Půlnoc v Paříži

Proč jenom ten Woody do hlavních rolí obsazuje vždycky tak nesympatický herce...? V Barceloně to byla Rebecca Hall a tady ještě povrchnější Rachel McAdams. A Owen Wilson taky neni zrovna můj oblíbenec, ačkoliv tady jsem ho vcelku přestál. Nevěřim tomu, že je to jen postavama, který představujou. Takovej Tom Hiddleston v Avengers taky hrál bezpáteřního conquistadora (mimochodem jedna z nejlepších zápornejch rolí v posledních několika letech) a neměl jsem s nim sebemenší problém. Tady pak ukazuje i jinou hereckou polohu a dá se říct, že spolu se všema vedlejšíma hercema tvoří tenhle film. Půlnoc v Paříži je jinak vážně krásnou pohádkou, nebo, pokud chcete, výletem do minulosti, kterou bych si nejradši přehrával pořád dokola a pak byl schopnej v Paříži čekat o půlnoci někde na ulici, jestli mě náhodou nevyzvedne obstarožní veterán. Třešničkou na dortu byl ale Adrien Brody, jehož Salvador Dalí by snad zasloužil vlastní film. Byl tu doopravdy bezkonkurenční a vynikající vsuvkou. Salvador Dalí: "I love the language. The French! The waiters? No. You like the shape of the rhinoceros? I paint the rhinoceros. I paint you. Sì. Your sad eyes. Your big lips, melting over the hot sand, with one tear. Yes! And in your tear, another face. The Christ’s face! Yes....and rhinoceros." (02.01.2013)

A já můžu s klidem a úlevou říct, že mi to sedlo, a sedlo mi to perfektně. Po pár prvních scénách jsem se bál, co za uslazenou přiblblost mi Woody Allen připravil. Avšak od momentu, kdy pro Gila o půlnoci přijede onen starý Peugeot, se můj názor změní asi tak, jako se Gilovi od té chvíle změní život. Potká náááááádhernou Marion Cotillard s tak sexy francouzskou angličtinou, že se skoro rozbušilo srdce. Woody Allen si nádherně pohrává s postavičkami a má neskutečný smysl pro detail. To je to, co právě na jeho filmech obdivuju, tu hravost a rozmanitost. Konec rozplývání. Krásný film, který pohladí po duši, vykreslí úsměv na tváři a určí vám místo, kam byste jeli jako první, kdyby už byl konečně vymyšlený stroj času. (05.01.2013)

Film, ze kterého na mě po celou dobu dýchala milá atmosféra. Owen Wilson byl v roli spisovatele skvělý a příběh mě uchvátil. Sledovat společnost ve 20. století a poznávat slavné spisovatele a umělce, bylo něco nového. Šťastný konec mému dojmu jen dopomohl. Líbí se mi, že film není jen o vztahu spisovatele a jeho snoubenky, nýbrž o vztazích a společnosti. (08.02.2013)

A jo, mně to celkem sedlo. Ideálních 90 minut. Jen ten závěr byl až moc jednoduchý, ale to je můj pocit - je mi jasné, že spousta diváků by mi nedala za pravdu. Celkově velmi slušné... (25.06.2013)

Možná bych hodnotit vůbec neměl, ale prostřední část jsem jaksi "proklimbal", přišlo mi, že tu herci nemají moc co hrát....a další věc je, že Woodyho já osobně asi prostě nikdy nepochopím................moje hodnocení = 3 z 10. (04.10.2014)

Originální, nápadité, zajímavé a zvláštní, herecky velmi výrazně obsazené a atmosféricky působivé, přesto všechno pro mě ale jednoznačně nestravitelná podívaná. Allenova evropská tvorba mě až doposud poměrně dost oslovovala, Půlnoc v Paříži je ale úplně někde jinde, než co doposud točil, až mi přijde, že se mu to celé, především co se scénáře týče, úplně vymklo, působilo to na mě celé snad až přeplácaným, bizardním dojmem, což mi prostě k tomuto tvůrci vůbec nesedělo a ani samotná zápletka též vůbec nefungovala, je silně nezáživná a nezábavná. Allen se sem snažil vměstnat i svou dominantu, tedy vztahové téma, které se tu ale v té šílené směsi postav jednoduše vytrácí, na což pak samozřejmě doplatili i nefunkční emoce. Jinak již zmiňovaný casting je, což je ovšem u Allenových filmů již očekávaný jev, plný známých a kvalitních jmen a určitě nikdo z nich nezklamal, na druhou stranu, nikdo z nich ani nijak nevyčnívá, či na sebe nestrhává výraznější pozornost, což též není v bohaté Allenově tvorbě zrovna obvyklé. Intelechtuální publikum bude ale zkrátka asi při tomto snímku vydávat vzrušené vzdychání maximálního ukojení, na mě to je ale prostě nezvykle „neallenovské“, zbytečně přeumělkované a celkově vlastně i nudné, takže zklamání, které jde zcela mimo mě. (20.03.2016)

