Skrytý

Řemeslně docela dobře zvládnutý atmosferický kousek z norské kinematografie. Musím ale bohužel souhlasit s většinou - i po velké snaze najít ve filmu něco, co by mi vyrazilo dech - že to byla docela hovadina. Je fakt, že na nějaké to bububu se nečeká dlouho a od první až do poslední minuty se pořád něco děje, bohužel tím způsobem, že se divák pomalu úplně ztrácí v tom, o co se tam vlastně herci celou dobu snaží. Je známo, že Kristoffer Joner není všem úplně sympatický, ale já jsem si ho zamilovala od první minuty, kdy jsem koukala na jeho první hororové dílo, takže mi nedělalo žádný problém dívat se na něj celých 95 minut. Skjult ale není ten typ filmu, co by byl úplná sračka. Ale ty hovna, co byla naházená na scénaři stáhly celý film ke dnu. To je tady to jediné mínus. (30.12.2012)

Skjult bych zařadil mezi takové milníky skandinávské tvorby. Ve své podstatě je polovina filmu velice zajímavá a divák je doslova vtažen do děje, protože tvůrci dokázali navodit opravdu skvělou atmosféru, ale postupem času začne napětí opadat. Čím víc se blíží konec filmu, tím přestává být zajímavý a stává se z něj obyčejný průměr. Přesto všechno si myslím jde o lepší průměr, který si zaslouží 60%. Mohlo to být i mnohem víc, kdyby to režisér na závěr tolik nezkazil. (29.04.2010)

Zdejší hodnocení mi poněkud uniká, rozhodně je to mnohem lepší, než jak se z tohoto procenta jeví. Řekla bych, že je to jen o kousek horší, než Villmark, a to hlavně kvůli chaosu ve vyprávění a podle mě dosti neobratně podané nejednoznačné pointě - něco jako co divák, to názor, jak to vlastně skončilo. Jinak ale nemám co vytknout. Od začátku skvělá atmosféra i vizuálno, tajemno a stísněnost se doslova valí z každého filmového políčka. Dokonce jsem se v pár chvílích fakt bála, což se mi nestalo ani nepamatuju. A nakonec hodně dobrý výkon Kristoffera Jonera, který se mi líbil už ve Villmarku. Doporučuju nenechat se hodnocením zmást, kdo má rád severské horory z lesa, neměl by být zklamaný. (13.02.2011)

Ó ty finský horore.¬         Včera shlédnul jsem snímek "Vražedná terapie" ve scénáři a režii conneticutského tvůrce Brada Andersona, známého nejspíše svou režií podařeného thrillerového snímku "Mechanik" natočeného tři roky po oné. Horror "Skrytý" neliší se stavbou děje, režijními postupy ani konečným vyústěním prakticky nijak od "Vražedné terapie" — kromě toho, že ta je natočena o něco lépe díky Andersonově osobnosti. O co mi jde? Tyto tak řečeno "zajímavě" natočené snímky, jimž ona "zajímavá spletitost" má zaručiti úspěšnost, mohou býti opravdu dobré a vybočující z řady pouze tehdy, je-li k oné "zajímavosti" podání přidána také vysoká tvůrčí invence jiná, jako ze jména velmi dobrý scénář spolu s režijním vedením, pak kamera a herecké výkony atp.; příkladem může býti ani ne tak pouze slušně zpracovaná už zmíněná "Vražedná terapie", jako spíše zvláště podařený snímek španělského tvůrce A. Baize "La Cara oculta" nebo velice zvláštní snímek kanadského tvůrce D. Villeneuveho "Nepřítel". — Jinak zůstává pouhá kostra nápadu, dnes už všedního.¬                 Snímek "Skrytý" nedoporučuji; je to lákadlo, které vás připraví o čas, aniž by vám připravilo odpovídající zážitek. Že můj názor není v tomto případě odlišný od názoru divácké masy, lze doložiti procentuální úspěšností na ČSFD výše zmíněných snímků: "La Cara oculta" 81; "Mechanik" 78; "Nepřítel" 66; "Vražedná terapie" 65; "Skrytý" 51. Ostatní uvedené snímky vám mohu doporučiti, při čemž "Vražednou terapii" až na místě posledním.¬                 Případné opoznámkování: uživ. J*A*S*M; Plangi. (22.08.2018)

Výtečně natočený psychologický thriller, který však doplácí na vyumělkovaný scénář, takže mnohdy působí až abstraktně. Nemám nic proti snaze okořenit hororový žánr špetkou artu, jenomže v tomto případě to jde občas až za hranici únosnosti. Přesto mě film určitě zaujal. Kristoffer Joner zvládá hlavní roli znamenitě, a přestože jsem se ke konci už poněkud ztrácel, celkově jsem měl z filmu docela dobrý pocit. Každopádně to je lepší než režisérův předchozí film Villmark. (14.04.2013)