Looper: Nájemný zabiják

Hned při odpanění tohoto komentu musím napsat, že se motáme někde mezi trojkou a čtykou. Protože mám zrovna zaražené vichry, snižuji na tripla. Možná si to po profouknutí ještě rozmyslím. - Je dobré zabíjet lidi jen tak, bez výčitek a jiných duševních strastí. Pokud se film dívá na svět očima hrdiny s obdobným přístupem, vždy stojí za pozornost. A ještě k tomu skifárna, no to se musí zhlédnout! S Brůsem!! A v červených, tý jofka. To si pošušňám jak rákoska na micině...A nebo ne-e. Psík sere na nízký rozpočet, logické trhliny ohledně cestování časem (to má každá podobná ftákovina, patrně proto, že přesun historií logiku postrádá sám o sobě) nebo na to, že Wiliž začíná vypadat tak, že už vážně zvládne kočenu leda polaskat jazykem. Ale proč se musí morální ponrava bez citu a kouska charismátka v tělě přeměnit na babysitter? A vždycky? A ta klíčová fakáňata nám do filmů vybírá snad někdo, kdo chce udělat z jakékoliv bžundy horror nejhrubšího zrna. Já bych se takového potomka bál natolik, že bych sral permanentně v síni, dokud by TO ve svém pokojíčku dovádělo. Po jeho usnutí bych vlezl srát možná i do obýváku, ale spíše jen tak na kousek, mezi dveře. Mimojiné - proč ona dějová úchylka s telekinezí? To už tam mohli nasadit i dinosaury a tlupu magorů v barevných kostýmech, ať to máme z jedný vody na čistku. (26.10.2012)

Looper je solidně vymyšlené a dobře natočené i odvyprávěné "polo-indie" scífko, které ale vlastně jen bere osvědčený základ a nic nového k němu nedodává. Takže pokud jste viděli "time travel" klasiky jako Donnie Darko či 12 opic (event. i Butterfly Effect a další), začne vám být zhruba v polovině filmu jasné, že ten, kdo se vrací z budoucnosti, aby napravil minulost, musí nutně zjistit, že jeho činy jsou součástí událostí, kterým se snaží předejít. A bohužel po těchto kolejích film jede bez překvapení a nějakého výrazného vzruchu. Po docela svěžím úvodu přijde ve druhé polovině až příliš ospalá pasáž, která se snaží motivovat přerod hrdinova mladšího já. Dává to smysl, neuráží to, ale zároveň to není žádná velká pecka - spíš solidně napsaná konverzačka. Johnson pracuje hodně s postavami, méně se světem, který je zase spíš tak načrtnutý (člověka by celkem zajímalo, proč je plný socek, proč jsou na sebe lidé tak hnusní a proč na druhé polovině glóbu existuje zenová oáza). Willisova linie přináší více adrenalinu, ale také mělkých póz, tuctové akce a láskyplných klišé. Dvě já se střetnou ve výtečné scéně v bistru, ale pak už si každý jede svou vlastní linii, dokud se smyčka neuzavře. Looper potvrzuje trend "inteligentních žánrovek s nižším rozpočtem" (Zdrojový kód, Správci osudu, Moon, Vyměřený čas), které svou ambiciózností i autorskou vizí překonávají mainstream. Ale skoro vždy jim k dokonalosti podstatný kus chybí. Nejspíš právě ten kus, který by výrazně narušil známá žánrová pravidla - nejlíp to vystihne Willis, který při zmínce o složitém časovém paradoxu utrousí ke svému mladšímu já něco ve smyslu: "To bychom tu museli sedět přes noc a pokreslit hromady ubrouskům. Prostě věř tomu, že to tak je." Nakonec tedy past ne nepodobná té, ve které visí jejich dražší kamarádi. [75%] (08.10.2012)

Už v prehistorických dobách, když jsem coby kluk četl Andersonovy Strážce času, jsem uvažoval, jak obtížné je psát (či točit) sci-fi s tématikou cestování časem a neupadnout přitom do pasti časového paradoxu, který má schopnost z příběhu udělat absurdní frašku. Problém časového paradoxu ale ve skutečnosti není tím, co Loopera v mých očích činí nestravitelným. Johnsonův film je typická výplachová letní popkornovka, která si neláme hlavu s nelogickými přešlapy ve scénáři ani s překotným a prapodivným budováním vztahů. Nabízí sice potenciálně zajímavá témata, ale zpracovává je nebo letmo naťukává povrchním způsobem. Režie je rutinní a do té rutiny spadá i výkon Bruce Willise, který funguje jako opotřebovaná šablona na akční hrdiny. Dvanáct opic kdysi prokázalo, že lze zatočit chytrou, kultivovanou a přitom zábavnou žánrovku o tak nesnadno uchopitelném fenoménu, jako je cesta časem. Looper v souboji s Gilliamovým kouskem prohrává rozdílem několika tříd. Celkový dojem: 40 %. (05.02.2022)

Vidím především nevyužitý potenciál. Slabého režiséra, který nemá skutečné nápady a točí delší televizní pilot, takže se "zatím" neobtěžuje s gradací a profilováním postav (a těch pár slow-motion záběrů za nápady opravdu nepovažuju, stejně jako Levittovo brutálně nevhodné napodobování Willisova projevu za budování charakteru). Zdejší logika cestování časem mi navíc uniká. Kombinuje to časové paradoxy a vznik alternativních dimenzí podobně jako, přičemž si ty dvě teorie logicky odporují. Jenže tenhle film očividně míří jinam než k pobavení s vypnutým mozkem. Nakonec jen mírně nadprůměr a film, na který se brzo zapomene. A mě to hodně mrzí. Sci-fi ekvivalent Lawless, jen méně urážející nenápaditostí a schematičností. (08.10.2012)

Nikdy bych si nemyslel, že něco takového napíšu, ale bavil jsem se nejlíp, dokud se na scéně neobjevil Bruce Willis. Za celý film mě nepřestala bavit podobnost obou Joeů a pořád jsem řešil na kolik je to zásluha maskérů, případně CGI a na kolik jsou si oba herci ve skutečnosti podobní. Další věc, kterou jsem převracel v hlavě, zatímco na plátně ubíhal ne zrovna nejzajímavější děj v dějinách sci-fi, bylo to, jak se scénáristi vypořádávají s onou neporazitelnou bestií, tj. paradoxem cestování v čase - na konci jsem musel uznat, že ne nejhůře, přičemž vůbec nejlepší mi přišel nápad odstranění problému budoucího Loopera skrz jeho současné já. To, že ve světě, kde existuje technologie cestování časem se mafiáni neumí zbavovat těl jinak, než vykonstruováním problematického popravčího aparátu v minulosti už holt musí člověk přijmout jako dějovou premisu a nehrát si na chytráka, který by těla obětí posílal o pár miliard let dál. Kromě příjemného Levitta je třeba vyseknout poklonu Emily Blunt, která tady dokazuje, že není jen rozkošná britská holka od vedle z romantických komedií, ale umí s přehledem prodat drsnou americkou chasnici, s přízvukem, dobře skrývanou křehkostí a nejistotou, prostě se vším všudy. Proč tedy jen (lehce nad)průměrné hodnocení? Neodnesl jsem si z toho nic výjimečného, tuším. 60% (06.03.2013)