Ďábel

Všichni hříšníci od nynějška raději po schodech a výtahy celého světa budou už jen nákladní.. Atmosférický thriller s námětem, který mám po čertech rád. Opatřen stylovými úvodními titulky, při kterých napršelo do filadelfského Zvonu svobody, dunivou hudbou Zimmerova vnuknutí v Inception a pro někoho až příliš lehkou hádankou, kdo vlastně, když je v civilu, leží doma na kanapi s rozžhaveným trojzubcem místo lahváče. Škoda jen toho optimistického konce, neboť bych rád viděl o pár pater níž pod suterénem a prádelnou všechny zúčastněné, ale jak dobře víme, stačí dvakrát otčenáš, dvakrát Zdrávas Maria, či případně rychlá felace v zákristii a milosrdný Bůh odpouští. A přitom nejen Luciferova ochrnutá pravá ruka Drápal dobře ví, že co peklo jednou schvátí, to už nikdy nenavrátí.. Upozornění: Až vám ve výtahu osoba z jisté společenské vrstvy nasupeně řekne:„Damn, I really wanted you..", můžete si oddechnout, protože to možná neznamenalo, že jste jí měl být sexuálně k dispozici.. (14.03.2011)

Režisérov druhý pokus o maximalizáciu minima, ktorý znova zastal niekde v polovici. Tentokrát už nejde o remake a tak Dowdle experimentuje a darí sa mu budovať vlastný príbeh celkom slušne. Celá zápletka je však len rádová varianta na diabolské odplaty a s pribúdajúcim časom sa začnú prejavovať nedomyslené časti scenára. Herci však fajn, kamera je hustá, strih perfektný, hudba graduje atmosféru, kebyže táto zostava dostane do rúk poriadny scenár, tak nám naservírujú horror desaťročia. 60%. (05.01.2012)

Vo filme sa sice pracuje so znamymi proprietami, avsak umne. I ked priznavam, ze viac ako horor je film v mojich ociach thrillerom, t.j. pocit strachu sa nedostavil, ale pocit napatia, nervozity bol pritomny takmer neustale. Predovsetkym vdaka vybornej hudbe, nachadzajucej inspiraciu v Herrmannovi, prip. obcas aj v Goldsmithovi (Omen) ako aj faktu, ze vsetci do jedneho neznami (a vdaka scenaru aj nesympaticki) herci stazovali presne urcenie poradia "vybijanej" ich zivotov. Inak v mojich ociach prave vztah horor - napatie robi odpoved na otazku "do akej miery je nazov filmu (ne)umyselne spoileroidny" znacne relativnu. Mat film iny nazov, a ak by vdaka tomu jednou z point filmu mala byt skrz pribeh snaha o odhalenie totoznosti "vraha", tak je film vacsinou odpisany ako totalne neoriginalny, s blbou pointou. Ovsem z pozicie "umyselneho" nasadenia tohto nazvu s cielom odstranit liniu patrania "kto je vrahom", ostal pre mna ako divaka vacsi priestor prave na uvedomovanie si tych momentov dobre budujuceho napatia (nie strachu) i vdaka osvedcenym postupom. Zaroven aj posunuta pointa filmu nevyzera po kratkom uvazovani az tak "na odpis". Inymi slovami, zvoleny nazov mi umoznil sustredit sa na ine aspekty filmu, ktore som si nasledne nalezite vychutnal. (11.11.2010)

Bylo to dobré a né že né. Film těží především ze skvělé atmosféry v netradičním prostředí. Já osobně mám ve filmech rád situaci "odříznuti od světa", ať už je to v jedné místnosti, na lodi, na lanovce nebo třeba ve výtahu. Atmosféra a tajemné neznámé je to, z čeho film nejvíce těží. Děj je jaký je, není to sice žádný odvaz, ale na druhou stranu to není ani nějaké špatné, film jsem si užíval a některé momenty byly perfektní. PS: Takový ten film, co chci po čase vidět zas a znovu. 75% (18.12.2010)

Pět lidí v kabině a jeden z nich je Debil. Ten má nabiflenou "Teorii výtahů" a umí jej nejen zastavit, tak, že hasiči musí rozřezat půl mrakodrapu, aby se k němu dostali, ale navíc si nadrttil i vyhlášku padesát a tak si jako obvykle z elektřiny dělá papírové čerty... Noční Šajlamalajn nám unyle servíruje jednu ze svých indických bubu bajek, kde pravda a láska zase zvítězí nad lží a nenávistí a logika se zřítí do výtahové šachty, jen co pasažéři naklepou poschodí! A poučení? Zcela katolické! Ať uděláte cokoliv, stačí pár Otčenášů ve španělštině, hezky se omluvit a jste sp(r)aseni! (06.12.2010)