Nákaza

Ne ani na opakovaný shlédnutí mě to nesedlo. Jakž takž šokantní začátek a pak už do nás po zbytek filmu hustí jenom samý statistiky typu : den tolik a tolik mrtvých tolik a tolik, až jsem u toho usínal. Postavy nezajímavý. Damon po fatální ztrátě pak v druhý půlce úplně v pohodě. Ne fakt nebrat a je fuk jak aktuální to teď je.20% (19.03.2020)

Pokud má polovina žen AIDS a druhá prasonetopýří chřipku, přestává platit klasická tuberkulózní poučka, že se maj píchat jen ty, co kašlou. Ve výše uvedeném případě má jeden rozhodně zaručenou delší životnost u těch s lézemi. Teda jestli nakonec stejně nechytnou tu chřipku. Ale to už se příliš filosoficky zamotávám. Typická Soderberghovina. Ten chlap je prostě mistr ve svém oboru! Dokáže si nacpat před kameru snad každou profláklou hollywoodskou držku, sehnat macatý rozpočet a pak rutinovaně natočit nudný a neosobní film, na který zapomenete snad ještě před závěrečnými titulky. A takhle mu to prochází už hezkých pár let. Je to jednoduše frajer nebo Bruckheimerův nemanželský synek? (13.12.2011)

Herecky místy nadmíru potěšující, pár režijních nápadů a filmařských postupů by divák našel také, atmosféricky efektivní soundtrack zrovna tak. Steven Soderbergh je díkybohu civilní, nic lidem před plátnem nevnucuje, nevolí žádné úderné trikové záběry, což je ale ve výsledku i díky pro něj tradiční digitální kameře působivější a střídmější. Divák se brzy srovná i s tím, že drama nemá klasickou dramaturgii a skáče z jedné epizody k druhé, režisér výtečně pracuje s detaily, což záhy vyvolává strach z dotyků a nebezpečí viru na každém kroku. Je to celé takové zvláštně odtažité, ale o to mrazivější. Holt, i takhle se dá natočit toliko profláknutá tematika. Navíc se spoustou nenalíčených hereckých hvězd. U Soderbergha se holt každý dotyk počítá. A teď honem do lékárny pro roušku... PS: O pár let později - 2020 - snímek získal nečekaně/absolutně reálné rozměry. (07.03.2012)

Výborná minimalistická hudba, kterou složil, pro mě neznámý Cliff Martinez, naprosto perfektně podkresuje atmosféru tohoto, v současnosti neuvěřitelně strašidelného námětu. Sympatické ale bylo, kolik známých herců nám chtělo ukázat, jak rychle se dokáže šířit nákaza nějaké zhoubné chřipky. Po některých scénách jsem dokonce měl dost hnusný pocit. Závěrečná scéna na mě tak například udělala spolu s hudbou takový dojem, jako hodně dlouho v žádném filmu. Nicméně od filmu jsem čekal cokoliv. Natočil ho Steven Soderbergh, který mě posledně šíleně naštval s Che Guevarou. Tenhle film ale nudit nedokáže. Já byl v napětí prakticky celou dobu, ale to hlavně díky tomu, že jsem koukal na realitu. Každá scéna byla dnešní realita, která se děje, děla nebo by se dít mohla. O to víc je to pak strašidelnější. Matt Damon, Marion Cotillar, Gwyneth Paltrow, Kate Winslet, Jude Law a Laurence Fishbourne mi tak tu realitu ukázali opravdu neuvěřitelně strašidelně a já nad tím musel po skončení dlouhou dobu přemýšlet. Možná, že příště dám i pět hvězd. (13.02.2012)

Film obsahově i formálně vyhovující současným požadavkům - je sterilní, odtažitý a na jedno použití. Pro silnější pocit sepětí s realitou doporučuji zařadit do knihovny G. G. Márqueze. Posuďte sami. Láska za časů cholery. Kronika ohlášené smrti. Sto roků samoty. Zlá hodina. Všechna špína světa. Plukovníkovi nemá kdo psát. V případě potvrzení kandidatury Petra Pavla je záhodno sbírku doplnit o titul Generál ve svém labyrintu. (30.12.2020)