Moc me to neoslnilo. Jeden ze slabsich Allenovych kousku. Navic hudba mi neustale pripominala prvni Mafii, coz bylo srandovni... (13.08.2017)

Komentář bude trochu paradox. Není to špatné, ale nemám co by se mi na něm nějak zvlášť líbilo, spíš se víc dá napsat o tom, co se mi nelíbilo, a přitom vcelku film vyznívá docela dobře. Úvodní pařížské záběry jsou milé a osvěžující, pokud má člověk to město rád. Scénárista ústřední postavě cestování časem umožnil opravdu hodně jednoduchým způsobem, a divák neví, jestli má tuhle jednoduchost ocenit (že z něj někdo nedělá blbečka), nebo zkritizovat (jak je to banálně vymyšlené). Ale pojďme dál, tohle mi nevadilo. Měla jsem problém s obsazením rolí hlavního páru. Ani jeden se mi nelíbil. Wilson se mi v té roli vůbec nezdál, až mi došlo, jako by ta role byla napsaná pro někoho jiného.... a pro koho... Jo, pro samotného Allena! Tomu by to sedělo. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že se Wilson stylizuje do Allena, ale hodně tomu chybí. Když udělám stručný exkurz do psychologie, řeknu to takhle: role představuje člověka s city poměrně těžkého introverta, ovšem Wilson má k dispozici extravertní výrazové prostředky. Sklony tíhnout k minulosti mu tak nejde uvěřit. Gilova snoubenka Inez (Rachel McAdams) je sice přesvědčivá, ale tím to končí. Mile mě překvapil výkon v hodně vedlejší roli Carly Bruni. Film taky trochu shazuje neuvěřitelné množství legendárních umělců, které Gil během asi tří nocí v Paříži potká, a kteří se mohou přetrhnout, aby si s ním popovídali. V poslední čtvrtině už ta jména padají jak na běžícím pásu, jakoby film byl od toho, aby tam byli pokud možno vyjmenováni všichni umělci zbožňované etapy namísto příběhu. Příběh je slabinou vůbec. Ono ho tam moc není. Určitou výhodou je, že si u toho filmu můžete myslet na spoustu jiných věcí a vůbec to nechybí. Výlevy, které vede hlavní hrdina s umělci, jsou často předlouhé a nudné. Film končí tak, jak všichni očekávají, že skončí. Vcelku milé dílko, ale všechno je takové příliš hladké a předvídatelné. Takový delší večerníček, ale Krkonošské pohádky jsou akčnější. (26.09.2011)

"That Paris exists and anyone could choose to live anywhere else in the world will always be a mystery to me." - Tenhle film má prostě svoje kouzlo. Vždyť kdo by nechtěl alespoň na chvíli zkusit žít v jiném století? Woody mi nikdy příliš neseděl (kromě VCB), Owena taky zrovna dvakrát nemusím, ale tady všechno klapalo jak má .) (14.10.2011)

Celkom som sa pobavil, milý film ho hľadaní samého seba. Také polnoci v Paríži ako Owen, by sme potrebovali určite viacerí. (23.10.2011)

Nádherná, řekla bych až snová "reklama" na Paříž ... Překrásné detaily a obraz paříže 20.století byla pro mě neuvěřitelně okouzlující podívaná. Jednou se tam chci podívat, a ano, díky tomuhle filmu se i projít v dešti :-) Perfektně vystižena byla myšlenka toho, že přítomnost jednou bude minulostí, a že minulost byla kdysi také jen "nudnou přítomností" . Nádherně to podtrhuje hudba a dává filmu pekelně velký nášup nostalgie. Krásný a příjemný film ! 5* (23.10.2011)

