Las viudas de los jueves
Las viudas de los jueves
The Widows of Thursdays
Režie:
Marcelo PiñeyroKamera:
Alfredo MayoHudba:
Roque BañosHrají:
Ernesto Alterio, Juan Diego Botto, Ana Celentano, Pablo Echarri, Leonardo Sbaraglia, Adrián Navarro, Ramiro Blas, Paco Escribano, Juana Viale, Nilda Raggi (více)Obsahy(1)
Bohatství nemusí znamenat štěstí a blahobyt nezaručuje bezpečí. Zejména, když pod naleštěným povrchem číhá hanebné tajemství. Čtvrteční vdovy režiséra Marcela Pineyra jsou adaptací argentinského bestselleru Claudie Pineirové Viudas de los jueves, který vyšel v roce 2005.
Idylu rezidenční komunity Los Altos naruší jednoho poklidného rána nález tří mrtvol v bazénu jedné z usedlostí. Událost všemi otřese, je totiž silně nepravděpodobné, že by tajemnou smrt zavinil někdo zvenčí. Každý z dokonalých a krásných obyvatel Los Altos ovšem skrývá nějakou bolest či dokonce ošklivé tajemství, a je proto slušně vycvičen v předstírání a umění usmívat se, i když se svět otřásá v základech. Místo snahy o vyřešení záhadné vraždy se tedy všichni úspěšní manažeři a zelené vdovy z Los Altos spojí v úsilí odbýt celou věc jako nešťastnou náhodu. Události však svým vlastním tempem spějí k neodvratnému rozuzlení...
Film se odehrává v argentinské zbohatlické komunitě v době finanční krize, která zemi postihla v roce 2001. Napínavý a strhující příběh má tedy v podtextu i sociální aspekt – jak dlouho je udržitelný současný stav, kdy někteří mají všechno a jiní nic?
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (16)
Film skutečně náročný, v jehož ději jsem se ztrácel. Dlouho trvalo, než jsem pochopil, že se tu prolínají časové linie a kteří manželé a jejich ratolesti k sobě patří. Místy byl děj dost rozvláčný, třebaže asi ta filozofická zpověď o smyslu života před společnou sebevraždou asi tak dlouhá byla úmyslně. Navíc se nevyznám ve světě financí a byznysu, takže jsem se i v tomto ohledu těžko orientoval. Nakonec jsem snad ústřední myšlenku pochopil. Bohatí zevlouni, žijící z rentiér či různých podvodných transakcí, se uzavřou do vlastního světa s ochrankou kolem své vilové čtvrti, kde mají všechno, co k životu zevlounů potřebují. Vzájemné vztahy se pohybují mezi pokrytectvím a otevřenou nenávistí, dětičky holdují zvráceným choutkám - drogám, slídění na počítačích, okrádáním rodičů. Čtyři manželky se scházejí a říkají si vdovy, když každý čtvrtek je manželé opouštějí, aby si zahráli karty při popíjení alkoholu. A netuší, že rodinný, společenský a finanční krach, k němuž vede státní bankrot v Argentině, nakonec změní hru na vdovy ke kruté skutečnosti, z níž vyvázne jediný Rony, u něhož bychom to nejméně čekali... Vzhledem k tomu, že jsem skutečně měl se usledováním co dělat, pouhé tři hvězdičky. ()
Skvělý film. Překvapení. Drama, psychologické dílko. Sonda do uzavřené komunity tzv. vrchnější vrstvy. "ještě že máme kreditky, co bychom dělali tam venku". Uzavřená společnost v rámci zdí a kamer. Navenek vše OK - lidi krásní, bohatí a spokojení . Žijí si ve svých usedlostech obehnaných zdí, s perfektním hlídacím systémem. Venku znamená být "ve slamu". Idylu nabourá krize, vyhazov z práce, co si lidé budou myslet, když nebudu mít práci skvělého manažera? A vrchol všeho - tři mrtvoly v bazénu ... ()
Film mi trochu připomněl prodobně laděný mexický film "La zona"... prostě o tom, že přepychový život v ghettu za zdí neznamená vždy záruku bezpečí, natož štěstí... P.S. Kdybych neviděla film Pineyrovu Metodu, dala bych i pět hvězdiček, ale Metoda je Metoda a je těžké udržet si i v dalším filmu stejně geniální myšlenkovou vyšponovanost, která se ve Čtvrtečních vdovách sice též vyskytuje, ale na rozdíl od Metody, kde jste v napětí celý film, tak zde jen útržkovitě... ()
Film začíná záběrem na mrtvoly, které se vznáší ve vodě uprostřed bazénu. Vše nasvědčuje tomu, že budeme svědky temného thrilleru, patrně okořeněného hororovými prvky. Jenže vzápětí přijde střih a ocitnete se uprostřed komunity příslušníků vyšší střední třídy z uzavřeného rezidenčního komplexu. Patří zjevně k těm šťastnějším a úspěšnějším, co dokážou své rodině poskytnout velmi slušné zázemí. Nemají však takový majetek, který by jim zajistil bezpečný polštář v případě ztráty zaměstnání a postavení. Jejich blahobyt je postavený na hypotékách a dalších půjčkách a na ošidném předpokladu pokračování stávajících příjmů. Jenže se známkami přicházející krize přicházejí i obavy, které se mění v tíživou noční můru. Co bude zítra, jak obhájím svůj sociální status, co jsem bez něj? Filmový titul by mohl znít i jinak: Anatomie jednoho strachu. Čtvrteční vdovy sice nejsou tak stylově a obsahově vytříbené jako Metoda, ale i tak patří v žánru psychologického dramatu k slušnému nadprůměru a Marcelo Pineyro opět potvrzuje své levicové cítění. Celkový dojem: 75 %. ()
Bohatství neznamená štěstí. Krásně natočený film z argentinského prostředí o povrchním životě pracháčů. Každý má svoje tajemství. Scéna u bazénu se mi líbila, hlavně argumenty ohledně sebevraždy a perfektní zakončení celého filmu mělo něco do sebe. Jednoduše shrnu - pěkná podívaná, která určitě stojí za to. ()
Reklama