Sůl nad zlato

Tá temná Svobodova hudba je geniálna. A všimla som si dobre, že tu zrecyklovali masku Netvora z Herzovho filmu? Veľmi zvláštne kostýmy, veľmi pekné prostredie - či už lesy alebo jaskyňa, herci tak z polovice sympatickí/nesympatickí, škoda že Libuše je v slovenskej verzii dabovaná. Táto rozprávka sa jednoducho tak nejak odlišuje od toho československého rozprávkového mainstreamu a mám dojem, že jej najväčším problémom sú nesympatické postavy, ktorých je tu viac ako v iných rozprávkach. (26.12.2011)

Starý kráľ zle porozumie slovám svojej najmladšej dcéry Marušky, ktorými mu chcela vyjadriť oddanosť a lásku. To, že povedala, že ho má rada ako soľ, obyčajnú kuchynskú soľ, u neho vzbudilo výbuch hnevu. V rozčúlení nechal dievča vyhnať z hradu, čím na celé kráľovstvo privolal strašnú kliatbu. Všetka soľ sa na zlato premenila. Klasická, v našich končinách snáď každému známa, rozprávka. Iste ju poznáte. Táto jej filmová podoba z roku 1982 mi utkvela v pamäti najmä kvôli slušnému hereckému obsadeniu, hudbe Karla Svobodu a jemnej, krehkej Maruške, ktorú stvárnila Libuše Šafránková. *** (10.05.2011)

Dovolte malou úvahu o filmové pohádce... Středoevropské pohádky jsou lidové příběhy, vyprávěné a tradované především ve venkovském prostředí a vzniklé nejčastěji v období baroka. Jako takové zpravidla neodrážejí mnoho historicky podchytitelných jevů, ale naopak přinášejí značně naivní, i když roztomile zkreslenou představu o životě aristokracie. Filmové zpracování musí pohádce nutně vtiskonut nějaký obrazový rámec. Pokud nejde o pohádky severské, asijské či africké, nýbrž středoevropské, činí tak zpravidla podivnou směsí středověkých a barokních reálií v nejrůznějších kombinacích. Pohádka „Soľ nad zlato“ je důsledně středověká, což však je spíše zajímavý experiment, protože stejně v principu nelze barokní báchorku vsadit do středověkých reálií, usilujeme-li o jakousi pravdivost. Z tohoto hlediska je totiž pohádka útvarem vždy historicky nepravdivým, jakkoli obsahuje často hluboce pravdivé ponaučení. Zajímavý je zde také posun pohádky směrem k fantasy filmům. Obsahuje slušné herecké výkony a poměrně silné scény. Příšerný je hudební doprovod v podobě tehdy módních syntetizátorů. (27.12.2006)

Klasická česká pohádka, podle notoricky osvědčené předlohy od Boženy Němcové, ztvárněná různými způsoby a v různých podobách už mnohokrát předtím i následovně. Místy však až děsivě hororová, pochmurná, a dramaticky rozpravková. Což se mi právě zde velice líbilo. Takové pohádky Já přímo zbožňuji. Herecké výkony Kroner, Šafránková, Kukura či Chudík na velmi dobré úrovni. Zajímalo by mě však jak by vypadala v orig. znění tedy ve Slovenštině..Tak jsem ji totiž, snad ještě nikdy neviděl.. (01.06.2007)

Skladatele Svobodu zde opět podezřívám, že to odflák a použil hudbu, kterou už jsme slyšeli minimálně v pěti jeho dalších filmech a seriálech. Štvalo mě neustálé zdůrazňování "matky země". Scénárista je asi velký fanda pohanských svátků a rituálů. Ale konec je perfektní. Setkání Marušky s otcem mě dojalo (výborný Machata). 60 % (07.12.2020)