.07.2017)