Arrietty ze světa půjčovníčků

Tato animovaná japonská pohádka se stala hymnusem a kultovním dílem všech zlodějů, protože jak se říká v tomto filmu„ my nekrademe, my si jen půjčujeme" tak to asi slyšel nejeden policajt při dopadení a následovném vyslýchání podezřelého z krádeže. Ačkoliv tento snímek nerežíroval sám velký Hajao Mijazaki, tak je z něho cítit, že v tom měl prsty, alespoň scénáristicky a produkčně a celkově nad tímto projektem měl dohled, aby vše šlapalo, jak má a s výsledkem byl spokojený stejně jako obdivovatelé a fanoušci jeho originální práce. Příběh je zcela jednoduchý a předvídatelný, jelikož je to adaptace známé knihy Pidilidi z pera britské spisovatelky Mary Nortonové. Podle originálu této knihy byl natočen film Pidilidi, který byl hraný a který se mi fakt nelíbil, takže ho nebudu rozvádět, protože si myslím, že toto téma má být zfilmováno působivou animací přesně jak můžeme vidět v tomto snímku a né hraný trapně nastrojenými herci a vetřelými trapnými vtípky, které dávají dohromady soubor nejapných scének, které do sebe nezapadají. Tento snímek začíná příjezdem malého Šoa, který přijede na prázdniny ke své babičce. Šoa je nemocný a čeká na operaci srdce a u babičky se nudí až do té doby než narazí na malou Arrietty, která je malinká a společně se svým fotříkem zrovna kradou, teda pardon půjčují si věci nezbytné k jejich životu. Šoa je spatří a snaží se spojit s těmito sympatickými postavičkami. A tím začíná přátelství plné dobrodružství obou těchto postav při kterém se zajisté nebudete nudit. Mnoho vtipných, nevtíravých a originálních hlášek vás bude bavit až do konce tohoto filmu. Jeden z dialogů mi utkvěl v paměti a nevím proč se mi tak líbil, ale musím ho napsat do svého komentáře. Jeden z rodičů malé Arrietty říká: Svět lidí je nebezpečný, musíš si dávat pozor, víš jak dopad tvůj strejda? A Arrietty odpovídá: Vím, sežrala ho žába. Vím, že to je spíš rozhovor a film pro malé děti, ale mě se to prostě líbilo a to bude asi tím, že jsem mírně infantilní a že se dokážu vcítit do tohoto fantaskního světa malých lidiček, kterým hrozí nebezpečí nejen od lidí, ale i od jiných predátorů, které zde představují třeba i ptáci nebo žáby, ale i další tvorové našeho světa. Po složitých příbězích z Ameriky, které nám předvádí zejména poslední dobou filmové studio Pixar je tento příběh pochopitelný i pro ty nejmenší, takže jsem ho pochopil i já a proto tomuto skvostu dávám zasloužených 100%. (24.08.2021)

Možno nie až také pekné ako originálny Miyazaki, ale aj tak sa jedná o čarovný a komorný príbeh. Takéto príbehy mám veľmi rád. Sú vždy tak trocha na hrane medzi realitou a rozprávkou, zlo tu nemá veľký význam a to na čo sa film sústreďuje je hľadanie priateľstva a prepojenie svetov, aké sa nemajú za normálnych okolností možnosť stretnúť. Arrietty je roztomilou postavičkou Ghibli univerza a priznám sa, že po skončení by som strašne chcel vedieť ako to s hrdinami dopadne. Aj keď v tomto prípade by bolo asi lepšie nehovoriť o pokračovaní, stále mám pocit, že o tomto svete sa dá vypovedať viac a ja o ňom aj chcem vedieť viac. Dúfam, že Yonebayashi sa pustí čoskoro do ďalšieho filmu, pretože sa priznám, že jeho štýl mi sedí podstatne viacej ako štýl Mijazakiho syna. Krásna rozprávka pre najmenších s tým najkrajším hodnotovým posolstvom vôbec. (23.10.2013)

Opäť som podľahol ručne kreslenej animácií, že som mal chuť sa tam hneď ocitnúť a nasávať tú krásu. Pekný, kľudný príbeh s ne-tuctovým koncom. Kľudný, myslím v porovnaní s digitálnymi rozprávkami typu Madagascar 3. Je to proste úplne iná trieda. Boli tam aj momenty ktoré ma trochu dojali, ale nebudem spoilovať. Charakery postáv boli tiež veľmi dobre vykreslené, napr. flegmatický otec konajúci s rozvahou a istotou sa mi fest rátal, aj tá jeho mini dielnička kde si vyrábal samé úžsané veci :). Som zvedavý na ďalšiu réžiu Yonebayashiho. (25.08.2013)

Přitáhnut producentskou účasti Miyazakiho a zdejším hodnocením, ovšem zklamání bylo veliké. Zatímco Mijazaki mě obvykle uvede do stavu blaženosti a jeho svět, vůbec ne přívětivý a milý, ale přesto okouzlující a působivý, mě zcela vtáhne, tohle Jonebajšiho vyprávění se mě vůbec nedotklo. Příběh nebyl nijak hluboký, postavy (v dabingu?) ukřičené, nesedělo mi ani znázornění malých lidiček prostě jako..malých lidiček, bez rozdílů, povahových, fyzických. Už ted mám potíže vybavit si jakýkoliv silnější moment, moment, který bych si mohl zapamatovat. (31.08.2017)

Jak se dalo čekat od studia Ghibli, prostředí bylo kouzelné. Hudba byla padnoucí, člověk by u ní snadno padnul do melancholie. Co se týče designu postav – jasné Ghibli, kde v každé postavě zahlédnete kousíček jiné (jak té, co již vykoukla na světlo světa, tak i těch případných budoucích). Je to milý příběh, pro děti, dospělí v něm zahlédnou zase cosi víc. Celkově pěkná pohádka, pro děti jako ušitá na míru – kdybych nějaké měla, tohle bych jim ráda pustila. Bohužel mě to zřejmě moc nesedlo. Na konci jsem si totiž přišla strašně ošizená, jako bych neviděla celý příběh. Na konci nebyla má reakce "jé, to bylo pěkný", ale "to je jako všechno?". Působilo to na můj výsledný dojem tak rušivě, že musím dát 3*, ale jsou to velmi dobré 3*. (22.09.2013)