Taras Bulba

Třetí zpracování (italský, němý a televizní nepočítám) knihy o kozáckém atamanovi Tarasi Bulbovi. Coby národního klenotu, se jej ujali ruští filmaři, což může mít své přednosti i neduhy. Za klad lze považovat pietnější přístup k předloze, protože americká verze se od předlohy v mnohém liší. Druhou stranou mince však zůstává jistá kontroverze mimo území bývalé SSSR. Neboť film je možno označit za antisemitický a protipolský. To zaprvé není pravdou, jelikož negativní postoj hrdinů k tomuto národu je přítomen již v knize. Za to s druhou výtkou nelze než souhlasit. Poláci tento film musí milovat a jistě si jej budou pouštět na den státnosti, jako i např. 1612. Snímek je vyloženě antipolský, neboť ani jeden příslušník polského národa, zde není ukázán v kladném světle, buď je to tyran, sadista, požitkář či jako hlavní hrdinka, kurva. To samé se týká víry, pouze ta pravoslavná je ta pravá a jediná, ostatní jsou kacíři. Osobně bych spíš položil otázku. Je vůbec tato kniha vhodným materiálem k natočení oslavného mohutného historického snímku? Já tvrdím, že nikoliv. A to z jednoho prostého důvodu. Kozáci, jakožto hlavní hrdinové, nejsou zrovna ukázkovými příklady k následování. Byla to totiž dosti diskutabilní (eufemisticky řečeno) skupinka lidí, žijící velmi svobodným životem, jejichž hlavní obživa byla válka, drancování či sloužili jako žoldnéřské vojsko (často i proti křesťanům). Avšak co nepřekvapí, je myšlenkový posun díla, byť děj je zachován překvapivě věrně. Pořád se ve filmu mluví o Matičce Rusi, jenže je třeba poznamenat, že kozáci byli ukrajinci a rusy zrovna nemilovali. V předloze nic takového, to jen režisér a scenárista v jedné osobě, ventiloval své politické smýšlení. Co mne velmi mile překvapilo, byla „zastaralost“ bojových scén, tj. kamera se neklepala, nebyl ani frenetický střih a souboje měly dokonce choreografii. V dnešní době dosti nevídaná to věc. I když práce se statisty mohla být na větší úrovni, aby jejich počty působily větším dojmem. Ke kladům bych ještě přičetl nádherný hrad (Kamyanets-Podilsky), krásné exteriéry, Bohdana Stupku v hlavní roli, který je právem pokládán za nejlepšího ukrajinského herce a Magdalena Mielcarzová, která nám od dob Qvo Vadis dost zhudbla, což mělo negativní dobat na horní partie, ale pořád je to krasavice. Jen bych režisérovi dal jednu drobnou radu. Pokud bude příště točit velkofilm, ať vyčlení nějaké peníze i na orchestr, takže divák nebude nucen poslouchat, již beztak hrubě průměrnou muziku, hranou na obstarožní samohrajky, pořízené za pár rublíků v GUMu. (13.03.2011)

Přikládat téhle filmové adaptaci Gogolovy archaické kozácké novely nějakou historickou naučnou hodnotu je naivní; čerpat z ní nějaké (jakékoliv) historické informace má asi podobnou váhu, jako je čerpat třeba z komunistické filmové husitské trilogie, nebo z románů sračkopsavce Jiráska. Dialogy a celá stavba příběhu jsou beznadějně zastaralé, škoda že se tvůrci tak sveřepě drželi literární předlohy a nezpracovali ji trochu volněji, moderněji, tj. realističtěji, bez pitomého patosu a teatrální dikce postav. Kapitolou samou pro sebe jsou pak neustále omílané žvásty o "ruské" zemi a víře a síle z úst Záporožců. A mozkorvoucí je i pseudoromantická zápletka se zamilovaným Andrijem a polskou šlechtickou běhnou. Ale díky novějšímu datu vzniku se divák může aspoň kochat pestrou výpravou, užít si dosytosti řežebných šavlovaček a nakouknout i do makety Záporožské Siče na Dněpru. Ovšem pokud byste byli zvědaví na nějaké syrovější a opravdovější výjevy z dějin polsko-ukrajinské slovanské vzájemnosti, všemi deseti doporučuju masakrální polskou Volyň. (22.06.2020)

