Zrození Planety opic

pozretie filmu som odkladala 4 roky. vzdy som si nasla nejaky dovod, preco radsej iny a nie tento. a moje podvedomie asi tusilo preco. priserna nuda. prvu hodinu som 6krat premyslala, ze film vypnem. nakoniec som to s nechutou dopozerala, hoci posledna cca pol hodina film vytiahla u mna z odpadu aspon na tie dve hviezdy. (06.11.2015)

Původní PLANETA OPIC (1968) se stala nadčasovou klasikou, přestože je mementem své doby: ukázkou toho, kam se může lidstvo dopracovat, pokud povede život tak, jak ho dosud vedlo (vietnamská válka, rasová segregace, třídní hierarchizace, utlačování žen). ZROZENÍ PLANETY OPIC (2011), fungující jako prequel vyplňující narativní mezery "originálu" a zároveň se k němu různě odkazujíci a jeho model vývoje variující, bude pravděpodobně čekat stejný osud. Komplexním způsobem totiž zachycuje zhroucení systému, který ve stávající podobě dožívá, než aby fungoval, jak by měl. Není se ale třeba obávat toho, že by symptomatický význam dominoval nade vším a sklouzával k nepříliš sofistikované satiře, jako se to přihodilo zbylým dílům frančízy. V prvé řadě jde především o precizní multi-žánrovou podívanou, která bezešvě přechází ze sci-fi o vědci, jemuž se zahrávání si se zákony přírody vymke z rukou, k útěkářskému dramatu, jež se zlomí do survival horroru. Výjimečnost celého projektu netkví ale v důsledném zvládnutí postupů každého (sub)žánru, nýbrž tomu, že formální systém odpovídá tomu významovému. Zatímco sledujeme mytické vyprávění o nefunkčnosti systému, které má biblické aluze na příběh o Mojžíšovi, jako diváci jsme svědky zhroucení znakového systému filmu. V rámci konvencionalizovaných postupů je totiž obrácena divákova pozice, a tak na místo fandění lidem dochází k s sympatizování s jejich předchůdci (a dle fikčního světa i následovníky), čímž znakový systém filmu nabývá zcela nových významů. Klasičnost, kdy styl nejenom během starosvětsky inscenovaných scén v jednom - netradičně dlouhém - záběru "slouží" vyprávění a umožňuje orientovat se v prostoru a čase dle omezenosti na opičího protagonistu, je totiž jen zdánlivá. Stejně jako je pouhé zdání, že uzavření lidí do institucí, které mají sloužit k výchově, povede i přes ziskuchtivost korporátních šéfů k původní, ačkoliv dobře míněné, myšlence. (14.08.2011)

|| Scenár: Amanda Silver, Rick Jaffa | Hudba: Patrick Doyle | Produkcia: Amanda Silver, Rick Jaffa, Peter Chernin, Dylan Clark | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Chernin Entertainment | Rozpočet: 90 miliónov $ | Tržby: 308,759,484 $ || I.: *James Franco sa stáva ochrannou známkou kvalitných filmov.* Andy Serkis je tak dokonalý, že je vo filme nenápadný. (Asi prečo? :D) John Lithgow sa na staré kolená stáva "znovu" hviezdou HW. Freida Pinto sa po Milionárovy z chatrče znovu dostáva pod hlavné reflektory (Woodyho You Will Meet a Tall Dark Stranger verejnosť nenadchla). Jediný mínus, kôli ktorému nie je prequel Planéty opíc dokonalý: Chlapci z WETA sú síce šikovný, ale digitálne postavy proste nikdy nebudú živé... II.: Samotná tematika človek vs rasaX bude pre diváka vábivá a kôli nevysvetlitenému faktoru strachu i vždy a znovu napínavá, sa dá povedať, že je dokonalou voľbou pre autora, keď sa nechce zaoberať vystavovaním základných pilierov filmu, pretože ich môže mať zo základu vybudované. Psychika postáv tu týmto pádom dostáva nevídaný priestor, všetko funguje podľa vývoju scenára lineárne s chovaním postáv. Technicky, fyzicky, a chemicky je obsah tak zvládnutý, že väčšine divákov nemôže film vadiť, tak isto, ako z remeselnej stránky. III.: Prečo teda nemôžem dať Rise of the Planet of the Apes plnú pálku? Pretože predstavuje dokonalú fúziu strachu pre človeka pred faktormi, ktoré sú ľahko predstaviteľné aj v reále, a robia z nej hororovú záležitosť s ratingom A+, pričom ja horror nemám rád, a opis filmu ma na tento fakt neupozornil. ...Plnohodnotný non-esenciálny zážitok. (02.08.2011)

[imdb: 8.0/10] | me: Tento film radím jednoznačne medzi to najlepšie z blockbusterov, ktoré za posledných pár rokov vznikli. Má náboj, má tempo, má dušu a k tomu všetkému skvelý trikový vizuál pred ktorým skladám klobúk. Neuveriteľne uveriteľné. Film, kde opice konkurujú človeku aj po hereckej stránke... Množstvo emócií ale i napätia kráča ruka v ruke v dokonalom tempe až po záverečné titulky .... a ďalej. Dynamický, zábavný film, ktorý chytí a už nepustí. Prekonal moje očakávania. *THUMBS UP* (16.08.2011)

Obecně se americkým blockbusterům spíš vyhýbám s vědomím, že cílí na jinou věkovou kategorii publika a většinou pracují se žánry, které jsou mi víceméně ukradené. Pokud už mě někdy osloví, pak v drtivé většině jako odlehčené komediální záležitosti. Vážně míněný blockbuster zavání většinou na dálku patosem a okázalou velkohubostí. Románová Planeta opic fungovala na jednoduchém principu a kladla si jednoduchý cíl: varovat před nukleární válkou, která přivede lidstvo do záhuby, a uvolněný prostor obsadí živočišný druh. Původní film ze 60. let byl působivý a účinný - především proto, že se věrně držel předlohy. Ve své době šlo vlastně taky o blockbuster, ale volbou tématu, jednoduchostí, precizností a širokou sdělností mimořádně silný. Jeho mladší bratříček prodává něco jiného a používá jiné nástroje. O původní Planetě opic lze tvrdit, že ovlivnila jednu generaci diváků, vyvolala společenskou diskuzi a měnila pohled na studenou válku. Zrození Planety opic je předvídatelnou moralitkou na téma zpupnosti člověka v protikladu k ušlechtilosti němé tváře. Hodně scén je hraných vyloženě na efekt, postavy jsou černobílé, film šablonovitý a doslovný, hrající okatě na city. Od prvních minut mi nebyl sympatický, ale za řemeslo bych mu bez váhání nadělil dvě hvězdičky. To by ovšem nesměla přijít poslední akční třetina, kde dochází k revoluci a hrdinné šikovné opičky obřími skoky likvidují tu vrtulník v letu, tu jedoucí automobil s ozbrojenou osádkou. Tmělo se mi před očima a nálada klesala rychlostí parašutisty bez padáku. Nadšených obdivovatelů má film dost, tudíž se nemusím namáhat udělit ani jednu hvězdičku za technické zpracování a omezím se na 10 % celkového dojmu. (07.10.2015)