The Nuremberg Campaign
Spanilá jazda
Režie:
Oldřich DaněkScénář:
Oldřich DaněkKamera:
Josef IllíkHudba:
Jan F. FischerHrají:
Petr Kostka, Jiří Vala, Michaela Lohniská, Jaroslav Průcha, Martin Růžek, Jiří Holý, Karel Höger, Vlasta Fialová, Václav Špidla, Otakar Brousek st. (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Do tábora papežského legáta a winchesterského kardinála Henryho přijíždějí roku 1427 rytíři, kteří se chystají na křižáckou výpravu proti českým husitům. Fanatický kardinál je napřed zbaví všech trestů za vraždy a násilí na kacířích. Jedním z těch, kteří mu bezvýhradně věří, je Eschweiler z Hohenbachu (J. Vala). Do tábora husitského vojska, vedeného Prokopem Holým (M. Růžek), se o něco později uchýlí mladý zeman Ondřej Keřský (P. Kostka). Eschweiler vyvraždil jeho příbuzné, vypálil tvrz a přímo ze svatební oslavy mu unesl nevěstu Anku (J. Tvrzníková). Za tři roky se z Ondřeje stane zkušený velitel. Husité táhnou Německem a města se jim bez odporu vzdávají. Prokop nechce lidské životy – doufá, že jeho kněží přesvědčí obyčejné lidi o své pravdě kázáním. Zato Ondřej touží především po pomstě. Lidé, kterých se ptá, tvrdí, že Eschweilera neznají. Ondřej ho najde až při tažení na Norimberk… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (68)
Kdysi dávno viděno,leč zůstala jen matná vzpomínka na JINÝ husitský film (jiný, oproti Vávrovým šlakům), který divně končil. Po novém shlédnutí jsem v rozpacích. Na rok 1963 to není špatný film. Ke kladům bych počítal snahu o polidštění toho oficiózní mýtu a deziluzivní konec. Občas moc pěkná kamera. Ale často film vypadá chudě, spíše jako televizní inscenace než řádný film. Křižácké houfce v prvním obraze jsou dosti skrovné, a i ty tvrze vypadají spíše jako studiové kulisy. Ani herecké výkony nejsou většinou kdoví jaké, např. kardinál Höger je dosti šablonovitý. Sličná husitská amazonka je fajn, ale hodila by se spíše do Pána prstenů. Snaha o přiblížení se psychologii středověkého člověka veškerá žádná. Nejlépe ještě dopadá křižák Jiří Vala. Slabé tři hvězdičky. ()
Počátek nové, leč příliš krátké etapy českého historického filmu - reflexivního, nesvázaného apriorním ideologickým požadavkem, nejednoznačného. Poměrně chudý děj nezaujme tolik jako zajímavé myšlenky (pomsta, zodpovědnost, člověk jako oběť či tvůrce dějin?), jež skrze něj probleskávají a neustálé zpochybňování oficiálního obrazu Husitství i klišé žánru. Hlavní hrdina je spíše nesympatický, přesto však lidsky pochopitelný a politováníhodný, daleko zajímavěji však vyznívá jeho protivník. Ostatní postavy jsou někdy až protivnými schématy (Vlasta Fialová zde opravdu získala nevděčnou roli, v níž její šarm zcela zanikl). I když vývoj příběhu občas trochu stagnuje, je alespoň stále přítomna Illíkova působivá kamera, která na svou dobu až nevídaně dokáže přesně vypočítanými pohyby plasticky vykreslovat prostředí a uvrhnout diváka přímo do děje (opravdu nádherná sekvence útoku jízdního šiku). I díky ní je chladný divácký postoj na míle vzdálený. Otevřený konec, mrazivý svou všedností a časovou umrtveností před fatálním útokem, nemohl být zvládnut lépe. ()
Film odehrávající se v dobách husitství, pro který je toto období však spíše jen kulisou. Hlavní příběh se stejně tak mohl odehrát v kterékoli jiné době. Hlavnímu hrdinovi vypálil křižák tvrz a unesl nevěstu a on prahne po pomstě. K té dostane jako husitský hejtman příležitost až za několik let, kdy se ocitne se spanilou jízdou poblíž tvrze únosce. Film se tak daleko více než husitství jako takovému věnuje tématu pomsty. Má člověk právo na pomstu? Je nositelem viny jednotlivec, nebo vina ulpívá na celém rodu? Dostane se člověku klidu, když pomstu vykoná na zlomeném člověku, který už vůbec nepřipomíná toho, jehož tvář má člověk před sebou tolik let? Tím vším vyniká Spanilá jízda nad filmy své doby, a to dle mého v mezinárodním měřítku. Film má též velmi sugestivní kameru, což dopomáhá ponuré atmosféře filmu. P. S. Proč srovnávat s Vláčilem. Vláčil je Vláčil a Daněk je Daněk, každý podle svého. Osobně mi taky Vláčil (velmi) často nesedne. Třeba zrovna jeho nejproslavenější Markéta Lazarová mě k smrti nudila, tohle mě oslovuje daleko více. ()
Všechny ty jejich dresy vypadají jako by je právě nafasovali z prádelny.No,ještě že tam nebyl nikde záběr na husitu právě si bělícího zuby.Ale jinak určitě to lepší co bolševik vypotil na téma histórie.Po bolševikovi nikdo nevytlačil na tohle téma (jakobyretra mladých a dychtivých rejžů nepočítám) ani nudli. ()
,,Není smíření. Jako není smíru mezi ohněm a vodou." Hned na začátku mě velice upoutala úvodní skladba během titulek - chytlavá rezká melodie amatérsky zpívaná vojenským davem jako vokál bez textu a bez hudebního doprovodu, uvnitř přerušena odříkáním modlitby. Už tenhle hudební experiment sliboval kvalitní podívanou, která záhy na to přišla. Jenom jsem se dlouho při sledování špatně domníval, že Vala a Kostka představují jednu a tutéž postavu v různém věku, ty flashbacky z minulosti a představ (ač zachyceny velice zajímavými kamerovými záběry) byly spočátku matoucí a ta podoba neuvěřitelná... odrovnal mě prakticky až jejich závěrečný střet. A ten byl i coby překvapivě komorní vyvrcholení historického velkofilmu strhující! Tedy nikoliv velkolepá bitva, ale obyčejná pomsta na malém prostoru zchátralého staveniště. Už jen za ten výkon Jiřího Valy jednoznačně plný počet! Oldřich Daněk natočil výborný historický snímek podle svého námětu, scénáře a stylu, jako obyčejně, i zde vrývá do svých příběhů zajímavé myšlenky. Kvalitní šedesátkový "historický art" i vedle dvou proslulých děl Františka Vláčila. (95%) ()
Reklama