Šukufuku no Campanella

Po prvním dílu: Seriál hodnotit nemůžu a ani nebudu, neboť mě nic na světě nedonutí pustit si druhý nebo, budiž mi nebe milostivo, třetí díl. Skoro se mi chce začít podnikat v produkci anime, lepší počin než tohle zvládne každý. (10.07.2010)

Ach bože. Děti před mateřskou školkou mají na vygumování mozku Teletubbies, děti z mateřské školy toto. Nečekejte v komentářích nějaký háček, nejedná se o guilty pleasure a příjemnou blbost... na tohle by člověk musel mít hodně upito nebo vyhuleno... A přitom je šuku-fucku celkem lákavý název (P.S. japonsky to znamená něco jako požehnaná). (30.10.2011)

Konkurence na trhu japonské televizní zábavy dosahuje takového přetlaku, že se předmětem zájmu staly i cílové skupiny, které, doufejme, nepředstavují významné procento populace. Zcela specifické zadání producenta nejspíše znělo: "Nebylo by marné zkusit seriál, který by mohli sledovat pedofilové (v Japonsku zřejmě běžný divák) se svojí osmiletou holčičkou." Japonci jsou velice svobodomyslní a nevědí, co je to papež, tudíž realizace tohoto zadání byla ze společenského hlediska brnkačka. Tvůrčí a technické problémy spočívají v tom, že musíte najít vhodný kompromis mezi příběhem a charakterem postav na jedné straně (chcete, aby se o těchto kategoriích dalo alespoň něco říci) a echci humorem, roztomilostí kouzlíček a potvůrek, šišláníčkem, volánky a kanýrky na straně druhé (těch, logicky, chcete co nejvíc). Mahó šódžó slibuje nejpravděpodobnější splnění obého, problém vyřešen. Jelikož nejsem ani pedofil, ani malá holčička, seriál se mi moc nelíbil a vydržel jsem pouhých 7 dílů. Jde o výkon, k němuž si přesto gratuluji. Můžete mi gratulovat též. Téměř odpad. (23.08.2010)