Jmenuji se Khan

Další indická směs, která dokáže i s notně provařeným kořením vytvořit podmanivou směs. Jmenuji se Khan pracuje s klišé nejtěžšího kalibru - Aspergerův syndrom činí z postavy bezelstného génia, skrze jehož obsesivní a doslovný přístup k problémům jsou řešeny problémy nejen USA, ale i celého světa, jeho až roztomilá svéráznost rovněž dává vzniknout velké lásce, kterou nezničí ani rodinná tragédie, a posléze přeroste v jeho statut "miláčka" nejen indické komunity, ale i celého amerického národa. Rovněž jde o dílo zcela prodchnuté ideologií rasového a hlavně náboženského smíru, snahou i přes tragické události vrcholného neporozumění znovu vystavět narušené vazby a vše ukončit v ideálním obraze všelidského sjednocení, který se neobejde bez velkých slov a morálních apelů. V tomto pohledu není nouze o emotivní momenty, které bez potřebné rafinovanosti přímo útočí na divákovy city a neváhají se zvolit zbraně nejtěžšího kalibru (smrt synů a truchlení matek, tradiční vesnice zničená hurikánem, nespravedlivé náboženské útoky). Nedivím se, že skoro tříhodinová nálož obdobných křišťálově průhledných a účelných momentů následujících v rychlém sledu za sebou může někoho znechutit. Současný indický film však má sílu dodat jim podmanivý háv, prodchnout je vyváženou rovnováhou mezi civilismem a živelností, hlubokou tragikou a zcizující ironií. Film tak rozhodně nepůsobí otravně, s postavami se lze díky řadě intimizujících i psychologických momentů velmi dobře ztotožnit, nepřistupovat k nim pouze jako k otrockým prostředkům úsilí dojít k velkému poselství. Navíc obraz Spojených států v indickém pohledu slibuje opravdu neotřelou podívanou, která každou chvíli vytváří dojem obrovského "tavícího kotle", což má jistě i kvality společenské reflexe. Některé spontánní momenty podpořené i prací uvolněné kamery a nečekaných hudebních směsek vnesou něco z bollywoodského náboje, aniž by tím diváka vytrhávaly z prožitku velkého příběhu, dalece přerůstajícího hlavní postavy. Právě díky těmto přednostem film upoutává pozornost po celou sáhodlouhou stopáž a úvahy o tom, že dílo přímo vnucuje svůj postoj a účelně manipuluje s reáliemi a vztahy postav, jsou záležitostí až pozdějšího vystřízlivění po "prohýřené noci", na kterou se jen tak nezapomene. (14.08.2013)

Třeba si časem vzpomenu, jestli je něco podstatného, co ve filmu nezaznělo, nebylo ukázáno nebo mu cokoliv nevyšlo. Teď však budu naopak nějakou dobu přemýšlet nad tím, co ve snímku bylo a v závěru jsem se s radostí nechal vláčet krásným a upřímným vykrystalizováním, ke kterému vedla trnitá cesta. A mám pocit, že jsem opět viděl něco navíc, něco, co mi rozšířilo obzory... (31.12.2016)

Film, který mi v hlavě zůstává ještě hodiny po zhlédnutí. Vzpomínám na ta krásná slova a úžasné výkony Khana. I já tu vidím určité spojitosti s Forrestem Gumpem. Délka mi rozhodně nevadila, protože se bylo od začátku na co dívat. V průběhu filmu mě mnoho situací emočně zasáhlo. Konec naopak trošku zklamal. 5* (20.12.2011)

Dustin Hoffman sice zůstal nepřekonán, ale svým způsobem Shahrukh Khan předvedl vskutku solidní výkon. Já bych mu jeho autismus věřila. Viděla jsem tu dlouhou verzi a upřímně jsem byla trochu nevrlá, když jsem zjistila, že u toho budu muset tak dlouho sedět. Nakonec se děj ale netáhl tak, jak jsem se bála. Vcelku příjemně vás provedl po jednom z dalších romantických příběhů, které berou za srdce (cíleně přátelé, cíleně, takže tu slzu z vás prostě vymáčknout tvůrci chtějí). Nakonec, Khan je tak dobře napasovaná role, že mě to za srdce vzalo. Ale to bude taky tím, že můj vztah k menšinám je vcelku profláklý. Rozhodně nemůžete od snímku čekat podívanou pro všechna oka, možná i nároky musí být k promítání něčeho takové přizpůsobeny jiným parametrům. U mě se zadařilo. (15.04.2012)

Když to trošku zjednoduším, Rizvan Khan je takový bollywoodský Forest Gump. Opravdu hodně silný dramatický snímek, který se z vás snaží všemi možnými způsoby poslední zbytky emocí a to ať už těch kladných (smích) tak těch záporných (zděšení, drama, strach). Čekal bych, že vzhledem velice natáhnuté stopáži mě bude film nudit, ale ani v jedné své pasáži nepolevuje a stále je na co se soustředit a co sledovat. Dal bych plných pět, ale bohužel závěr snímku se moc nepovedl, z toho jsem zklamaný, proto jedna dolů. (25.02.2016)