Bird

Veřejně prezentované soukromé drama, spoře přioděné klubovým přítmím a stylově zahalené cigaretovým dýmem. Vypráví o životě, v němž jdou pospolu ... ve vzácném porozumění ... za doprovodu saxofonu ... budoucnosti vstříc jazz, drogy, démon alkohol i láska - a užívají si každičkou vteřinu tak, jakoby měla být tou poslední. (23.02.2018)

Clint Eastwood je velkým milovníkem jazzu a z filmu je to poznat. Dlouhá stopáž je přibližně z 1/3 složena z hudebních střípků všech známějších (i méně známých) nahrávek Charlieho "Yardbird" Parkera. Přesto se musí na úvod říct skutečnost, že film Bird není pěkný film - je to melancholický, depresivní popis posledních zhruba 10-ti let tohoto skvělého hudebníka a průkopníka bebopu. Čekal jsem nějaký postupný vývoj, ale hned úvodní scéna byla ledovou sprchou a v tomto duchu se film držel celou dobu. Chvílemi se ve filmu mihnou veselejší momenty (první takový moment je až po 80 minutách židovská svatba), ale drtivou většinu času vidíme jen trápení a bolest, což v této době u jazzových umělců nebylo nic neobvyklého. Kromě skvělého Foresta zaujal ještě Michael Zelniker v roli Reda Rodneyho (jehož život stál rovněž za hovno) a Diane Venora působila velmi zajímavým dojmem. PS: Údajně byl tento film natočen za 54 dní, což bych teda u žádného profesionálního filmu nečekal. PPS: Reálně 4*, já si tam jako milovník jazzové hudby přidávám jednu slzavou hvězdu navíc. (11.04.2016)

Myslim, ze tady Eastwood slapnul vedle. Nevim, proc je film pesimisticky od zacatku do konce a temer cely se odehrava v pritmi. Prolinani casovych rovin jsem v Birdu povazoval za kontraproduktivni. Urcite by i vzhledem ke stopazi, filmu prospelo chronologicke vypraveni. Film ve 160 minutach nenabidne o moc vice informaci nez dva odstavce Charlieho Parkera na ceske Wikipedii. Whitaker ovsem vyborny, dost mozna nejlepsi cerny herec svoji dekady. Zdatne mu sekunduje i filmova manzelka Diane Venora. (30.04.2013)

Já nevím.. Jak Eastwooda fakt můžu, tak tady mi to přišlo tak moc suše učebnicové a akademicky líbivé, až se z toho pocitově stal vlastně protiklad jazzu jako takového. Whitaker ve své roli nemá žádné charisma (fakt nevím kde se berou ty hlášky o jeho perfektním herectví). Postavy mezi sebou nemají žádnou chemii. Děj skáče tam a zpět v čase, ale protože se v žádné rovině neděje nic zajímavého, je z toho ve výsledku jen homogenní masa vaty, ve které Whitaker jakože extaticky mačká saxík a všichni ho pozorují a jakože orgasmicky prožívají každý tón..hahaha.. Je to zase jen další klišoidní povídačka o trpícím umělci která voyeurismus maskuje za studii. Parker byl asi pro svět hudby důležitý ale zfilmování osudu důležitého člověka, nedělá automaticky důležitý, kvalitní a zábavný film.. ani když to důležité nic rozpitvávám na dvou a půl hodinách. (14.07.2018)

Spoilery! Tak tohle se mému oblíbenému Clintíkovi hrubě nevyvedlo. Tento film neskutečně sráží do kolen jedna zásadní věc - stereotypnost. Film disponuje brutálně přestřelenou stopáží se zacykleným průběhem, který vás hned v druhém cyklu začne až do skončení filmu enormně nebavit. Tlustá opička zafuní na saxík, následují drogy, alkohol a příležitostný sexiík a vše je završeno 15 minutami litování. Tento scénář provází diváky po celou nepřátelskou stopáž. Opravdu hrubě mě nebavilo sledovat dvě a půl hodiny feťáckou ubrečenou opičku, kterak se plouží ulicemi předválečné Ameriky. Uznávám, že opička Whitaker se snažila a působila celou dobu věrohodně, ale to nic nemění na odporném zážitku z filmu. Věřím, že film docení pouze vyléčení a léčící se alkoholici, narkomané, muzikanti, gayové a šulini, Já nepatřím ani do jedné jmenované skupiny. K lepšímu hodnocení nepřihlédnu ani navzdory faktu, že tlustá opička zemřela ve stejný den, kdy se narodil nejúžasnější borec, který kdy kráčel po této planetě. Nechutně nudný film o člověku, který snad ani nestál za pozornost, natož za natočení filmu. (04.06.2019)