Strom

Priorita je příběhová linie, zcela nezávislá a přitom neotřele taktní. Zadívat se a odpočinout... né sednout a očekávat. Veškeré gusto patří 8leté greenpeace Simone a jejímu vzpurnému vzdoru, ale s potencionální touhy to táhne víc samozřejmě Charolttka(australské sluníčko ve tváři a nežádaný úsměv, kdo by si na tohle nevyhonil). Režie může poklidně spát za výběr prostředí. (18.04.2012)

Charlotte Gainsbourg je herečka, že by jeden řval. Natočila s Trierem Antkrista, a protože to byla depresivní zkušenost, vrhla se na film zcela pitomý. Snad aby si odpočala, ale zároveň nevyšla z formy. Jinak si to vysvětlit neumím. Z každého slova, které ve filmu zaznělo byl cítit scénář. A to ne zrovna v tom dobrém slova smyslu. Plytkost se tu řešila velmi kuriózním způsobem. Od nesnesitelně nezmlácené (výchovně) dcerušky až po moudra z kterých by se dala uplést oprátka pro vkus, zdegenerovaně mrtvý a proto tak líbivý (nehýbe se, nepřekvapuje). Ve třetí čtvrtině filmu jsem už začal hýkat smíchy. Vztahy v rodině, na kterých byl film postavený, začaly se jen tak pro dramatický efekt bortit, odkládaly se na vedlejší kolej, protože už prostě překážely a vrhlo se s malým, ale přeci rozpočtem na suchozemské ztvárnění potopení Titanicu. A do toho všeobkolopující ekošílenství. A strom. Samozřejmě. Strom. Ten obří, láskou opředený strom, do kterého se reinkarnoval žárlivý fotr. Tupost. Vrcholná. (07.10.2011)

Moc příjemný kousek. Julie Bertucelli režíruje čistě, soustředěně a bez jakýchkoliv zbytečností, obrazotvorná kamera zachycuje jak nádherné přírodní scenérie, tak odvrácenou tvář Austrálie a ještě hodnou chvíli po skončení filmu Vám v uších zní skvěle vybraná úvodní a závěrečná písnička. Hezký zážitek. (01.10.2011)

Čekala jsem trochu víc dramatična a víc promyšlený děj.. Ten se sice nedostavil, ale vynahradila to krásná australská příroda s klokanem, netopýrem a žábami v záchodě. Nejedná se o nic náročného a nějak extra výjimečného, co byste potřebovali vidět opakovaně, ale pokud toužíte po oddechovém filmu na dlouhý podzimní večer, tak proč ne?! :) (22.11.2011)

Harmonická lyrika, prostý symbolismus i palčivé drama o ztrátě a smutku. Vynikající výkony Charlotte Gainsbourgh a mladičké Morgany Davies, nádherně "houpavá" kamera, procítěný hudební doprovod a přes zdánlivou jednoduchost snímek, o kterém lze dlouho přemýšlet. Nějak takhle si představuji otevřené a inteligentní drama. (27.11.2010)