Taras Bulba

Rusáci ve svých dějinách nemají mnoho skutečných osobností. Je jich velice málo - např. Petr Veliký. Proto se upínají prakticky ke komukoliv. V tomto filmu chtěli ukázat mocnou Matičku Rus - kozácké bojovníky, kteří její slávu ukazovali po širém okolí. Přitom to byla (dle mého soudu) jen banda zbojníků, kteří pod alibistickou ideologií pravoslavné víry podnikali loupeživé výboje. Možná zezačátku mohli být jejich úmysly počestné a ryzí. Ale z naší vlastní historie máme podobný příklad - Husity. Potom už je to jen boj fanatiků, kteří nemají s vírou v Boha nic společného. A když se jak prasata zryjou "pod obraz boží" a díky tomu přijdou v boji o půlku mužů, vymlouvají se, že chlastat přece není hřích. Podle mě byli kozáci barbaři, kteří hanebně pod jejich vymyšlenou záštitou Krista si vytvářeli vlastní světonázorná pravidla. A velká chyby soudobých Rusů, pokud si budou z historie brát takové příklady. Jenže co chceme po Rusácích, kteří v historii vynikali jen v rozloze své země. Vždy to byli chudáci a hlupáci. Co se týče filmu: Pan režisér neuměl do filmu implementovat heroičnost, davové scény byli diskutabilní, akční byli jako přes kopírák, dabing byl především v bojové vřavě tragikomický. Naopak celkem slušné mučení na závěr. Film měl být především o Bulbovi, ale byl o každém jiném. Romantické scény byly velice zdlouhavé (a vlastně celý film tak nějak hnusně natahován). A co se týče syna Bulby, který mimo jiné vypadal jak polský Jacek - tak ta epizoda s chlebem a princeznou - tak to byla kapitola sama pro sebe. (31.03.2010)

Nebylo to nejhorší, Taras byl Bogdanem Stupkovem pojat skvěle. Ukrajina utlačovaná Poláky, hlavním motivem bylo vymýcení pravoslaví a nastolení křesťansko-katolické víry a to ne zrovna humánními prostředky.Logicky se zvedla vlna odporu zorganizována kozáky. Jedním z vůdců byl i Taras Bulba se svými dvěma syny. Ale nebylo to vůbec jednoduché a zaplatil daň nejvyšší. Film je rozmáchlý, se slušnou kamerou a jak jinak, mnoha koňmi. Tři hvězdičky a basta. (22.12.2015)

Já tyhle kozácký filmy žeru a to mohou být sebehloupější. Bohdan Stupka je na podobné role macher. I přes všechny klady (a u Magdaleny Mielcarz nepřehlédnutelné klady) to ale ne vyšší hodnocení nestačí, chybí tomu grácie Ogniem i mieczem, lepší bitvy a ocenil bych méně patosu. Jedna strana je solidní výprava a kostýmy, druhá ale stupidiózní scénář, který oddaným kozákům nadělil několik šťavnatých ultrakravin. Ale co...dívat se na to chvílemi i dalo. (12.10.2010)

Velmi slušně udělaný film, nastiňující poměry v 16. století v Rusku. Kozácké hnutí vznikalo živelně a rekrutovalo se ze zchudlých šlechticů , zběhů, nevolníků a dalších desperátů tehdejších časů. Mělo jen jednu potřebu- boj. Proti komukoli. Ačkoli jsou zde kozáci heroizovaní, ve skutečnosti byli velmi nebezpeční a zvládat je měl problémy i sám car. Příběh sám není nijak složitý, je ale docela dobře zdramatizovaný a výprava je na úrovni. Zajímavé je si zvyknout na to, že nikde nevlají americké vlajky a umírá se za Rusko. To ze současné kinmatografie už tolik neznáme. Takže ne hollywoodská klišé , ale "mosfilmská"... (12.02.2010)

Nebýt toho patosu na konci, spíš Patosu - pekelně přehnaného jak co do kvality tak kvantity, nebýt té divné podoby romantiky a nebýt Andrej a Ostap tak neuvěřitelně škaredí (Asi bych měla spravedlivě dodat, že to je účesy, které nesluší nikomu, dobře, to je historická reálie, ale i když jsou to normálně pohlední muži, tak s touhle úpravou jsou to značně neestetičtí hrdinové, což je tristní, zejména když jeden z nich je protagonista milostného vztahu. To někdo pokouší mou trpělivost a představivost, ne?), šla bych s hodnocením výš. Proti verzi s Yulem Brynnerem mi ale tohle pojetí bylo sympatičtější. Představitelem titulního hrdiny počínaje, přes krajinu až po bojové scény (tím nechci říct, že by tu byly nějak dobré, ale tady se mi nějak líbily víc). Navíc tahle verze má příběh až do konce, což je pro mě další plus. Jsou věci, nad kterými jsem se musela pousmát, nejen podivný ruský zvyk dabování všech cizinců jedním hlasem, ale i překlad z polštiny do ruštiny samotný. Copak by si bez překladu nerozuměli při té podobnosti jazyků? Ovšem tuhle podivnost vylepšuje to, že hlas vypravěče a tlumočníka je hlasem Sergeje Bezrukova, který se prostě dobře poslouchá. Ale u překladu mám přeci jen jednu výhradu - ani ne tak v nahrazení ukrajinštiny ruštinou, ale u překladu do češtiny. I když na druhou stranu chápu, že je politicky korektnější překladem zlomit hrot prohlášení z filmu a přeložit, že není větší síly než je ruská síla, jako že se jedná o sílu ruské duše. Poslední připomínka je k zmiňovanému antisemitismu. Ruku na srdce - Rusové, Ukrajinci, Poláci jsou tradičně poměrně silně antisemitsky založené národy. Odkud se asi vzalo slovo pogrom? Já i tak Jankela vnímala jako chytrého obchodníka, statečného člověka a neuvěřitelného klikaře. Výborné byly scény poprav. Zejména Ostapova byla vydařená, ještě že je možnost některé věci rychloposuvem uspíšit. I tak jsem tedy jen tak tak ovládla dávivý reflex. Ale vzhledem k době a námětu tady ten naturalismus nebyl samoúčelný, což se filmům bohužel občas stává. (31.03.2011)