Legenda jménem Bruce Lee - Cesta za slávou

Film mimochodem nezačíná narozením Bruce Leeho roku 1940, jak tvrdí oficiální text distributora, ale na šampionátu karate v Kalifornii. Na jednu stranu ryze hong-kongský film, na stranu druhou propletený s americkou filmařinou přesně tak, jak to Bruce Lee jako herec ve svém životě měl. Nejvíce mě překvapilo, že film úplně ignoruje jeden obrovský mylník Bruceova života a tím není nikdo jiný, než mistr Ip Man. Navíc jsem v této části nezahlédl ani G. Danielse ani M. J. Whita. (25.11.2015)

Hodnocení není úplně objektivní, páč jsem to vzal rychloposuvem a nevím jestli budu mít někdy náladu to zkouknout normálně. Celý to je natočený jak mexická telenovela nebo televizní inscenace z ČT a tomu odpovídají i bitky, kterých je mimochodem zatracaně málo, jsou naprosto hrozné, se spoustou záběrů do obecenstva, pitomým střihem a navíc je vidět jak je to nacvičované. Možná to zachraňuje samotný příběh, ale protože jsem ho už viděl i četl jinde, nemám potřebu koukat na takovéhle sračkovité zpracování. Druhý díl zřejmě vynechám. (23.10.2009)

Bylo nebylo, za devaterými horami a devaterými řekami ... Jinými slovy: TENHLE film a Bruce Lee mají společnou tak nanejvýš určitou fyzickou podobu představitele hlavní role a Malého draka. Naivně jsem si myslela, že v čínské režii uvidím nekompromisního, hrdého a sebevědomého pouličního rváče, který obstál v tvrdém prostředí hongkongských chlapeckých gangů a nesnášel prohru dávno předtím, než začal navštěvovat školu bojových umění. Místo toho jsem s mírným údivem sledovala milého a čestného hocha, který se prakticky neuměl účinně bránit, dokud se nezačal učit kung-fu. A scénář mu neposkytl prostor, aby se mohl nějak významně předvést. Pochopitelně jsem se nedočkala ani pravdivého vylíčení okolností vážného úrazu zad, který mohl znamenat konec jeho kariéry. Smyšlená verze té důležité události byla víceméně okopírována z neporovnatelně lepšího amerického snímku "Dračí život Bruce Lee", kterému se podařilo v daleko větší míře vystihnout obdivuhodnou životní cestu a osobnost Malého draka, i když jeho příběh uhladil, upravil a přizpůsobil hollywoodskému stylu. Pokud se chcete dozvědět něco podstatného a zajímavého o skutečném životě nesmrtelné legendy jménem Bruce Lee, zapomeňte na tohle veledílo, které místy působí spíš jako špatná telenovela, a podívejte se raději na dokument "Bruce Lee: Cesta bojovníka". Velice výstižný komentář: keoma26 (24.10.2009)

Totální sračka. Celé v duchu telenovely či domácího videa. Je to velmi, ale velmi špatné. Neskutečné množství chyb - co se týká oblečení, nebo lokací - exteriérů a vybavení interiérů. Žádná snaha o nějakou dobovou autentičnost. Dodíval jsem se do konce a dávám 1 * (ne odpad) jen za to, že si někdo vzpomenul na mistra Bruce Leeho... (13.01.2010)

telenovela, kde je příběh osobního růstu bojovníka - filozofa využitý mimo jiné k propagandě čínské státnosti a kultury ... samozřejmě, že Bruce byl ztělesněním emancipace asijského národa na západě, ale tento jeden rozměr jeho legendy byl "pouze" vedlejším efektem vlastní a individuální cesty k dokonalosti myšlenky boje: Bruce Lee studoval a čerpal např. z filozofie Descarta i dalších evropských myslitelů, stejně jako se ani v samotném bojovém umění neomezoval jen na východní styly, ale nechával se inspirovat boxem, technikami pouličního boje atd. A je právě odrazem síly jeho ducha, že při takovém přístupu se nepropadlo pojetí Jet Kune Do do prázdného eklektismu. Chan Kwok-Kwan představuje sice nejdokonalejší fyzickou reikarnaci Bruce na plátně, ale ostatní komponenty filmu vyznívají stejně tak ploše, krkolomně a doslovně, jako je plochá a bez hloubky TV kamera nebo scénář. Navíc se v životopisných filmech o Bruceovi ustálil i jeden romantizující mýtus o příčině jeho zranění zad - ve skutečnosti se nejednalo o žádný přímý následek nějakého souboje (potažmo souboje o principy výuky kung fu, i když samotný takový boj proběhl), Bruce se čistě prozaicky zranil při neopatrném cvičení zad s činkou. Pokud by byl tento obraz využit jako metafora k tomu, jak trpěla Bruceova záda, když se musel na začátku svého života v USA "ohýbat" před různými předsudky a rasovou nesnášenlivostí, pokud by uvázání na lůžko sloužilo jako symbol přerodu v silnějšího jasnozřivějšího válečníka, pak budiž ... ale nic takového se neděje ani náznakem, naopak vše jakoby směřuje k proklamativnímu a nevěrohodnému usmíření se sebou samým i svým původem. Při srovnání s americkou poctou z roku 1993 si můžeme říci: "Bruceovi američané mu rozumějí lépe"... (28.10.2009)