Vraždy v Yorkshiru: 1983

Podle místních hodnocení by se zdálo, že nejlepším dílem trilogie je 1980. Není tomu tak. První díl (1974) táhne skvělý Andrew Garfield, kterému vehementně pomáhají Rebecca Hall a Sean Bean. Hlavní hrdina dílu druhého (Paddy Considine) není dost výrazný ani dost sympatický na to, aby mě jeho příběh víc zaujal, a totéž platí o zbytku obsazení. Třetí díl, rok 1983, trilogii krásně završuje a uzavírá, dovysvětlí některé nejasnosti z předchozích filmů, i když ve všem jasno taky neudělá a mezi současností a flashbacky je tak neostrá hranice, že v podstatě není jasné, co se děje teď, co je vzpomínka a co si hrdinové jen představují. Celkově mi tedy přijde nejlepší díl první, který je nejpřímočařejší a má největší spád. Především ale nechť tato trilogie slouží jako důkaz toho, že i v Británii umí natočit retro, a jak! (06.03.2011)

Závěr přinesl dvě zásadní sdělení, dílo se podařilo až do konce a scénáristé se hodně inspirovali Volavkou. Skládáním příběhu, rozdělením na části, způsobem vyprávění a i proměnou tempa a vyzněním jednotlivých dílů. Tucker se většinou pohybuje na pomezí emocionálních dramat a romantiky a na 3. dílu je to vidět. Vlastně se zde vše uzavírá ve velmi melancholickém duchu a i ten Yorkshireský pochcaný popelník dostává lyrické rozměry. Skvělý tvůrčí tým drží vysoký standard, vyvrcholení nezklame, ale televiznost je tu asi nejzřejmější. Každopádně různorodost režisérů, herecký manšaft a kvalitní scénář dali dohomady vybornou temně-kriminální sérii, od které by se mohli ostatní učit. Rok 83 je rokem, kdy svědomí zvítězilo a my se konečně dozvíme, jak to dopadlo s malými holčičkami a kdo je onen pověstný vlk... 75% (06.04.2011)

Závěr trilogie začíná hledáním dalšího neheroického hrdiny, který se pokusí rozbít svoji hlavu o zeď uzavřené komunity samých hnusáků, podrazáků, korupčníků a vrahů. Kandidáti jsou tři: zkažený policista se zbytky svědomí, looserovský právník nebo ještě looserovštější ztracený teploušek - ten je tu pro ty, kdo rádi vsázejí na největší outsidery. A v tomhle dostihu získává zlatou:.... Ale, co.... Je mi to fuk!_____ KOUSEK DĚJE Atmosféra funguje, kamera i herci jsou dobří, ale oproti předešlým dílům to ztratilo i poslední zbytky uvěřitelnosti. Všeobecná brutalita dosáhla míry tak obludné, jako by se to odehrávalo v ruském a ne v britském vězení nebo na policii. Příběh je zmatený a nepřehledný. Vůbec jsem z toho nepoznala, kdo všechno teda vraždil a kdo všechno o tom věděl. Příběh mezi policajtem a věštkyní nemá žádnou pointu. Ty kosti teda byly z kuřat nebo z čeho? Kde se tam vzal ten chlapík, který policajtům vyprávěl něco o dodávce? Odkud se policajti dozvěděli, že jeden z nich donáší novinářům? Nevysvětlil se ani ten dodatečný masakr v baru Karáčí.... a takhle bych mohla pokračovat, jenomže by to nemělo smysl.______ Co mě opravdu rozesmálo a definitivně zničilo zbytky tísnivé atmosféry, která na mě z filmu doléhala, byla zpomalená záchrana dívenky za doprovodu vznášejícího se peří - sentimentální kýč jako brno. Nikdy více. /30. 6. 13./ (30.06.2013)

Ne, tohle opravdu není Midsummer... Zdejšími blaty se i pes baskervillský plouží se schlíplýma ušima, tento kraj je domovem Heathcliffa, jeho temné duše a genotypu, sem zasadil Stoker část děje Drákuly. Něco je tu ve vzduchu a nebude to jen popílek z místních dolů. "Pod krásnými koberci" prorůstá prastarý hororový svět a vytváří si tu nové struktury. Vítejte v Yorkshiru, napotřetí... S pomocí dvou starých známých, prozřelého policisty "Sovy" Jobsona, prostituta B.J. a obhájce Piggota se vymotáváme ze sítě hrůzných tajemství. Důležitá je tu zvířecí a pohádková symbolika (vlk, labuť, odkazy na Karkulku, voiceover B.J. v úvodu a na konci...). Mnohé zůstane v závěru trilogie Red Riding nedořečeno - i to je na této košaté tragédii o lidském svědomí a temných stránkách duše strhující... stejně jako mrazivé vystižení psychogeografie Severu. SPOILER: Všimněte si, kdo stojí vedle nevěsty v úvodu. Je o poněkud cynický dovětek k RR 1974. (08.03.2011)

Komiksově naivní kriminovela, kde jsou všichni vlivní zkorumpovaní, policisté z loajality vraždí, vraždu pak zakrývají další vraždou, navzájem si jistí zadky, aby se nakonec raději postříleli. Problém celé trilogie (alespoň pro mě) je v tom, že se tváří až moc vážně, tedy neadekvátně vzhledem k tomu, jak silně je přitažená za vlasy. Žánr drama se k příběhu nehodí, jako giallo by se sice příliš nevymykal, ale celý počin by působil jistě přirozeněji. Podle mého má trilogie spíše stoupající kvalitu. Třetí díl určitě nejlepší, a ten druhý lepší než první. Skvělí Morrisey, Addy a Considine. 65% A nejezděte na sever. (06.09.2011)