Fullmetal Alchemist: Bratrství

Jeden z mých prvních anime zážitků se téměř ihned stal také závislostí. Z počátku se vám snad může zdát, že reakce některých postav jsou přehnaně afektované, nebo že se hrdinové dostávají do absurdních situací, ale o tom už anime občas bývá. Myslím, že oblíbenou postavu si zde hlavně díky různorodosti charakterů najde každý, děj má určitou hloubku, takže rozhodně nehrozí, že byste se začali nudit. Můj největší problém s tímto seriálem spočíval hlavně v tom, že jsem ho sledovala do brzkých ranních hodin, protože prostě nešlo přestat a pak jsem trpěla nedostatkem spánku. Je opravdu velká škoda, že je jenom 64 dílů, ale pokud se tady najdou nějací fanatici jako já, tak vám mohu doporučit jediné - čtěte manga! Opravdu se tam můžete dočíst věci, které nebyly v seriálu zmíněny a na konci každé větší kapitoly máte krátké vtipné příběhy vašich oblíbených hrdinů. (06.12.2014)

Celkově mně trvalo 2 roky, než jsem se z první epizody tohohle anime dostal až na konec. Kdybych měl hodnotit čistě podle prvních cca. 20 epizod, asi bych udělil 3 hvězdy. Říkal jsem si „Co je sakra na tom tak super? Proč třeba na MyAnimeListu se to stabilně drží na první příčce?“ To už se pak po dvou třetinách anime začne docela dostávat na povrch. Jakmile jsem byl tam, už mě to nepustilo. Beru nudnou první třetinu jako stavební kámen, resp. investici, abychom si o to více užili ten zbytek. Hlavní sílu FMA:B jsem viděl v tom, že netrpí moc klasickou tupou krátkozrakostí anime. Není to žádné „teď se musí něco stát a co se stane pozdějí, to ještě nějak domyslím.“ Kdybych se podíval na každou postavu samostatně, asi by se mi velice těžko některá z nich připojovala ke klišé vzorům. I když se jich tam ukáže skutečně mraky, nikdy jsem se v nich neměl problém orientovat. (26.08.2015)

první verze se mi líbí víc. Hagane no renkinjutsushi má sice lepší grafiku, ale je tu víc klasických humorných scén, což kazí vnímání a požitek seriálu (kazí to atmosféru), k tomu vykládání děje taky lepší v původní verzi. Tohle jsem napsala než se začnou dvě verze kovového alchimisty rozcházet. Poté nelze porovnávat, protože jde o dva různé seriály. Stojí za to dokoukat do konce. (29.05.2012)

Takhle nějak si představuju seriálovou dokonalost. Nejen mezi anime, ale mezi všemi seriály. A proč? Protože FMAB je zcela nadupanej snad po všech stránkách: rychlou nezrdržovanou akcí, supercool hláškama, zajímavou a přesto jednoduchou dějovou linií, filosofováním, humorem, atd. atd. Stalo se mi snad poprvé, že ve vyhrocené situaci jsem se začal usmívat od ucha k uchu. Ne kvůli obsahu, ale protože jsem si říkal, jak je to skvělé. Oproti jiným seriálům, FMAB se musel utkat s velmi obtížným způsobem, jak zrekapitulovat kus děje, co byl ve FMA. Začátek tak může pro někoho být dost hektický, a proto bych doporučil nejdřív se podívat na FMA. Ne, že by divák měl problémy s dějem, ale postavy na začátku nedostanou tolik prostoru, a řekl bych, že diváci si víc užijou FMAB, když postavy podrobně poznají už ve FMA. Třeba Roy Mustang nebo Izumi Curtis tu nejsou na začátku skoro vůbec. Díky tomu je můžou převálcovat ty postavy, co jsou teď nové nebo významnější. Nejdřív to byla vůdkyně pevnosti Briggs, a pak moje nová superoblíbená postava Van Hohenheim. Pokud bych měl kdy věřit v Boha, představoval bych si ho jako jeho. Úžasně klidnej, rozumnej a ďábelsky chytrej. Celkově je super, že tu je tolik charakterů a každý si může oblíbit prakticky kohokoli z nich, ale těžké je mít někoho nerad. Nejlepší na tom je, že všechny postavy se nějak aktivně zapojí do finální fáze, aniž by to nějak narušilo dojem. Něco takového třeba vyčítám finále Harryho Pottera a relikvie smrti, která tím množstvím postav alespoň na mě působila dost uměle a kazila mi dojem. FMAB to zvládl mistrně. Prostě pokud hledáte jakýkoli seriál, rozhodně doporučuju upřít své oči sem. (11.07.2010)

Po sedmadvaceti epizodách je jasné, že Brotherhood drtí starší adaptaci na všech frontách. Dříve opomíjené postavy mají větší hloubku a příběh nabírá neuvěřitelné grády. Audiovizuální stránka si zaslouží uctivou poklonu. Nakonec si člověk zvykne i na specifický humor, ředící jinak dosti temný příběh. (13.10.2009)