Baader Meinhof Komplex

Filmy o násilí, které ohrožuje nebo ohrožovalo lidskou civilizaci, bývají někdy absurdní, ale zde je to jiné. Protože tady se reálně vystupuje násilnicky ve jménu své pravdy vůči jiným lidem. Přesněji řečeno, zde se násilí představuje provázené silným pocitem v duši jakýchsi odvetných legitimních metod uvnitř občanské společnosti proti policejní zvůli a brutalitě páchané na běžném občanovi, které jsme si užili i u nás dost v Česku, třeba jak vzpomínají pamětníci na rok 1969 a poté, tak že nic nového pod sluncem. Na to, že se zde vychází z dobového materiálu, který křísí a obráží bouřlivé události šedesátých let v tehdejším západním Německu, které tehdy plnily stránky novin celé Evropy, a vířily veřejné mínění, se mírně vymyká běžným filmovým schématům tohoto typu. Film má téměř reálně vypointovanou syrovost atmosféry a hlavně se snaživě soustřeďuje na hlavní aktéry levicové teroristické skupiny RAF a jejich osobní vztahy. Je zajímavé, že heslo (Boj a síla je otcem spravedlnosti), vzešlo právě z Německa již v 19. století, kde se považovala alternativní tradice násilí za zcela přirozený projev politického lidského ducha a tato tradice se samozřejmě přenesla i jinam. Vysokoškolsky vzdělaná Ulrika Meinhofová byla určitě větším ideologickým mozkem a tahounem této teroristické skupiny než jí vylíčil film, která se snažila o převrat a totální krach tehdejší západoněmecké Spolkové republiky. Vlastně se také mlží ve filmu o významné finanční a materiální pomoci tajných služeb východních zemí, jestli se nemýlím, tak je zmíněná pouze Stasi, která byla hlavní tajnou službou a rozvědkou Německé demokratické republiky. Tento film není určitě žádné převratné dílo, víc než o hloubku jde o obraz gradace teroristických událostí a jednání lidí v dobově podmíněných situacích a odtud je jenom krůček k povrchnímu zobecnění pohledu na ně vykonavatelů msty na mocných a bohatých. A je zde také vidět jakási levicová propaganda, která podněcuje studentský lid k revoltě a třeba jejich krédo, že za utrpení vietnamského lidu nese odpovědnost americký imperialismus a jiné. To je pro mě vada na kráse, není zde vůbec žádný důraz na psychologickou analýzu, který by mohl říci více o vnitřních pochodech a prožitcích těchto temně smutných aktérů? Ke škodě věci je také, druhá polovina filmu, místo toho aby došlo k vyvrcholení snahy udržet diváka v napětí tak se začal děj zbytečně zjednodušovat do ilustrativnosti dalších generací RAF. Je jasné, že před takovými dvaceti lety by film byl asi aktuálnější, ale dnes už událost Baader Meinhof trochu zvětrala v dnešních hrůzách terorismu. Myslím, že film tlumočil jasně, že tito lidé nikdy nehledali objektivní pravdy, ale hlavně jim šlo jen o destabilizaci společenského řádu a útok na svobodu lidstva. Pro úplnost ještě dodám, že herecké obsazení je zde opravdu perfektní a film rozhodně stojí za vidění pro ty, kteří vyhledávají tuto tématiku. (11.04.2009)

Bojuj proti sviním, jako člověk za osvobození lidstva. Revolucionář v boji. Při lásce k životu, pohrdajíc smrtí. Tomu já říkám ,,SLUŽBA LIDU“…. Ano, TOTO je politický film! Nepovolené akce, sabotáže, blokády, vraždy v zájmu idei. 60tá léta nebyla jen mír, láska a porozumění. Své místo zde má také válka ve Vietnamu a RAF. To nejsou děti se zbraní v ruce, ale fanatici, kteří boj proti systému povýší na revoluci! Kde jsou kořeny? Jaké jsou motivy? Zajímalo by mě, třeba Baaderovo IQ? Silné a výborně zpracované téma, jenž je aktuální i v současnosti. Mnohem silnější než třeba odboj skupiny S.School (byť jde o jiný boj). Obdivuji německé filmaře. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? Osobně se také přimlouvám za Mašínovy. Má se za svobodu a demokracii bojovat se zbraní v ruce? Nebo jsou to vrazi? (24.04.2009)

