Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ramses, princ ve starém Egyptě, se za vojenského cvičení seznámí s krásnou Židovkou Sárou a stanou se z nich milenci. Proti princi intrikuje velekněz Herhor, protože mu vadí Ramsesův zájem o státní záležitosti – mohl by oslabit vliv kněží a zamezit jim dál hromadit poklady na úkor státu. Ramses se chystá dobýt Asýrii, aby tak obohatil svoji zemi, zatímco kněží se s Asýrií potají paktují. Mladý Ramses vyrazí v čele armády potlačit vzbouřené libyjské pluky, když ho zastihne zpráva o smrti otce faraóna a zavraždění Sáry a jejich malého synka. Ramses se rozhodně reformovat zemi a zabavit kněžím obrovské poklady, které schovávají v labyrintu. V situaci, kdy se Ramses rozhodne využít vojsko a vzít svatyni útokem, se proti němu velekněz Herhor postaví se zcela netušenou zbraní: těsně před zatměním Slunce začne v promluvě k vojákům a vzbouřenému lidu vzývat boha Amona. Přírodní jev, který vzápětí nastane, lidé chápou jako důkaz boží nemilosti. Nastává panika, faraón však další boj nevzdává… (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (28)

liquido26 

všechny recenze uživatele

Náročný a vyčerpávající spektákl, který má po vizuálně stránce jen málo chyb, obsahuje některé dokonale působivé scény (zatmění slunce například), ale příběh je děsně zdlouhavý a užvaněný. Polština mi tam vůbec neseděla. No a na rozdíl od jiných kolegů jsem neměl pocit, že se dívám na hollywoodský spektákl. Do něj to mělo hodně daleko. Nevím no, na jednu stranu to bylo realističtější, ale na mě ta chladná a odtažitá atmosféra prostě nepůsobila. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Velkolepá adaptace slavného Prusova románu. Nominace na Oscara, Cannes… Mladý Ramses XIII je připravován jako princ pro budoucí léta své vlády. Zatím ještě jeho otec žije, ale je nemocný. Egyptu vládnou kněží. Oslnivým způsobem vypravený film z období 11. st. př. n. l. zaznamenává přelomové roky fiktivních pokračovatelů 20. dynastie. A stejně jako Prus skládá síť mocenské hry každou další kapitolou ve své knize, Kawalerowicz toto ještě efektněji předkládá filmovým divákům. Hra barev s důrazem na zlatou jako pouštní písek nebo zlatý poklad bohů a modrou jako nekonečné bezmračné nebe v krajině věčného Nilu, je šachovnicí pro ostrou politickou hru. Takovou, jakou byla aktuální na konci Nového království, za Prusových časů, i v naší současnosti. Na plátně to musí být něco úžasného. A osobně mám životní úspěch z toho, že jsem nejen našla velký příběh ze starověkého Egypta, který nebyl rozmělněn styky s Helény - a co je nejdůležitější, po dvaceti letech, kdy jsem Prusovou knihou byla hypnotizována, mám konečně rozečteno. Kawalerowicz všechny obavy zlomil. ()

Reklama

giblma 

všechny recenze uživatele

Polská Kleopatra (tomu příměru nelze neuniknout), bez sálajícího charismatu Taylorové a Burtona (přestože všichni herci jsou ve Faraonovi typově zajímaví a zapamatovatelní, nikdo nemá podobný "než slezu z plátna, budeš se na mě pořád dívat" efekt...), s podobnou okázalostí atrakcí, ale větší uměleckostí - jak jednoduchostí příběhové linie, budováním napětí, kladením hraničních situací, tak třeba pouhým způsobem rámování. Film není špatný, obsahuje několik opravdu působivých scén, intriky, kritiku náboženství, potřebu jedince něco velkého po sobě zanechat... Divák si neuvědomí, že strávil s Egyptem celé tři hodiny... Ale po kulervoucím Vlaku jsem od Kawalerowicze očekávala trochu víc. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Pokud by se na tento výpravný historický velkofilm díval člověk nezasvěcený a přeskočil přitom úvodní titulky, musel by zákonitě nabýt dojmu, že jde o nákladný hollywoodský spektákl. Chyba lávky a zároveň příjemné zjištění, že i v sousedním Polsku může vzniknout něco tak výpravného. Je to už dost let, co jsem tento film v kině viděl a dodnes ho mám v živé paměti. Skvělý zážitek. ()

d-fens 

všechny recenze uživatele

ocenenia : Oscar 1967 - Nominácia na najlepší zahraničný film ◘◘◘◘ MFF Cannes 1966 - súťažný výber ◘◘◘◘ Slabšie 4*, a to určite nie za výborné spracovanie, ale za pre mňa dosť nejasné (alebo možno jasné, ale potom neprijateľné) posolstvo..... a keď som sa dočítal, že pôvodné literárne dielo od Boleslawa Prusa bolo obdivované Stalinom, tak neviem neviem, či časom neznížim na 3* :) http://en.wikipedia.org/wiki/Pharaoh ()

Galerie (22)

Zajímavosti (7)

  • Podmínky pro natáčení byly často velmi kruté. Teplota přesahovala i 60 stupňů. (ČSFD)
  • Film se natáčel převážně na poušti Kyzyl-Kum v Uzbekistánu. (ČSFD)
  • Převážnou většinu komparzu tvořili obyvatelé Uzbekistánu, kteří se po malých úpravách nejvíce podobali starým Egypťanům. (ČSFD)

Reklama

Reklama