Občanský průkaz

Patnáctka za námi, rudé občanky v kapse, takže teď nám polibte prdel. Revolta ale nakonec docela hodně bolí a Ondřej Trojan to moc dobře ví a předkládá normalizaci jako dobu vtipnou i hodně neradostnou. Socialistický „ráj“ tu v jeho podání není rozhodně jen o nějakých alkoholních eskapádách nebo symbolickém natrhávání stránky v nové občance. Není to film vyloženě pro pobavení plný člověkášství v těžké době á la Pelíšky. Klukovské úlety začínají být „o hubu“, zemitý humor jde stranou a film nabírá na vážnosti. Morální čistotu přesto mnozí berou vážně. Trojan mezitím lpí na detailech, nabízí velké množství dialogů a dává prostor hercům, kteří se mu (na české poměry) měrou vrchovatou odměňují. Výtky určitě jsou, ale o těch se mi momentálně psát nechce. S ohledem na jiné tuzemské výtvory by to byla až zbytečná rána pod pás!! Občanský průkaz totiž má hodně co nabídnout, a já se nestydím mu šoupnout zasloužené čtyři hvězdy!! (13.02.2013)

To poslední co naše kinematografie v současnosti potřebuje je další hořkosladké epizodické komediální drama o přežívání "tehdy před lety" z Jarchovského stáje... Jenže co nadělám, když mám pro tento typ tuzemského mainstreamu prostě slabost. Zvláště když se v Občance právě mix "zábavy s tím vážným" daří míchat zdaleka nejlépe za hodně dlouhou dobu. A kdyby tím defilé skvělých (i skvěle zahraných) postav a jednotlivých scén, provázel i zajímavější hlavní hrdina, tak by spokojenost byla ještě větší. (25.10.2010)

Kdyby to nebylo tak dlouhé a kdyby dokázal scénář udržet niť, mohla by to být sice stylizovaná, ale docela zajímavá historka ze svojí doby, podobně jako Pelíšky, jen o něco méně rozňuňané. Takhle to ale prostě jen "je". Co do děje se mi těžko věří, že lidé všech postavení a věkových kategorií celé dny řešili pouze a výhradně politiku, jak vyznívá zde. Není to tak trochu opak normalizace? Ale to by mi mohl potvrdit, nebo vyvrátit jen někdo, kdo tehdá žil. (27.11.2013)

Svěží a vtipná záležitost, která je hezky věrná svému názvu a hyzdí ji snad jen zbytečně dlouhá stopáž. Příběh? Mánička nám vypráví, jak bylo kdysi těžké poslouchat Plastiky a koupit si džíny. Neposoudím, jak moc je její vyprávění zaujaté, nicméně ten revoltující tón je bezchybný a pauzy na básničky jakbysmet. Linka s Martinem Myšičkou je za jasných pět hvězdiček. (21.04.2011)

Dokonalé! Dokonalý film s dokonalými postavami, které jsou ztvárněny dokonalými herci, a to vše s dokonalým a atraktivním dějem. V té době jsem nežil, takže nemohu posuzovat, nakolik je film realitou a nakolik fikcí, ale minimálně v tomto případě jsem věřil, že se skutečně vše mohlo stát tak, jak je zde uváděno. A o to byl tento film zajímavější. Skutečně od začátku do konce se jednalo o zajímavý příběh, který mě dokázal absolutně strhnout a který jsem si do sytosti užil. Mladí herci byli ve svých rolích naprosto perfektní, ale to lze říci i o představitelích dospělých rolí, takový Václav Kopta velmi mile překvapil a Martin Myšička mi dokázal, že není jen tím tuctovým seriálovým hercem ze seriálu Ulice, ale že umí zahrát i zajímavější role a tím u mě docela stoupl v ceně. Co více říci? Tahle hořká komedie z doby normalizace mi neuvěřitelně sedla a jsem přesvědčen, že se zařadí mezi těch několik málo nezapomenutelných filmů, které si vybavím i po mnoha letech od jejich prvního zhlédnutí. Nemám co více dodat, rozhodně příjemné překvapení, které si zaslouží maximální možné hodnocení. Je to za pět hvězd. (22.08.2011)