Histoirické nepřesnosti tu bohužel jsou, ale ty jsou snad v každém hollywoodském hsitorickém velkofilmu a to v daleko větším měřítku. Pravda je i to, že těch vlasteneckých výkřiků při umírání bylo až moc, navíc když ukrajinští kozáci zase tak velicí rusofilové rozhodně nikdy nebyli. Jinak se, ale film předlohy docela drží a Bogdan Stupka to je pro každého režiséra historických snímků opravdový dar z nebes. Ten chlap se pro tyhle role opravdu narodil (viz Ohněm a mečem) a v tomhle snímku ve svých 69 letech naprosto exceluje. Navíc bych ocenil i to, že se dá i v dnešní době takovýhle film natočit bez zbytečných serepetiček jako jsou dnes již nepostradatelné digitriky či hyperakční kamera. Místo nich si zde naopak užijete velmi slušnou výpravu, parádní exteriéry (mohutné hrady i dřevěná hradiště), věrohodné bratry kozáky, husarskou jízdu i krásu okouzlující Magdaleny Mielcarz a to vše rozhodně stojí za zhlédnutí. (20.11.2011)

Rusáci ve svých dějinách nemají mnoho skutečných osobností. Je jich velice málo - např. Petr Veliký. Proto se upínají prakticky ke komukoliv. V tomto filmu chtěli ukázat mocnou Matičku Rus - kozácké bojovníky, kteří její slávu ukazovali po širém okolí. Přitom to byla (dle mého soudu) jen banda zbojníků, kteří pod alibistickou ideologií pravoslavné víry podnikali loupeživé výboje. Možná zezačátku mohli být jejich úmysly počestné a ryzí. Ale z naší vlastní historie máme podobný příklad - Husity. Potom už je to jen boj fanatiků, kteří nemají s vírou v Boha nic společného. A když se jak prasata zryjou "pod obraz boží" a díky tomu přijdou v boji o půlku mužů, vymlouvají se, že chlastat přece není hřích. Podle mě byli kozáci barbaři, kteří hanebně pod jejich vymyšlenou záštitou Krista si vytvářeli vlastní světonázorná pravidla. A velká chyby soudobých Rusů, pokud si budou z historie brát takové příklady. Jenže co chceme po Rusácích, kteří v historii vynikali jen v rozloze své země. Vždy to byli chudáci a hlupáci. Co se týče filmu: Pan režisér neuměl do filmu implementovat heroičnost, davové scény byli diskutabilní, akční byli jako přes kopírák, dabing byl především v bojové vřavě tragikomický. Naopak celkem slušné mučení na závěr. Film měl být především o Bulbovi, ale byl o každém jiném. Romantické scény byly velice zdlouhavé (a vlastně celý film tak nějak hnusně natahován). A co se týče syna Bulby, který mimo jiné vypadal jak polský Jacek - tak ta epizoda s chlebem a princeznou - tak to byla kapitola sama pro sebe. (31.03.2010)

Nebylo to nejhorší, Taras byl Bogdanem Stupkovem pojat skvěle. Ukrajina utlačovaná Poláky, hlavním motivem bylo vymýcení pravoslaví a nastolení křesťansko-katolické víry a to ne zrovna humánními prostředky.Logicky se zvedla vlna odporu zorganizována kozáky. Jedním z vůdců byl i Taras Bulba se svými dvěma syny. Ale nebylo to vůbec jednoduché a zaplatil daň nejvyšší. Film je rozmáchlý, se slušnou kamerou a jak jinak, mnoha koňmi. Tři hvězdičky a basta. (22.12.2015)