Zdrojový kód

Po stránce režie, práce s postavami a napětím šlape film jako hodinky. Všechny tři hlavní postavy jsou napsané, obsazené a zahrané tak, aby vyvolaly pocit maximálního divákova ztotožnění a vyvolání sympatií. Snímek má kvalitní vizuál, kameru a atmosféru, výčet předností ale rázem ustane, pokud se zamyslíte nad scénářem. Opouští totiž pole vědecké fantastiky, která si hraje ve stylu co by se stalo, kdyby, nicméně drží se logického výkladu světa, zatímco v případě Zdrojového kódu si logika evidentně vzala dovolenou. Tady je příběh založený na logickém zkratu, nesmyslné premise, která filmařům prochází jen proto, že nemalá část diváků si zvykla s prvními filmovými záběry vypínat mozek a radovat se z filmových efektů a akce. Další problém představuje tradiční hollywoodský happyend. Tenhle kousek by byl mnohem působivější, kdyby skončil obětováním se hlavního hrdiny a jeho dobrovolným skonem ve schránce v laboratoři. Celkový dojem: 60 %. (14.10.2013)

Stačí len dobrý nápad a hneď sa môže stať z malého nenápadného filmu ten veľký. Tu nápad je, spracovanie na úrovni, dokonca dojde aj na emócie. Nemôžem však vstrebať zavedené pravidlá. Nespočet možností hlavného hrdinu ako zabrániť katastrofe postráda akékoľvek napätie. Film má dokonca dva konce. Ten prvý, založený na jednom zábere je dojemný a za ten dávam 4*, ale za ten druhý koniec dávam len 3*. (04.02.2012)

Scénář: Ben Ripley .. What would you do, if you knew, that you have least than a minute to live? _ Film by potřeboval trochu pevnější tělo, protože mozek má fungující dobře. Duncan Jones opět o něco vyrostl, ale na první ligu mu pořád fousů pár schází. Byť tentokrát netočí podle svého scénáře, stěžejní body s jeho prvotinou zde lze najít – především, že látka je na komplexní celovečerák přeči jen slabší. Ale z mého pohledu pořád vše funguje o slušný kus více než děravějící Moon. ___ Přirovnání zde padlo spousta, ale nejblíže má (provedením) blíže než k sci-fi velikánům k Phone Booth. Děj na malém prostoru, sevřený příběh jednoho muže, prostě zdařilá jarní žánrovka, která však nepřekročí stín pouhého, přesto příjemného, sezónního osvěžení. ___ Při bližším a důkladnějším ohledání bych možná skončil v nevrlé náladě jako po Moon, jenže na rozdíl od něj jsem se k trudným analýzám logiky, pravidel, apod. nedostal již během samotné projekce, takže další malý krok dál a 75%. (29.04.2011)

Na Hromnice o osm minut více - s tím, že Gyllenhaal nehlásí počasí, ale stopy vedoucí k odhalení zločince, A.MacDowell vystřídala B.Monaghan a sviště terorista se špinavou bombou.. Co mise v paralelní realitě, to v podstatě jiný žánr (od katastrofického přes akční thriller a absurdní komedii až po melodram), tápání objektu experimentu v kabině ala 12 opic a hollywoodským sladidlem lehce dochucené existenciální poselství Carpe diem. Po Moonu Duncan Jones opět ukázal, že se umí vytasit velmi slušnou formou a diváka donutí použít hlavu takovým způsobem, že se mu po čase nezavaří a ani nedojde k jejímu svévolnému klimbání. Pro ty, jimž se přesto zachoval mozek podobně jako motor stodvacítky s prasklým chladičem, nabízím klíč z kuchyně Red Dwarf, jenž může sloužit k pochopení základní premisy snímku: HOLLY: „Máš základní rozměry, ne? Délku, šířku, hloubku a čas. V pátém rozměru je paralelní skutečnost. Dvě těla, která sdílejí stejný prostor, ale jeden o druhém neví.“ RIMMER: „To je jako moji rodiče v posteli..“ (15.11.2011)

|| Scenár: Ben Ripley | Hudba: Chris P. Bacon | Produkcia: Mark Gordon, Jordan Wynn, Philippe Rousselet | Distribúcia: Summit Entertainment | Štúdio: Vendome P, The Mark Gordon C, E1 Entertainment, StudioCanal | Rozpočet: 32 miliónov $ | Tržby: 123,278,618 $ || Herecký koncert Gyllenhaala. Základný nápad cestovania v čase zase trochu inak, na stý spôsob, o niečo chytlavejšie a viac strhujúcejšie. Metráž maličko kratšia, než aby každý podnet mal dostatok priestoru na vývoj naozajstného emocinonálneho ohňostroja. I tak nadpriemerná zábava, so šmrncom sviežosti, ktorá jednohubkám väčšinou chýba. (04.04.2011)