Sůl nad zlato

K môjmú hodnuteniu som sa dopracoval postupnými opakovanými projekciami nakoľko na prvý krát ma to veľmi nechytilo. Teraz je to jedna z mojich najobľúbenejších filmových rozprávok. Musel som na ten film skrátka dozrieť. A klobúk dole pred pani Libušou  ktorá v 29 rokoch hravo zvládla zahrať mladú princeznú Marušku. (22.04.2021)

Pamätám si, že ako dieťa som túto verziu Soľ nad zlato nemal príliš v láske. V detstve som nevedel pomenovať dôvod ktorý ma oberal o bežný pôžitok z rozprávok na ktorý som bol zvyknutý. Teraz však viem, že hlavným dôvodom bola výtvarná stránka a celý ráz filmu bol prílišne zahľadený do svojej dokonalosti, kde sa kládol na detského diváka dôraz až v takmer poslednom rade. Pána režiséra Martina Hollého mladšieho si nesmierne vážim, no nie je škodnou, že na liste svojich filmov má aj takýto čierny bod. Aspoň sa jedná o výnimku, ktorá potvrdzuje pravidlo, že sa jedná o perfektného režiséra. (28.10.2013)

Pekná filmová verzia klasickej rozprávky. Ktorá podobne ako Tri oriešky pre Popolušku je nemeckou koprodukciou s Libušou Šafránkovou v hlavnej úlohe, no na rozdiel od nej sa nestala takou populárnou. Môže za to možno použitie tak trochu príliš syntetických prvkov v hudbe. Samotná téma zložená Karlom Svobodom je krásna až rozprávková, ale pokiaľ ide o použitie zvukových kulís pre vytvorenie atmosféry, tak syntetické zvuky tu často vyznievajú síce honosne a originálne, ale tak trocha moderne a rušivo. Produkcia je celkom kvalitná hoci si vystačí s jednoduchými trikmi. Zato herecké obsadenie obsahuje ťažké kalibre. Angažovanie Karola Machatu a Ladislava Chudíka ako kráľov nasadilo latku vážnosti a majestátu na vysokú úroveň a Libuše Šafránková v úlohe princezny nikdy nesklame. Tak trochu čudne znie počuť jej hlas predabovaný do slovenčiny, podobne ak aj hlas Juraja Kukuru. Dieterovi Kirchlechnerovi naopak hlas Stana Dančiaka sadne ako uliaty. Dokonca si dlho myslel, že Argonita hrá sám Dančiak. 70% (31.12.2023)

Československo-německé koprodukce vždycky svými výsledky vyvolávaly krajně protichůdné pocity. Nemnohým zdarům odpovídaly podstatně častější rozporuplné výsledky. Sloučení nároků českého a německého diváka-konzumenta nikdy nebylo lehkým oříškem. Do zapomenutí upadly historické kořeny těchto až nepřekonatelných rozdílů. V biedermaieru se zrodila velká kultura pro malé potřeby a založila celou řadu estetických norem, které v různě tvarovaných a ozvěnově se šířících modifikacích a vyzníváních přetrvaly dodneška. Jejich rozporuplnost je přitom nejkonfliktnější tam, kde sobě i jiným předstírají modernost nebo dokonce avantgardnost. Je jasné, že to, co jsem se pokusil stručně popsat, je jen jedním z několika zdrojů jevu, který nemůže potěšit ani českou, ani německou stranu. Určitá topornost a chlad, které často provázely i provázejí slovenskou původní tvorbu, se tím jen dále zesílily. Výsledek takto vynaloženého úsilí je patrný. Budeme-li tuto koprodukci srovnávat s werichovským pohledem BYL JEDNIU JEDEN KRÁL, je zřejmé, že převaha na straně koprodukčního výtvoru určitě nebude. Film nás nemusí vždycky jen rozjásat a povzbudit; mnohdy stačí, když nás neurazí. I destilovaná voda má své přednosti a své místo v našem životě. Právě tak jako tento koprodukční film nadaný špičkovým hereckým obsazením, jež jen podtrhuje vysokou profesionalitu a univerzálnost talentu slovenských ztělesňovatelů Múzy Thálie. (06.05.2008)

Podobně jako jiné Slovenské-koprodukční "pohádky", tak i tento film má takovou pro nás zvláštní atmosféru, že bych si ho třeba na Vánoce ani nechtěl moc pustit, abych nedostal depku...Což o to, tu atmosféru bych překousl jako součást díla nějaký tvůrčí záměr, ale problém tohoto filmu je v ději jako takovém, kdy při délce cca 85 minut trvá cca 30 minut, než se vlastně něco začne dít, a ono ani zbytek filmu se toho vlastně nic moc neděje. Obsazení je pochopitelně fajn, ale kde ostatní věci selhávají, tak ani známá jména nepomohou. (06.02.2023)