Reklama

Reklama

The Stoning of Soraya M.

  • Kanada The Stoning of Soraya M. (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Americký snímek natočený dle skutečné události, jež byla rovněž zpracována v knižní podobě, se odehrává na současném iránském venkově a vypráví příběh tří lidí: mladé Sorayi M., jež je vlastním manželem křivě a vypočítavě obviněna z cizoložství, za což jí hrozí smrt ukamenováním; její tety Zahry, emancipované ženy, která netouží po ničem menším, než po tom aby se svět dozvěděl pravdu o lidských právech a právech žen v ortodoxní islámské společnosti; a konečně francouzského žurnalisty a válečného dopisovatele Freidoune Sahebjama (James Caviezel), který se bez vlastního přičinění stává mužem, který věděl příliš mnoho. (kiddo)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (115)

misterz 

všechny recenze uživatele

Aj napriek tomu, že po dramatickej stránke mi prišiel snímok dosť nevyvážený, tak vo mne vyvolal silný dojem. Väčšina scénok má síce v tomto smere nejaké tie rezervy, pričom sa tu nájde i dosť hluchých miest, ktoré mi prišli ako zbytočné, no koniec ma celkom slušne zasiahol. Nepamätám si žiadny podobný moment z iného filmu, ktorý by tak naturálne a hrôzostrašne realisticky zobrazil scénu ukameňovania... naozaj veľmi silné sústo. Príbeh je sám o sebe veľmi silný a čo je hlavné, je tu nad čím premýšľať. Napríklad aj nad tým, ako málo niekedy stačí aby ľudská chamtivosť a egocentrizmus nepoznali hraníc. No ale to zrejme súvisí aj s moslimskou mentalitou vôbec a hlavne s postojom moslimskej kultúry k ženám. Slušný nadpriemer. 80/100 ()

Happens 

všechny recenze uživatele

Tohle mi trochu připomnělo tvorbu Lars von Triera. Silný příběh, neuvěřitelně, trochu mi to hýblo s žaludkem, obecně celé muslimství má dost (haha) nekřesťanské praktiky, nemorální v Kantovském smyslu toho, co je dobré dle lidské maximy. Tak či onak se jedná o film, který by neměli vidět slabší povahy, ale musí vidět ti, co to snesou. 95% ()

Reklama

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

No jo, to je tak, když je někdo zmrd a díky nástroji zla (ano, správně, náboženství) se mu podaří skrz vypatlané kamarády zničit život slušnému člověku. Sice to mohlo být o kousek kratší, nicméně závěr a především poselství tohohle filmu jsou tak silné, že je pro mě povinností dát plný počet hvězdiček. 90% ()

Astaroth12 

všechny recenze uživatele

Ja takéto filmy nevyhľadávam, ale keď už prídu, tak si ich s rešpektom pozriem. Škoda, že film nie je intenzívnejší, hlbší a okrem veľmi dramatického finále, veľa toho neponúka. A i posledné konštatovanie, že i po zverejnení tohto príbehu sa aj tak vobec nič neudialo aby sa týmto zverstvám zamedzilo, je smutné. Je to obraz spoločnosti v ktorej žijeme. Filmu by , ale viac prospelo keby bol emotívnejší, cítil som to tam, ale len zriedka a pri takomto silnom príbehu, by to malo mat oveľa väčší rozsah a aj hĺbku. Film mi pripadal ako, že ho niekto chce len rýchlo natočiť, vyrozprávať, aby to mal už z krku. Ale takéto príbehy majú chytiť za srdce od začiatku až po koniec. A tu som to každopádne, celú dobu tak necítil. Slabé 4*. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Ukamenování Sorayi M. je skutečně silný zážitek. Ač se to možná na první pohled nezdá, není to ale film protiislámský, i když jsou zde zločiny páchány ve jménu Alláha, ale toto íránské Kladivo na čarodějnice vypovídá především o zhoubné síle institucionalismu a civilizační zaostalosti íránské společnosti. Život na vesnici je tu zakonzervován o nějakých 300 let pozadu oproti evropskému vývoji, dění tu ovládá klika duchovních a světských vládců města, 21. století se dostává do vesnice jen jako ozvěna v podobě kabrioletu a televizního přístroje v bytě mulláha (islámského duchovního), dav je připraven na krvavé divadlo na náměstí, stejně jako v každém evropském městě před několika stovkami let. Problémem je vyhraněně patriarchální svět, v němž ženy nemají žádná, nebo jen velmi okleštěná práva, manipulace s davem, veřejným míněním a následná davová psychóza. Islám sám stojí trochu v pozadí, stejně jako v případě dříve zmíněné analogie s velkolosinským čarodějnickým procesem. Křesťanství za něj nemůže, to jen institut inkvizice, osobní zájmy a touha po majetku a z toho pramenící prospěchářství. Úplně stejné je to v případě Ukamenování Sorayi M. Inkvizice tu má analogii v Šaríe, islámském náboženském právu, potkává se tu světský a náboženský soud, jehož pohnutky jsou motivované materiálně, ne duchovně. Těžko říci, kdo všechno je tu viník (patrně všichni muži), každopádně je jasné, kdo je obětí - ten slabý, tedy ženy. Ukamenování je tak absurdně krutým trestem, že se vymyká našemu evropskému pohledu. Těžko se akceptuje už jen ten fakt, že tohle se kdesi ve světě ještě dnes děje. Každopádně odsuzovat kvůli tomu islám coby náboženství je holý nesmysl. Šaría není integrální součástí islámu, stejně jako inkvizice není integrální součástí křesťanství. Skutečným viníkem je íránská totalitní teokracie. K formální stránce filmu samotného snad jen tolik - asi by se dal natočit i lépe, použití unifikovaného hudebního podkresu a některé scény mající za cíl vyvolat jakýsi artový efekt (padající závoj před popravou, ptáci vylétající ze skaliska atd.) mi přišly mírně laciné. Výpovědní hodnota však výše zmíněné jednoznačně přebíjí... Podobné filmy: Lovec draků ()

Galerie (10)

Zajímavosti (2)

  • Scénář je adaptací románu francouzsko-íránského novináře Freidouneho Sahebjama z roku 1994. Tento román je zakázán v Íránu, protože má "kritický postoj vůči islámskému systému hodnot". (Dlee)
  • Keď francúzsko-iránsky novinár Freidoune Sahebjam vydal knihu "Ukameňovanie Sorayi M", stal sa z nej medzinárodný bestseller, ktorý upriamil pozornosť na praktiky kameňovania v Iráne, rovnako ako aj tamojšie nerešpektovanie práv žien. Aj napriek oficiálnym popieraniam bolo v mnohých krajinách sveta odsúdených na smrť ukameňovaním nespočetné množstvo ľudí, väčšinou však žien. (MikaelSVK)

Související novinky

Interview s Ježíškem

Interview s Ježíškem

10.12.2011

Anne Rice, autorka desetidílné knižní série Vampire Chronicles, podle které vznikly filmy jako Interview s upírem či Královna prokletých, překonala koncem devadesátých let vážné zdravotní potíže,… (více)

Reklama

Reklama