96 hodin: Odplata

Kde jsou ty časy, kdy smrtonosný Daddy charismaticky deratizoval v Evropě špinavé, albánské bordely. Rok se s rokem sešel a pak ještě se třemi a máme tu šedesátiletého dědka, který se z posledních sil snaží naučit svou nesympatickou, třicetiletou dcerušku bourat bavoráky a ochranitelsky organizuje řízený zásun při jejím prvním milostném vzplanutí. A jen tak mimochodem, aby to zase nebylo pouze takové rodinné, romantické drama, si střihne v ulicích Istanbulu šouravou hoňku s bandou morgošů, které najali za měděný kabel a pár kanálových poklopů před místní sběrnou. A tak máme hezky našlápnuto na zabijáckou trojku o strastech stárnutí, ve které unesou Liamovi ze starobince bažanta a bude se to jmenovat Taken 3: Pajdej, když to dokážeš. (16.10.2012)

Všetci, čo čakáte, či takzvane vydržať na DVD, alebo si dopriať Neesona v kine, už môžete klikať na rezervácie a zahrievať sedačky. Druhých 96 hodín stále hrá rovnakú ligu ako jeho predchodca. Áno, stále je to dôrazný akčňák. Dvojka hrá na rovnakú nôtu, hlavným pojítkom ale zostáva Neeson, ktorý svojho hrdinu zvláda s rovnakou samozrejmosťou ako minule. Motív pomsty je vo filme večný a Albánci disponujú obrovským počtom krvavej vendety-chtivých potomkov. Scenár ako cez kopirák má na svedomí okrem Bessona aj Robert Mark Kamen, rovnako ako minule. Dej presunuli do Istanbulu a Famke Janssen získala väčší priestor. Čo je len fajn. Hudobná stránka filmu bola na jednotku a akcia vôbec nezaostávala za prvým dielom. Do pamäte sa mi zapísala hlavne scéna v taxíku. Ja som sa so svojou drahou polovičkou v kine ani na sekundu nenudil. (09.12.2012)

Tak nevím jestli se u tohohle nemá člověk spíše smát než plakat. Megaton je břídil nestoudných rozměrů. Z takhle solidního materiálu nadělat nekoukatelnou paseku dokáže jen opravdový "borec". Začneme popořadě: Na pohřbu v Albánii se mluví anglicky; nějaké uvedení do děje, kdy se ve dvou scénách dozvídáme že Lenora se rozešla a tak ji Bryan utěšuje, poté se divák dozví že vše co Lenoře vadilo dříve na Bryanovi je teď přednost; příjezd do Istanbulu, divokého města, jedno auto lehce vybočí z cesty a Bryan má jasno. Bude to únos jako blázen. Řeknu vám, tohle je opravdu borec ten Bryan. Kam se hrabe Bourne. Tenhle by ho zašlapal do země. Scénu, kdy se Kim koupe snad v teplákách, aby náhodou puritánští Amíci nedostali infarkt, netřeba dále komentovat. Kim po únosu rodičů začne házet po Istanbulu granáty (docela normální jev), proč by ne. Pak již ani nezarazí, když po osvobození Bryan vyčmuchá každého bídáka dříve než německý ovčák. Navíc dokáže opět předvídat co se kde šustne během zlomku vteřiny. Závěr likvidace hlavního lumpa, idylka v plážové restauraci... Jsem zcela vyčerpán a je mi neuvěřitelně líto, že to co před 4 rokama fungovalo jako zjevení je pošpiněno neskutečnou demencí. Zapomněl jsem ještě dodat, že jakmile dojde na souboj, tak není nic vidět. Bojové scény jsou rozmazané, chaotické a divně sestříhané. Fuj, nikdy více a na další díl se nekoukám! (04.01.2013)

„Umíš střílet?“ – „Ne.“ - „Tak řiď!“ Před projekcí jsem upřímně čekal hodně velký průser a jedinou motivací ke zhlédnutí mi byla existence nejnovějšího 3. dílu (tož abych byl v obraze, že). A kupodivu musím konstatovat, že to zdaleka tak strašné nebylo. Tedy, asi jde o to, jakou citlivost na absurdní akci má člověk při sledování zrovna nastavenou. A jak moc s nadhledem se na film dívá. Hodně akčních scén bylo vyhroceno na maximum, ale se zmoženým Liamem („Protože už jsem z toho všeho unavený.“) a jeho kreacemi jsem neměl až takový problém (jím vyslané kulky dokonce docela často míjely svůj cíl). Co se týče dcery (která se nám nějak silně potatila) a její smrtonosné autoškoly, to už bylo o něco horší (vše korunováno scénou s vlakem). Nejvíc nesmyslné nejsou však zběsilé honičky a bitky, ale nedomyšlené detaily (pasáže jako „necháme toho Amíka dokončit hovor“ či „na souboj otců si počkám pěkně schovaný a beze zbraně“). Mnoho scén je tak nechtěně směšných a já se hodně bavil, i když asi ne vždy tím způsobem jakým tvůrci původně zamýšleli. Ale na druhou stranu, scény se starostlivým taťkou odehrávající se v USA mě upřímně rozesmávaly, škoda, že se nepřenesly i do Istanbulu. Jazykovou stránku asi nemá cenu řešit (i když min. úvodní promluva na hřbitově být v albánštině mohla). A alespoň závěr se vrátil do původních (chtěně) vtipných kolejí. Dávám možná trochu milosrdný průměr a skoro netrpělivě očekávám, jak se tvůrci vypořádají s posledním dílem (ehm, teda za předpokladu, že to bude skutečně konec, protože „unavený“ taťka má stále energie, ran i kulek na rozdávání a třeba takovou Prahu ještě „nenavštívil“…). „Musím je najít. A přivedu mámu zpět. A musím se ujistit, že už nás ti lidé nebudou nikdy obtěžovat.“ – „Co budeš dělat?“ – „To, co umím nejlíp.“ (09.01.2015)

Mno tak já se zařadím k lidem kteří sdílí názor, že kvalitativní rozdíl mezi jedničkou a dvojkou není zase až takovej jak hlásá zdejší hodnocení. Pravda originalita je fuč občas se vaří z vody a Neeson to má viditelně na háku, ale jako zábavná akční jízda na odreagování to pořád funguje. Uvidíme co plánovaná trojka.60% (29.09.2014)