Le Havre

Na prvé videnie to bol zásah, kedy som dokonca zvažoval plné hodnotenie. Teraz po rokoch - keď som si dal repete a napozeral režisérove rané veci - ma to ťahá skôr k nižšiemu hodnoteniu. Pamätáte si na poeta Marcela Marxa z Bohémskeho života (1992)? Kaurismäki sa k tejto postave na „dôchodku“ vracia: dnes je z neho síce stále povaľač, ale tento raz i pouličný čistič topánok. Vedomá si je i samotná postava, keď vraví: „Prežil som bohémsky život v Paríži.“ Je to typický Aki, aj keď akosi málo úderný. Máme tu outsiderov, humanistický prístup, (francúzsky) prístav, krčmičky, retro štylizáciu interiérov (ak by sa neobjavili eurové bankovky, ste v tom, že sa dej odohráva na prelome 80s/90s), live vystúpenie starej kapely, psíka aj absurdné dialógy (a práve tu mi chýbali viac vypointované výmeny s preňho typickým lakonickým humorom). *3,5 (06.11.2023)

Snímek natočený ve stylu 30. let a s atmosférou staré Francie ala filmy Jacquese Tatiho přináší tuctový laskavý příběh o migraci, který právě díky osobité Kaurismäkiho formě získává uhrančivý rámec. Nedramatické scény okouzlují vnitřní tragikomičností a styl dávno vyšlý z módy (strnulé kompozice, znakovité herectví) získává v rukou režiséra poutavost. Příběh sice předkládá řadu dramatických motivů (nemoc ženy, chudoba rodiny, imigranti, hon policie na chlapce), ale právě díky zvolenému "old school" zpracování jsou všechny utlumeny a místo prvoplánové afektovanosti řady festivalovek zde v popředí stojí tragikomično rozehraných situací. Film vlastně předkládá témata jak ze současných festivalových filmů, ale zpracovává i řeší je stylem jak z melodramat 30. let, čímž jakoby poukazoval na okouzlující prostotu a bezelstnou naivitu starých časů oproti složitosti a odidealizovanosti dneška. (07.07.2011)

V jednoduchosti je krása... Jeden nádherne pozitívny film plný lásky, dobroty srdca a ochoty nezištne pomáhať. Koniec ma príjemne zahrial pri srdci, potvrdil starú známu pravdu, a síce, že dobrota voči iným pokiaľ je to myslené úprimne, sa nám v živote vráti práve vtedy, keď to budeme naviac potrebovať. Hoci i v podobe nejakého zázraku. Silný nadpriemer. 85/100 (04.06.2017)

Nemůžu si pomoct, ale tenhle snímek mě prostě nedostal. Aki Kaurismäki je zajímavý autor, ale tenhle film mi přišel tak nějak vyprázdněný, i když se vlastně snaží tvářit jako něco o něčem. Anebo jsem mu prostě odmítl věnovat tolik zájmu, kolik by si zasloužil. Důvody k superlativům ale prostě nevidím. (12.04.2016)

Posmutnělá komedie s neodolatelným francouzským "pseudoretro" šmrncem se pro mě stala jedním z milých překvapení letošních Varů. Jak hlavní hrdina, tak lidské slabůstky chápající inspektor, jako by se vrátily ze zašlých časů stříbrného plátna a dokázaly projasnit únavou a filmovými depresemi prodchnuté poslední dny festivalu. Závěrečný Happy end ve své záměrné pohádkové umělosti až zabodá u srdce. (08.07.2011)