Testament profesora Dowella
Zavěščanije professora Douelja
Testament profesora Dowella
Obsahy(1)
Fantastický román Alexandra Běljajeva, který u nás vyšel pod názvem Hlava profesora Dowella, patří k tomu nejlepšímu z daného žánru. Profesor Dowell, žijící v ústraní v nejmenované středoamerické zemi, odhalí po desítkách let práce tajemství úspěchu transplantací. Připraví roztok, který umožňuje spojení tkání i při nejodvážnějších kombinacích transplantovaných orgánů. Krátce po objevu zemře. Na základě poslední profesorovy vůle oddělí jeho asistent, Dr. Corn, Dowellovu hlavu od těla a napojí ji na systém se zázračným roztokem. Profesorova hlava tak může tajně pokračovat ve výzkumu svého dřívějšího nositele. Úmysly Dr. Corna však nejsou ani zdaleka čisté, a tak se geniální experiment brzy obrátí proti lidstvu samotnému. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Jeden z mála sci-fi filmů, který neztratil věkem na své kvalitě. Může to být zapříčiněno tím, že na rozdíl od emeriky, kterou vždy napadnou nějací rozběsnění ufouni, které musí pobít jeden statečný rek, tento film není založen na primitivním námětu a nesmyslných tricích. Gruntem Dowellova úspěchu je velmi dobrá románová předloha, za kterou nepokulhává ani filmové zpracování. ()
Aj keď som knihu nečítal, tipujem, že zažitok z nej musel byť lepší, ako to, čo vyprodukovali sudruhovia s kamerou. Zápletka nie je síce nijako vzrušujúca či originálna, ale vpodstate ide o dobrú kombináciu prelomového vynálezu a potencionálne možného zločinu proti ľudskosti. Bohužiaľ, príbeh je až príliš predvídateľný a záver tým stráca na zaujímavosti. Druhou stránkou je technická časť a samotné spracovanie filmu, ktoré je na nižšej úrovni - akoby televízne. Aj keď sú postavy vcelku sympatické (teda ženy za krásne označit veľmi nejde), herecké výkony sú céčkové a je dosť ťažké si k nich vytvoriť vzťah. Až na 1-2 výnimky totiž nemajú ani charakterové črty. Zasadenie príbehu do Kuby, Portugalska alebo kde to bolo, bol síce dobrý nápad, ale celkovo to pôsobí skôr ako cestopisný dokument než niečo, v čom sa reálne odohráva príbeh. Akčné či sci-fi scény radšej tvorcovia ani nerobili, pravdepodobne by sa tým iba znemožnili. Ruskú vedeckofantastickú kinematografiu mám rád, ale tento príbeh by som si vedel radšej predstaviť v západnej produkcii. Hodnotenie: 60% ()
Zajímavá myšlenka bohužel neznamená úplně dobrý film. Syrový vzhled také ne. Výtky musím směřovat k technické podobě, která je hodně, hodně televizní. I když asi velmi přispívá k celkové solidní atmosféře nádechem dokumentárnosti, přeci jen jde spíše o východisko z produkční nouze. S výjimkou samotného aparátu profesora Dowella také není nic výrazně sci-fi. Pominu-li tedy televizi Sony, které dominuje nálepka Made in Japan přímo na obrazovce. Smutné je, že příběh je hodně předpověditelný a nepřináší tak divákovi žádné odhalované tajemství. ()
K filmu jsem se dostal náhodou skrz knihu. Ta je, na sovětského autora, výrazně západní a bezesporu kvalitní. No a stejně je na tom i tento film. Jasný, rok 1984 je z filmu patrný, ale knihu, a hlavně závěr knihy, vystihl poměrně přesně. Zde nejde o kvality filmařiny tolik, jako o samotnou myšlenku příběhu. A ten je v rámci sci-fi top. Takový myšlenkový přesah u sci-fi a ještě podepsaný sovětským autorem? Je vidět, že kvalita se rodí všude a nemusí jít nutně o propagátory komunistánu. ()
Dať to niekde na odľahlú sibírsku základňu, alebo aspoň do zasneženej komunistickej Moskvy bez slnečných lúčov, hneď by to bolo stráviteľnejšie, či možno až lahôdkové. Ale odhalené hrude škaredých štyridsiatnikov a ich slnečné okuliare v trópoch asi menej otravovali v písanej forme v predlohe. Je tu láska, kriminálna zápletka, zopár nepríjemnejších frankensteinovských záberov a nejaké tie hlbšie myšlienky počas celého filmu a samozrejme tá najdôležitejšia na záver, ale stále to nefunguje tak, ako som očakával a z témy sa dalo rozhodne vyťažiť viac. ()
Zajímavosti (1)
- Snímek byl natočen na motivy románu Alexandra Beljajeva „Hlava profesora Dowella". (Hans.)
Reklama