Režie:
Jane CampionScénář:
Jane CampionKamera:
Greig FraserHudba:
Mark BradshawHrají:
Ben Whishaw, Abbie Cornish, Kerry Fox, Paul Schneider, Thomas Brodie-Sangster, Antonia Campbell-Hughes, Jonathan Aris, Roger Ashton-Griffiths, Amanda Hale (více)Obsahy(1)
V Londýně roku 1818 se odehrává tajná láska mezi mladým básníkem Johnem Keatsem (Ben Whishaw) a "dívkou od vedle", Fanny Brawneovou (Abbie Cornish). On si o ní myslel, že je koketa, ona se nezajímala o literaturu. A přesto se našly okolnosti, které je spojily dohromady, ovlivnily básníkovu tvorbu, ale také je kvůli jeho nemoci navždy odloučily. (j.o.j.o.)
(více)Videa (1)
Recenze (111)
Přestože mám vystudovanou literární historii - poezii opravdu nesnáším. Ale doufám, že u mě v životě někdy nastane ten okamžik a já ji dobrovolně a s úsměvem otevřu ;) Příběh na motivy života Johna Keatse byl pro mě oříšek, jelikož jeho tvorbu znám, ale tento film je spíše z pohledu dívky, která se do něj hluboce zamilovala a on její lásku opětovat, ale je tu jedno veliké ALE. Film je hodně silná romantika, ale stojí to za to. Milostné dopisy a i mluva ve filmu je prostě okouzlující a prostředí, v kterém se to odehrává, už i jen to samotné připomíná dobu Jane Austen, která se ve své tvorbě zaměřuje na hodně podobná témata. Kostýmy a hlavní herci - to jsou tahouni celého filmu a musím říct, že některé momenty jsou ve filmu opravdu silně emotivní a snad každý, kdo někdy v životě miloval a vcítil se do postavy, ať už dívky či chlapce ve filmu, ucítil alespoň mrazení po těle, husí kůži či slzu stékající po tváři. Z celého filmu mě také dost zaujala postava, kterou ztvárnil Paul Schneider, u kterého jsem celou dobu čekala, zdali se nějak projeví, jelikož si o jeho pocitech k hlavní ženské hrdince od počátku filmu myslím své a zajímalo by mě, zdali své city někdy projevil... ()
Ben Whishaw opět udivuje svým velice působivým a sympatickým subtilním zjevem, a Abbie Cornish nabízí divákům postupné proniknutí do podstaty její přirozené krásy. Jsme tak svědky, kolikrát až moc, citově zabarveného dialogu, který vlastně oslavuje lásku cudnou, či staromódní, chcete-li. Spojte si Finding Neverland, Piano, Pýchu a předsudek, Pokání a výjde Vám tahle historická lovestory, která sama o sobě není originální, což nejde ani tím nejnajivnějším způspbem očekávat, avšak v samotném důsledku ukňourané zamračené východočeské neděle, to nehrje pražádnou roli. To vše se děje za přítomnosti skvěle naexponovaných obrazů anglického venkova (především jednotlivé obrazy měnící se v závislosti na ročním obdobím), které dávají ostatním divákům jásný impuls, dát si tuto exkurzi do citově čistých, ale v jistém směru přehnaných vod lidského milostného spojení, spíše na plátně, větších rozměrů, než na obrazovce s malou úhlopříčkou... ()
Nemůžu si pomoct, ale přes veškeré možné historické nepřesnosti se mi tenhle film hrozně líbil. Abbie Cornish přesně seděla na svou roli Fanny, která ví co chce a umí to dát najevo. Ben Whishaw,který mi utkvěl jako trochu magor z Parfému, se zde překvapivě také autenticky zhostil role básníka...navíc film doplňovala krásně poezie a hudba a krásná kamera,zkrátka ideální na opuštěné dny, kdy je lehce pod mrakem, nebo už i tma, a člověk má chuť snít, jaké to bylo kdysi, jakou moc má láska a jakou sílu mohou mít slova. ()
Rozevřená duše cínového vojáčka se rozprostřela po pokoji, neb současné tempo fejsbůků a němé změny slov v symboly, zajistilo neblahý pocit vojáčkův, že tahle doba lásce nepřeje, že ji hubí. Bright Star je otevřenou knihou pocitů. A můj pocit je skrz na skrz pozitivní, leč osud mě naučil, že nemám věřit dokud nedojdu konce. Trnitá cesta fialkovým polem a typickou symetrálou zamilovanosti (kontakt - nebe - pád) mi zavdala myšlenku, že člověk blbne a nemusí být v evidenci Bohnických složek. Zamilovanost je jako leporelo. Snadno se rozloží, ale těžko dává dohromady. Fanny se dostala do stavu "opilosti", ale madam Campion ji zasadila tvrdou ránu. I cínovému vojáčkovi, mě. A básník, který navzdory osudu zpíval (fantasticky uhrančivý B.W) rozžhnul pohasínající plamen víry v reinkarnaci vztahů a já mu za to zřetelně poklepal na rameno, jakože mu za to fakt děkuju a šel žít... ()
Tak jemně dýchat snad jen ona může... Film, který vyžaduje sladění divákova tepu se snivým tempem letního dne uprostřed dlouhých prázdnin v Hampsteadu léta Páně 1818, kdy láska i poezie klíčí, jako když se motýl klube z kukly, slova putují celé týdny a - méně pomíjivá než lidský život - přetrvají věky, jako ta modrá křídla ve staletí staré vitríně. Krásná, křehká a mrtvá. Johne Keatsi, byl bys v roce 2017 šťastnější? ()
Galerie (85)
Zajímavosti (4)
- Při natáčení filmu Ben Whishaw potkal svého pozdějšího přítele Marka Bradshawa, se kterým v roce 2012 uzavřel registrované partnerství. (PlayEasy)
- Abbie Cornish byla první herečkou, která se konkurzu na hlavní roli účastnila. Musela si však počkat celý měsíc, než se dozvěděla, že roli skutečně získala. (Avalon820)
- Ve filmu byly použity básně Johna Keatse, konkrétně „Endymion“ z roku 1817, „Předvečer svaté Anežky“ z roku 1819, „Óda na slavíka“ z roku 1819, „La Belle Dame Sans Merci“ z roku 1819, „When I Have Fears That I May Cease to Be“ z roku 1818) a „Bright Star“ z roku 1819. (Avalon820)
Reklama