Reklama

Reklama

Libanon

(festivalový název)
  • Izrael Levanon (více)
Trailer

Obsahy(1)

Červen 1982 - první libanonská válka. Osamocený izraelský tank a četa parašutistů dostává rozkaz prozkoumat městečko na území Libanonu, kde mají najít a osvobodit zajatce, jež padli do rukou muslimských ozbrojenců. Na první pohled prostý úkol, který se však velmi brzy zvrhne v noční můru. Čtyřčlenná posádka tanku musí v klaustrofobním prostředí útrob bojového stroje čelit nejen vnějšímu nepříteli, ale i svým vlastním vnitřním démonům. Hnáni strachem a základním pudem sebezáchovy se zoufale snaží dostat zpět do bezpečí, mimo dosah válečného běsnění. (sigf07)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (79)

laik_60 

všechny recenze uživatele

4 (5) vojaci zakladnej služby v izraelskej armády pár týždňov pred civilom a zrazu hup, rovnými nohami aj s tankom vhuply od  počiatku do prvej libanonskej vojny v libanone. Fuj. strach a neistota, neskúsenosť to všetko ich sprevádzalo po celý film. Aj ako divák som sa cítil nepríjemne až bojazlivo. Klaustrofobicky pocit v priestore tanku to všetko len umocňoval ()

Rosomak 

všechny recenze uživatele

Libanonský konflikt je událostí, ke které se v poslední době filmaři často uchylují. Dost možná proto, že je to generace, jenž si válku prožila na vlastní kůži. I režisér Samuel Maoz přiznává, že jeho snímek je z velké části založen na vlastních zážitcích. Celý film se odehrává uvnitř tanku, odkud je jediný pohled ven přes hledí palebné věže. Chaotický způsob natočení má nejspíše asociovat vnímání mladých vojáků, kteří se první den snaží zorientovat ve válečné vřavě, a je tedy odůvodnitelný – včetně porušování klasických filmových konvencí jako jsou pravidla osy, záběru a protizáběru (...). Jako problematické mi však přišlo vykreslení hlavních postav, jejich nejasnost, odtrženost od jejich předchozího života a to, že se vlastně za celý film nijak psychologicky nevyvíjejí, přestože by na ně měly děsivé podněty války působit. Z mého podhledu tak snímek postrádá hloubku fikce – jakési základní fakta o světě a lidech, kteří se v něm pohybují. Důkazem toho může být například i to, že přestože se celý snímek odehrává uvnitř tanku, já stále nevím, jak to v jeho kokpitu vypadá. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Já ten film mám pořád v hlavě. Zde zvolenou formu antiválečné retoriky totiž považuju za naprosto geniální a filmařské zpracování za vrcholovou ukázku režisérského super umění. Něco kde válku nevidíš, kde nemáš tuny přestřelek, keců ani hrdinsky pojatou pointu, tohle je jedna z mála filmových válek, kterou si fakt prožiješ. Citíš strach, zmar, beznaděj , prostě všechno čeho má každá válka vždy plný sklady. ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Ale... že by z tohoto snímku čerpal inspiraci David Ayer pro svůj válečný klenot, Fury?:) Izraelci jsou fešní chlapi a sluší jim to, i když jsou špinaví až za ušima. Charaktery jednotlivých postav jsou načrtnuty výborně, i když možná nejdou až tak do hloubky, jak by mohly, ale i tak to vlastně postačí na to, abychom si o nich udělali nějakou představu. Zohara Strausse jsem prvně zaznamenala v dramatu Einaym pkuhot. V Libanonu shodil ty obrovské fousy a ukázal svou "hezčí" tvář:) Snímek se v podstatě celou dobu odehrává v interiéru tanku a dění a hrůzy kolem sledujeme zaměřovačem, tak jako jedna z postav. A že je to drsný, realistický a smutný pohled. Nejvíce se mi líbila historka o učitelce. To bylo krásné...:) ()

eLeR 

všechny recenze uživatele

Toto veru nie je žiadne Fury ... veľmi cítiť, že Samuel si takýmto niečim prešiel. Sama neviem, akoby som sa zachovala v podobných situáciách. Rezignovala by som? Nariekala? Alebo by mi preskočilo? Prípadne by som bola ženou činu? Fakt neviem, a niekedy na to myslím ... že byť vo vojne musí byť strašná vec a nie každý to zvládne. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (4)

  • Tank ve filmu je izraelský Sho´t (hebrejsky "bič"), což je izraelská varianta britského tanku Centurion vybavená 105mm kanonem L7. (KM Phoenix)
  • Režisér Samuel Maoz se inspiroval vlastními zkušenostmi, které prožil v době válečného konfliktu počátkem 80. let. (ČSFD)
  • V Izraeli měl snímek rozporuplný ohlas, vřelého přijetí se mu však dostalo na řadě mezinárodních festivalů (včetně Zlatého lva na MFF v Benátkách). [Zdroj: MFF Karlovy Vary] (POMO)

Reklama

Reklama