Já bych to ještě víc rozjela ... takto pouze cítím, že autoři byli opatrní až běda, chtělo to víc psychologické exprese, větší zamyšlení nad tím, proč ta bandička rádoby levičáků -ve skutečnosti nabubřelých anarchistů- tak upřímně a umně využívala demokratického systému k páchání atentátů, chtělo to více rozvést vazby na zahraniční financování a podporu jiných extrémistických skupin. Ale i tak je to jímavá sondáž. 80% (28.12.2010)

Po poněkud válečnější variantě druhý film pracující s problematikou konfliktu ve Vietnamu, který jsem minulý červnový víkend (2009) shlédnul. Tento německý snímek se sice tématem zabývá z trochu jiného úhlu - je to hlavně faktem, že se neodehrává v USA - a jiným způsobem, ale v podstatě je stejně dramatický, surový a možná i depresivnější. Po Temném rytíři pro mne byl tento divácký zážitek podobným, jako když jsem při zmiňované komiksové adaptaci pociťoval nepříjemný pocit vstát ze sedačky, nakopat Jokerovi zadnici a "poprosit" ho o klid zbraní. Tak mučivé, téměř nesnesitelné je pozorovat i v tomto snímku Uliho Edela věci, vykonávané hlavními postavami na "obyčejných" lidech. Sledovat čím dal tím ničivější a bezohlednější akce RAFu, které jde v podstatě o dobrou věc, je totiž ke konci filmu vážně drsné. Ty mladé lidi lze pochopit a sympatizovat s nimi (ostatně jako půlka tehdejší Spolkové republiky), jenže si donekonečna nelze nalhávat rozdíl, tu mez, kdy podobné teroristické akce přestávájí být mimo osu morálního přesvědčení a inteligentní objektivity. Toto napínavé drama je tak ve svém důsledku o tom, že nedosáhne-li člověk co nejrychleji svých dobrých/špatných cílů, postupně se z něj stává bezohledný fanatik. A to není dobré ani pro něj, ani pro jeho okolí. P.S. Třetí film v blu-ray. (29.06.2009)

Nestačím se v poslední době divit ( v pozitivním slova smyslu ), jak se Němci prostřednictvím filmového plátna začínají vypořádávat se svou " stinnou minulostí. " Nedávno jsem shlédnul snímek Das leben den Anderen a liboval si a teď tohle. Režisér Uli Edel zde líčí ( až dokumentární formou ) a snímku to jednoznačně prospívá , příběh německé studentské organizace RAF, která vznikla jako reakce na protest proti brutálnímu policejnímu zásahu při demonstraci v roce 67. Protesty se týkaly především války ve Vietnamu a také byly namířeny proti Íránskému šáhovi. Mezi první členy patřila mimo jiné novinářka Ulrike Meinhof. Příběh vás ihned od začátku vtáhne přímo doprostřed dění a vaši pozornost udrží po celou dobu snímku ( ikdyž maličké zvýšení tempa a prostřihy v poslední části , kdy jsou členové RAF uvězněni a souzeni ) by neuškodilo. Berte to , ale pouze jako nepatrnou výtku, na výsledný dojem to nemá rozhodující vliv. Tvůrci se snažili o co nejvěrnější zachycení autentičnosti na úkor efektičnosti, budiž jim tedy odpuštěno :o) Co musím vyzdvihnout jsou vynikající herecké výkony, brilantní kamera, střih, opravdu precizně odvedené " akční scény ", kdy má člověk silný pocit, že se ocitnul uprostřed dění, nádhera. To vše parádně " ukočírováno " Uli Edelem a ještě umocněno precizním výběrem hudby. Ta dodává snímku na dynamičnosti! Nesmírně silný zážitek, 90%. p.s. nemůžu nedodat, že jako u většiny případů i tato skupina v úplném zárodku vzniká i z pochopitelných důvodů, člověk by s nimi i sympatizoval , aby se následně původní myšlenka dostala na úplný okraj a začalo nesmyslné vraždění a odnášeli to nevinní lidé... Podobné snímky: Životy těch druhých, Mnichov - s veškerou úctou ke Spielbergovi, jeho Mnichov nesahá tomuto snímku ani " po kotníky " . (19.06.2009)