Vrahouni

Vrahouni dokázali být na chvíli celkem zábavným filmem, jehož největším problémem bylo to, že netrval jen chvíli. Tím pádem se ukázalo, že ve zbytku času nemá zase až tolik co nabídnout, takže přišel čas na typická romantická klišé i na značně pitomou druhou polovinu snímku. Ta mě přesvědčila o tom, že si scénáristé a režisér musí zřejmě dobře rozumět, ale nemohou totéž žádat i po mně. Takže po letech musela hvězdička dolů (a to jsem byl ještě hodný). (26.10.2020)

Bavila jsem se slušně, jen ta druhá půlka filmu mi připadala kompletně postavená na hlavu, když se najednou úplně ze všech stali zabijáci, to jsem si musela klepat na čelo, to bylo tak trapný a absurdní (asi to mělo být vtipné...?), že jsem musela snížit na hodnocení ze tří na dvě, protože se mi z toho totálně nadzvedly mandle... (31.12.2010)

Ježiši, o co tady vlastně šlo? O vraždu bývalého tajného agenta? A co ty řeči kolem? Komedie a romantika? Kde že! A taky se vám zdála Katherine Heigl starší? Tedy, naprostá zbytečnost, ve které se sotva něco přihodí, občas se někdo popere, taky se trochu střílí a kradou auta...a náš drahocenný čas především. 20% (15.08.2010)

Úvodné zvukové intro má na svedomí zreteľne čitateľný Rolfie Kent, čo ma pozitívne naladilo hneď v úvode. Luketic sa nechal jasne inšpirovať najoriginálnejším seriálovým hrdinom Dexterom - hudba+život hlavného hrdinu (kto fičal na tomto seriály ako ja pochopí, že nepreháňam). Niektoré repliky sa mi zdali povykrádané, mierne poupravené, vložené do úst Ashtona Kutchera a ak by to takto šlo aj ďalej, z filmu by sa stal kompilát s romantickou zápletkou. Vďaka za to, že sa to po 20 minútach zvrtlo na odľahčenú zábavu, kde logika hrá tie najposlednejšie husle. V druhej polovici dej pre zmenu nabral kontúry filmu Mr. & Mrs. Smith, Ashton a Katherine si však zachovali svoj štýl. A tak tento film beriem ako paródiu, prepletenú romantikou, vzťahovými peripetiami, vtipnými dialógmi, na ktorých som sa kráľovsky bavila. Pár briblblých vtípkov a ešte problblejší záver filmu jednoducho odpúšťam. (19.08.2010)

Ono je to možná u konce takové fajn, mělo to celkem spád, sice to mezi ústřední dvojicí nejiskřilo, ale dalo se. Jenomže pak to člověk vypne a rozleží se mu to v hlavě a uvědomí si, jak strašně nelogickou blbost viděl. V podstatě ani nevím, za co ty dvě hvězdičky dávám. Asi za spád a že jsem u toho neusnula. (24.04.2012)