Strážce pořádku

Kdyby celý den nebylo venku hnusně, nedostala bych se přes druhý díl. Laciná Eastwoodovská kopírka bez koulí a přesvědčivosti a trocha křesťanského fanatismu k tomu. Nevěrohodné aniž je to záměr, brokovnice jako standardní výbava domácnosti a ploché charaktery. Přitom potenciál tu je... paradoxně se seriál lepší s přibývající romantickou linií. Nic smutnějšího se při pokusu oživit osmdesátkový testosteron stát nemohlo. Edit: buď jsem si zvykla (ať už jde o nevěrohodnost či klobouk), nebo se něco změnilo (minimálně posun od epizodnosti k příběhu je velké plus. Nemluvě o zkvalitnění záporáků) a třetí sezóna mě vyloženě bavila. (16.12.2012)

Někteří hlavní hrdinové, aby připoutali pozornost seriálových fanoušků, musí být, buď charizmatičtí a sociopatyčtí diagnostičtí géniové, nebo musí mít nad sebou Blue Sky, či snad být neomylní a neporazitelní právničtí pidbulové. No a jiným stačí mít pořádnej kovbojskej klobouk. Raylen Givens je zkrátka fešák, skvělej maršál, kterýmu žádná neodolá a nikdo mu neunikne. První sérka otevírat nekonečný vesmír vtipných a zábavných charakterů amerického Buranlandu, kde všichni kradou, vražděj a prodávaj, nebo vyráběj fet. (10.07.2014)

Celé to až příliš stojí na Olyphantově jiskře v oku a frajerství s kloboukem. Jeho charisma je ovšem nepopiratelné, a když není na scéně, jde seriál do kopru. Jako protipól moderním kriminálkám z nejvyspělejších měst je mi to rozhodně sympatické, ale ta rozháranost první série působí hrozně amatérsky. Pilot stylově představí důležité postavy a nakousne hlavní dějovou linii, kterou pak na několik epizod nahradí samostatné případy, které jsou plné sarkasmu a hlášek a následný návrat k ústřední lince, která je od začátku brána vážně, je na můj vkus celkem kostrbatý. Navíc se několik pasáží vůbec nedotáhne. Povinná smrt ve finále sice nechybí, jenže zbytek přeživších přestaneme sledovat v nejlepším. V případě Raylanovy bývalky to ani tak nevadí, protože tím pádem dostane velký prostor i v další sérii, ale třeba jeho pracovní vztah s kolegyní plný vzájemného kočkování byl dost razantně utnut už v průběhu série v rámci nějakého zmateného přepisování. První série je opravdu těžce nedotažená. Co se nakonec vyklube z postavy Boyda, si netroufám tipovat. Goggins si však tu schizofrenní exhibici dost užívá. 1. série: 65%. (08.11.2014)

Justified vychází z detektivek, nicméně od těch vědeckých a přetechnizovaných z poslední doby se radikálně odlišuje. Hlavního hrdinu, US maršála stylizuje jako westernového hrdinu (oblečení, konflikty, souboje, přestřelky), seriál se pak odehrává převážně v zapadlých končinách. Protivníci mají punc venkovských křupanů. Většinu dějových linií jsou hlavní postavy osobně provázány mezi sebou a původně zločinec se často stane pomocníkem policisty a naopak. Právě posun ve vztazích a jejich osobní zangažovanost (otcovsko-synovské konflikty) se výrazně liší od ryze profesionálně laděných krimi.____Givens je svérázný maršál, který už leccos zažil a má cynický přístup k vymáhání zákona. Proto může v jedné chvíli přátelsky konverzovat s bývalým parťákem, aby ho vzápětí postřelil. Boyd je mistrem nevyzpytatelnosti, který umí jedinečným způsobem využít situace ve svůj prospěch. A nejen on ale i další postavy vynikají v pohybovaní se na pomezí zločinu, což se odehrává příjemně jednoduše - výhružka je opravdová a použití baseballových pálek či střelných zbraní tu vyznívá zatraceně drsně.____ Celkově je to hodně ukecané a pomalé, ale právě proto je to originální. 1. série (5*), 2. série (5*).____ 3. série ztrácí na hlavních záporácích, kteří zejména v osobě Quarlese představují jiný typ než předchozí dvě sezóny. Přesto je je finále podobně hutné, ale zároveň mnohem trpčí. Vyústění zřejmě do budoucna počítá s návazností na další díly, kde bude zachována kontinualita vztahu hlavních protivníků - Raylana a Boyda. 3. série (5*).____ 4. série postrádá nového záporáka a jednotlivé případy jdoucí mimo hlavní linii, která rozvíjí novou zápletku táhnoucí se z minulosti a zahrnující většinu dosavadních postav. Zpočátku to nevypadá nijak vyjímečně, ale po ekapádě Ellen May, vězeňské vsuvce a hledání Drewa nabere děj obrátky a dostane hrdiny do stejně krajních situací jako předchozí série. 4. série (5*). (29.04.2010)

Nejdřív jsem se toho trochu bál, protože první série začala jak nějakej Walker - Texas Ranger, akorát tady je to Givens - US Marshal, tzn. co díl, to samostatnej děj. Na štěstí Timothy Olyphant není Chuck Norris, právě naopak - je to sympaťák a děj má potom i svou linii přesahující jednotlivé díly. Jako záporáci tady vystupují ukázkoví vidláci, ať už jde o árijské bratrstvo, vařiče drog, náboženské fanatiky, zbraňové nadšence a jinou smetánku amerického ultra-venkova. I když vypadají, že chytrosti moc nepobrali, nejsou to úplně tupí idioti... Takže idioti to jsou, jen ne tak tupí. Člověk fakt věří, že takoví lidé fakt existují. Olyphant to táhne, to je jasny... a hlavně kvůli jeho postavě ten seriál stojí za to. Dost se tam hláškuje a nejen tím je to zábava. Ještě musím zmínit titulkovej song, kterej je dobrej, dokud se tam rapuje - jak nastoupí ten country refrén, sračka nastane. Druhá série čeká... A ta je opět z buranova kdesi v Kentucky. Sympaťák Olyphant boduje, ale i Walton Goggins dostane mnohem víc prostoru a to je dobře! Záporáci jsou vedení poměrně solidně nekompromisní mamkou Bennettovou, jsou vesměs z jedné rodiny a ději se dá v podstatě všechno věřit. A to mě baví. Série č. 3 - mám chuť dát tomu 5 hvězd. Úplně mě to totiž chytlo. Nejvíc se mi na tom líbí to, že to je reálné, plné drsnejch a vtipnejch hlášek a násilím se tam nešetří. Mínusem je to, že je to už docela dost zamotané - je tam množství postav, jmen a gangů. Givens si v téhle sérii sice tak moc nezastřílel, ale ta ruka, chchch, sen. 4., 5. a 6. série do mě vjela jak omaštěná jitrnice! Ta čtvrtá sice nebyla zas taková bomba, ale ty další dvě měly k dokonalosti fakt hodně blízko. S pátou sérií se mrtvoly hromadí závratným tempem, v šesté nápodobně a krví se rozhodně nešetří. To vše ale v mezích uvěřitelnosti a to je to, co z toho dělá tak perfektní, geniální a překvapující seroš. Takže apeluju na to, abyste se nedali zmást tím, že to na první pohled vypadá hrozně nenápadně - tohle fakt stojí za to. Vůbec bych se nezlobil, kdybych se někdy ještě s Raylanem Givensem (např. jeho působení na Floridě) nebo s Boydem Crowderem (např. jeho osudy ve vězení) opět setkal. (01.10.2018)