Jeden z najpríjemnejších filmových zážitkov tohto roku. To je Polnoc v Paríži. Pútavé rozprávanie Woodho Allena enkláva hereckých mien zvláda na jednotku a spoločne potvrdili, že v jednoduchosti je krása. A krásna bola aj Marion Cotillard a aj Rachel McAdamas, aj keď hrala miernu potvoru:). A musím ešte dodať, že a začiatku som absolútne netušil, že sa vo filme, ktorý sa aj podľa textu distribútora odohráva v roku 2010, mihnú Picasso či Hemingway. A som rád, že cestovanie časom nebola hlavná myšlienka filmu. 82% (10.12.2011)

Intelektuální snobismus znásilňuje Paříž učebnicí americké literatury a evropského malířství...Laciné, povrchní a smutné promrhaným námětem...Historické postavy jen ploché záložky bez špetky charismatu, vášně i smyslu...O.Wilson se nehodí ani do jednoho z obou světů...Díky obsazení Carly a přímluvě pana manžela se mohlo natáčet i v Orangerii :) (27.12.2011)

A hle, rázem mi je Gay Paris sympatičtější. Woody Allen mi ukázal pěknou, pohodovou stránku s plnou dávkou optimismu a větší kapkou fantazie. Owen Wilson se do role vžil parádně, ostatně závidím mu - žil si ve svém světě, ve své vysněné době, ale zároveň byl i v tom reálném. (14.01.2012)

Nový kousek Woodyho Allena se vážně povedl a to nejen díky čiré lásce k francouzské metropoli, která z něj stříká na všechny strany. V magickém příběhu se Woody dotýká svých tradičních témat jako je záhadnost života či strach ze smrti, ale především se snaží zachytit a nahlédnout ideu "zlatého" věku a nostalgii s ním spojenou. Činí tak skrze klasického allenovského hrdinu, v němž Owen Wilson skvěle navazuje na herectví samotného pana režiséra. V Půlnoci v Paříži se tak nelítostně konfrontuje snílkovství s tvrdou realitou a nějakým záhadným způsobem tento povětšinou velmi bolestný střet Woody přetavil v navýsost příjemnou podívanou. (22.01.2012)

I když mi Paříž nepřipadá tak úžasná, tak na mě film udělal celkem dojem. Příběh, kde se Owen vrací do minulosti a setkává se s významnými osobnostmi, které mu pomáhají v inspiraci při psaní knihy působí velice příjemným a relaxačním dojmem. Klidně se na něj podívám znova. 4.5* (29.01.2012)

30. 01. 2012 (29.); geniální nápad (31.01.2012)

Filmom Woodyho Allena sa vyhýbam veľkým oblúkom, toto mi však ten večer sadlo. Možno je to tým, že sám si myslím, že som sa narodil v nesprávnej dobe a tento film mi ukázal ako budem neskôr spomínať na práve tieto súčasné chvíle ako na "zlaté staré časy." :-) A malo to veľmi pekný a nečakaný záver. (02.02.2012)

Musím přiznat, že kromě posledních několika filmů, nepatřím zrovna mezi fanoušky Woodyho Allena, popravdě se jeho filmům spíše vyhýbám. Půlnoc v Paříži jsem shlédl za prvé kvůli paříži, za druhé kvůli Owenovi, který mám pocit začíná zrát jako víno a za třetí kvůli mé oblíbenkyni Marion Cotillard. Nelituji, chytrý, inteligentní humor, vzpomínky na Paříž a naštěstí logické vyústění, buďme s tím kdo nás podporuje v tom čím sami žijeme, co nás baví a s kým při milování zapomeneme na smrt. Krásný příběh. (15.02.2012)

Jeden z nejlepších filmů, co jsem letos viděla. Je originální, ale to není jeho největší plus. Hlavně má příběh, což se nedá říct o všech filmech, které se natočili v posledních letech. Ano, možná někdo řekne návrat do minulosti moc originální není, ale toto zpracování je, setkání s umělci byl skvělý nápad. Díky tomuto filmu jsem si více uvědomila existenci Picasa, Hemingwaye,... I když to tento film neměl asi původně v plánu. A úplně nejlepší na tom je, že se to vše odehrává v Paříži. (26.02.2012)