Reklama

Reklama

Německý vývoj tajných zbraní je třeba zastavit za každou cenu. Píše se rok 1943 a na bojištích druhé světové války se karta začíná pomalu obracet v neprospěch Třetí říše. Hitler však hrozí, že s pomocí nově vyvíjených tajných zbraní dokáže Spojencům zasadit rozhodující úder. Za této situace dostává britská vojenská rozvědka zprávu o podezřelých německých aktivitách v Peenemünde na baltském pobřeží. Winston Churchill pověřuje ministra Duncana Sandyse, aby tyto aktivity prověřil. Navzdory skepsi fyzika profesora Lindenmanna je Sandys přesvědčen, že zde probíhají práce na vývoji nového druhu raket. Peenemünde je bombardováno, nikdo však nepochybuje o tom, že Němci své úsilí ještě vystupňují. Sandys proto vybaví poručíka Johna Curtise identitou nedávnou zemřelého holandského raketového inženýra a posílá ho do Německa, aby výrobu raket sabotoval. Hvězdně obsazené a realizačně velkoryse pojaté válečné drama natočil britský režisér Michael Anderson. (Česká televize)

(více)

Recenze (60)

aLPaC 

všechny recenze uživatele

Na dobu vzniku výborné akční sekvence, atraktivní děj, zajímavý hlavní představitelé, kteří se na plátno poprvé podívají až po 30 minutách a parádní lokace podzemní základny v závěru. Trochu bych film přirovnal i k "Kam orli nelétají", i když ten byl přeci jen ještě o hvězdu lepší. Ale skutečně nemám větších výhrad. ()

DocBrown 

všechny recenze uživatele

Film by se dal rozdělit na tři části. Ta první je výborný válečný film, pohled na německé testování V1 a britské protiakce v podobě špionáže a následného bombardování Peenemunde. To bylo nakročeno na pět hvězd. Jenže pak přichází druhá část, zvaná Sophia Loren, naprosto zbytečná a pro válečný film neúměrně dlouhá. Neměla pro příběh žádný účel, šlo jen o to napsat na plakáty jméno Sophia Loren. Aspoň že neskončila happyendem, odboj se s tím opravdu nesral. A Hannah Reitsch mi připadala stejně hezčí, asi kvůli tomu decentnějšímu make-upu. Třetí část je také vzdálena válečnému filmu a vypadá hodně jako nějaké bondovky té doby. To jak hlavní hrdina pobíhá se samopalem a kosí němce a pak navede bombardéry na cíl a zachrání tím Londýn, to je čistá smyšlenka. Takže bohužel, válečný film se nekoná. Na nějakou scénu Spitfiru odkloňující V1 nebo matoucí informace o cílech raket zapomeňte (skutečná operace Crossbow). Jinak ale na svojí dobu skvělé technické zpracování. Zajímavostí filmu tu může být větší role říšská policie, která je v drtivé většině filmů ve stínu Gestapa. A i ten gestapák je tu hodně netradiční ... 65% ()

Reklama

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Příběh, který navzdory nosnému námětu působí v některých ohledech maličko ... řekněme neprůbojně. Nicméně detailně přibližuje jak začátky vývoje raketových systémů dlouhého doletu v nacistickém Německu za Druhé světové, tak i nezměrné úsilí Britů o jejich likvidaci, přičemž ani jedna ze stran si nemohla dovolit brát jakékoli ohledy na životy jednotlivců ... 3,5* ()

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Velmi dobrý válečný špionážní film, který si na nic nehraje. Pěkné zobrazení počátků tajných nacistických zbraní V1 a V2. Byl to tenkrát ohromný pokrok lidské vynalézavosti, která určila další vývoj raketových systémů na mnoho desítek let. Stejně jako člověk na začátku filmu sleduje s napětím a obdivem snahy německých inženýrů o úspěšné letové zkoušky, přeje si na konci se stejným napětím rychlou likvidaci výroben prostřednictvím spojeneckých bombardérů. Ani lidé, kteří rakety vyvíjeli, v nich neviděli primárně smrtící zbraně, ale spíše lidský pokrok a překonávání hranic techniky. Je zajímavé, že film se úplně vyhnul jménu Werner Von Braun, což byl klíčový muž Třetí říše v oblasti výzkumu raket a balistických střel. Je to nepochybně způsobeno tím, že ho po válce zajaly USA a pokračoval ve své práci pro ně. Stal se klíčovým mužem úspěšného projektu Apollo, který v tu dobu běžel na plné obrátky. Film se natáčel cca 4 roky před přistáním mise Apollo 11 na Měsíci. Filmu nelze vytknout snahu o autentické ztvárnění historie a surovou realitu války, která postihla lidi zúčastněné i náhodně se vyskytující. Samotná operace Crossbow je fikce, resp. nikde jsem se o ní nedočet. Závěrečné vybombardování podzemní továrny bylo už trochu přitažené za vlasy a zkazilo celkový dojem. Zbytečné zaměření na akci, která z dnešních hledisek nemůže zaujmout a působí spíš směšně. O ostatních částech filmu to naštěstí říci nelze. Mentalita ať už německých nebo britských vojáků či obyčejných lidí je vykreslena velmi dobře. Dusná atmosféra válečných let je ze snímku cítit. Ačkoli film není primárně zaměřen na hrdiny a postavy, můžeme zde spatřit několik významnějších herců včetně Sophie Loren v krátké vedlejší roli. 71% ()

Mol 

všechny recenze uživatele

I'M GOING TO GIVE YOU ONE MINUTE TO COME OUT OR HE'LL BE SHOT. DO YOU UNDERSTAND? KILLED!! Napínavý válečný snímek, který má největší slabinu ve své největší hvězdě a to Sophia Loren. Scény s ní jsou tam zbytečné a natahované. To nám ovšem vynahradí precizní heroic bloodshed závěr v továrně raket, kde MP-40 plní těla německých dělníků tak, jako se plní krocani na den díkůvzdání. Němci mluví německy a tak je autenticita zachována, tak jak je to ve válečných filmech nutno. Hrdinové jsou celkem sympaťáci a pro milovníky válečných filmů, je to jistě zajímavá podívaná. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (3)

  • Lilli Palmer vyhrála Cenu San Sebastián za nejlepší ženský herecký výkon v roce 1965. (Cucina_Rc)
  • V záběru, kdy vidíme hranici mezi Německou říší a Holandskem, je vidět vlajka používaná Německem až po 2. světové válce, tedy černo-žluto-červená. (WolfIssen)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno