Puškvorec

Znepokojivé téma, podané formou kultivovanou, ale poněkud artistně roztříštěnou. Nekoukalo se na to vůbec špatně, bylo nad čím přemýšlet i co emocionálně prožívat (ačkoli tam byly i mnohem závažnější motivy, mě nakonec nejvíc oslovil tíživý kontrast mezi rozvernou lehkostí, s jakou ke „sbližování“ přistupovalo mládí ztělesněné postavou Boguśe, a téměř paralyzovanou paní Martou, prožívající něco mnohem složitějšího než prosté milostné okouzlení, to byly svým způsobem silnější a sdělnější momenty než tolik vyzdvihovaný monolog v pokoji), ale kolem a kolem to ve mně celé nezanechalo ani nijak hlubokou stopu, ani pocit mimořádného zážitku. (28.01.2011)

Puškvorec je nejniternějším si uvědoměním si křehkosti a pomíjivosti lidského života, a zároveň snahou o vyrovnání se s touto skutečností. Přiznám se, že mě Andrzej Wajda příjemně překvapil, neboť jsem od něj působivý filmový prožitek na sklonku jeho režisérské kariéry již nečekal. Avšak stáří bývá milenkou smrti, v jejím intimním objetí se naposledy zjevuje ta nehynoucí krása života. Wajda sice vychází ze stejnojmenné povídky Jarosława Iwaszkiewicze, ale teprve s nejniternější zpovědí Krystyny Jandy dotváří celek o lidské pomíjivosti a důstojnosti. Krystynina výpověď je kameramanem Pawłem Edelmanem esteticky modelovaná podle obrazů amerického malíře Edwarda Hoppera, natáčelo se ve městě Grudziądz. Smrt je zde ve čtyřech variantách: minulá a stále doposud nepřekonaná, celkem nedávná a tedy ještě bolestivá, přítomná a dosti cynicky krutá, a brzy očekávaná a pročež nevyjevená. Hlavní postavou Iwaszkiewiczova příběhu jest Marta (vynikající Krystyna Janda, která ve filmu hraje také sama sebe), právě v ní se snoubí zranitelná křehkost, uvědomění, nejniternější úzkost a též touha po naději. Erós je rubem Thanata, jemuž sice podléhá, přesto se mu nechce jen útrpně vzdát. Z dalších rolí: mladík plný života a potěšený tím nenadálým zájmem o svou vlastní osobu Boguś K. (Paweł Szajda s hlasem Jakuba Mazureka), manžel Marty a poměrně zaneprázdněný lékař (Jan Englert), dlouholetá kamarádka Marty (Jadwiga Jankowska-Cieślak), Boguśova milá Halinka (Julia Pietrucha), či sám Andrzej Wajda jako Andrzej Wajda. Puškvorec je nejniternější lidskou bolestí a zároveň i nejniternější lidskou odvahou, pro mě osobně je nezbytnou soukromou důvěrností. Puškvorec je půvabně estetickou malbou a nevšedním prožitkem. Přese všechnu bolest zhodnocení křehkosti a pomíjivosti života zní: žij naplno, v přítomnosti a vznešeně! (31.07.2022)

Reziser Andrzej Wajda /Katyn, Solidarnosc/ natocil len nudny podpriemerny film. Film o isztej obycajnej pani, ktora celi beznym starostiam bezneho zivota. Nema cim zaujat, len blbymi dialogmi, film nema tempo, ani poriadne herecke vykony. Jo, zivot obycajnych ludi ma zmysel, ale mna zaujima vseobecny prehlad, a ten tvorili a tvoria prezidenti, premieri, krali, cisari a vseobecne ... politika. A nemam rad filmy o zivote obycajnych ludi. 20 % (02.06.2015)

Zpočátku jsem nemohla překousnout střídání tří vyprávěcích linek. Pokaždé na mě ten přeskok jinam působil násilně. Řekla jsem si, že zkusím nechat film několik dní doznívat, aniž bych se nutila na něj myslet. Vracel se mi motiv hnilobného zápachu puškvorce (na povrchu vypadá všechno ještě krásně, ale uvnitř zmar dokonává své dílo) a obraz "starých" časů, kdy se muži střední třídy chovali k ženám galantně a nezapomínali na to (to je v buranském prostředí Čech do očí bijící vlastnost). Potom jsem mínila, že jde o odvážný filmový experiment, který celkem "šťastně" využil náhlé shody okolností, kdy představitelka hlavní filmové postavy ve svém osobním životě prožívá ztrátu milovaného člověka, stejně jako žena, kterou na plátně ztvárňuje. Bylo pro mě ohromující, že Wajda a Janda nevytvořili z plačky prostitutku vlastních citů. A pak mě ještě napadla poslední, asi nejhloupější ze všech tří, myšlenka. Totiž, že k jednotlivým životním situacím, vnitřním prožitkům, jsou popsány tuny papíru, namluveny kilometry magnetofonových záznamů, natočeny nespočetné kotouče filmových pásů a digitalizovány mraky dat, takže jednou z cest, jak se s tím vším vyrovnat, je kompilovat, spojovat, stavět vedle sebe, aby se nakonec věci, prožitky samotné, znovu ukázaly. Dobré komentáře: Freemind, JanKukulín, decay, Ronee. (06.02.2011)

Puškvorec má dvě vůně – list voní lahodně jako kadidlo, ale oddenek má zápach močálového jílu, hnilobné rybiny – zápach smrti. ___ Tři roviny, tři podoby jednoho příběhu o těch, kdo odchází, i těch, kdo zůstává. Nejspíše jen pro ty, koho zajímají nejen první a prostřední, ale i poslední věci člověka. (19.04.2011)