Válka Bohů

Je to naštěstí jiné než 300 - a z hlediska mytologického vyprávění mnohem dospělejší a rafinovanější. Co tomu škodí jsou přesně ty momenty, kdy to opouští svéráznou divadelnost Tarsema Singha a snaží se to prodat jako jednoduchý mainstreamový produkt pro fanoušky Snyderova bicepsového cirkusu. Každopádně tenhle amfiteátr (to, co někteří označují jako chudost a nedostatečnou epičnost, já označuju jako sevřenost a úmyslnou "scéničnost") poskytuje celkem solidní porci estetické rozkoše ze svébytného pohledu na antickou mytologii (i když ji používá jako účelovou texturu, dokáže na rozdíl od většiny podobných filmů vytvořit zdání koherentního univerza - paradoxně když si vezmete 300, Souboj Titánů a Tróju, odpovídá Válka bohů antickému předobrazu nejméně). Bavilo mě to, místy dokonce moc. (24.11.2011)

|| Scenár: Vlas Parlapanides, Charley Parlapanides | Hudba: Trevor Morris | Produkcia: Mark Canton, Tzan Kavanaugh, Gianni Nunnari | Distribúcia: Relativity Media, Universal Pictures | Štúdio: Relativity Media, Virgin Produced, Rogoue Pictures | Rozpočet: 75 miliónov $ | Tržby: 215,784,603 $ || Krásny film, ťažiaci z vizuálu a audia 300. Antický bohovia ešte nikdy neboli tak úchvatne spracovaný v nebesiach, čo sa priestoru, i postáv a ich kostýmov týče. Na zemi je to už o kapánek slabšie, no akčné scény sú snáď najprehladnejšie, čo som kedy videl. Absencia prehĺbenia postáv je jediným dôvodom, prečo tento kus nemôže ztrhnúť diváka do úplnej katarzie. (14.01.2012)

Podoba s filmem 300 je více než očividná. Vizuál a bojové sekvence dávají vzpomenout na slavného bratříčka, ale proč jsem se tak silně nudil? Mimoakční sekvence jsou naprosto o ničem, hrdinský Theseův proslov k smíchu a závěrečnou rubačku jsem odzíval. Bohové (jejich kostýmy jsou více než out) vypadají jak kdyby utekli z Twilightu… klady: Mickey Rourke, pěkná Freida Pinto, luk Epirus a pár vydařených momentů… mé hodnocení 1,5 hvězdičky… (28.01.2012)

Podoba s Třístovkou je neoddiskutovatelná. Dokonce bych se nebál říci, že Snyder je vizuálně protřelejší a bystřejší. Především pak ve velkých celcích je vidět u Immortals lehká improvizace, až rutinérství. Celek je ale velmi nápaditý, boje výtečné, Některé technické kejkle neskutečně vyladěné a pojetí vizuální stylizace se mi zamlouvá. Svezlo se to na úspěchu někoho jiného, ale na druhou stranu proč ne ? Mickey Rourke nemá opět konkurenci z hlediska charakterů. (19.12.2011)

Předem bych chtěl říct, že jako jeden z mála nepovažuju 300: Bitvu u Thermopyl za oslavu fašismu, ale naopak ji vnímám jako sofistikovanou a jemnou satiru fašistické propagandy. Ostatně, že jsou obvinění vznášená vůči Snyderovu filmu nespravedlivá, si například myslí i Slavoj Žižek. O roli stylistických prvků, o nichž se v závěru textu zmiňuje i slovinský filosof, a které často zcela dekontextualizují jednotlivé obrazy, se tady příliš rozepisovat nebudu (snad jinde) - při porovnání obou filmů (300 a Války Bohů) je ale z mého pohledu užitečné dívat se na 300 jako na značně zkreslenou, subjektivizovanou verzi určité konkrétní historické události. Jednoduše řečeno, místo toho, aby se tu vytvářela iluze nějaké uvěřitelné rekonstrukce dějin, kde by vše odpovídalo zjištěním historiků, se tu přiznaně pracuje s nepřesnostmi a fantastickými motivy, které zde ale mají svůj význam - odhalují pravou tvář propagandy. Singh chtěl podle svých slov původně koncipovat Válku Bohů trochu jinak a zasadit ji mimo rámec antické mytologie a natočit nějaký post-apokalyptický film, ale producenti mu to zatrhli s tím, že lidi se dnes prý rádi dívají na řecké bohy a kdesi cosi. Tímhle kompromisem tu ale dost možná nechtěně vzniklo něco docela pozoruhodného, kdy sice většina diváků bude opět Singhovi spílat za mytologické přešlapy a nepřesnosti, ale přitom se tu podle mě dost originálně ukazuje proces vzniku bájí a pověstí, a jak odtržené od reality můžou být. Úplně nejvýstižněji to můžeme ilustrovat na souboji Thesea s Minotaurem, který je ve skutečnosti jenom svalovcem s maskou býka. Dokážeme si pak představit, jak tahle šarvátka poté prošla lidovou slovesností, kdy každý z vypravěčů přidal něco svého, nebo událost zařadil do úplně jiného kontextu a pak z ní vzniklo to, co my známe třeba od Petišky. Film si tohle zkreslení uvědomuje, protože na konci vidíme všechny ty ikonické momenty předchozího příběhu jako do kamenného sloupu vyryté výjevy, kde už právě k takové mytizaci dochází - minotaurus tu už skutečně vypadá jako fantastické monstrum, ne jako trochu přerostlý voják. Další jsou samozřejmě ti nezvykle zranitelní bohové, jejichž bitka s titány je tady mimochodem naprosto dokonale choreograficky zvládnutá a v 3D vypadá skvěle. A možná vůbec nejvýstižněji se dá rozdíl mezi oběma filmy ukázat na tom, jak přistupují k Nesmrtelným/Immortals. Zatímco ve 300 je to obávaná speciální jednotka Peršanů, která je dehumanizujícím způsobem vykreslená jako hromada příšer, ve Válce Bohů jsou Nesmrtelnými ti, kteří se svými činy stanou součástí legend. Snyderovi jde víc o tu výslednou podobu mýtu, zatímco Singh se snaží spekulovat nad tím, co se asi stalo, než se událost takovým mýtem stala. Jo a Rourke je nejvíc badass záporák za hodně dlouhou dobu, bezkonkurenčně jeho nejlepší role od Wrestlera. (25.11.2011)