Neřízené střely

Film jsem si představovala úplně jinak, pro mě velké zklamání, očekávala jsem něco jiného, drama, a už vůbec ne, jakýsi patos, do toho hrozná hudba, chápu, že možná Italové mají rádi takovou hudbu, ale pro mě to bylo utrpení, budiž, dějově to ještě nějak šlo, je horší přiznat před svou rodinou své skutečné já, než před sebou, asi nejsem tak náročný divák, a klidně se spokojím s průměrnými filmy (30.10.2013)

S lehkostí příjemných francouzských potřeštěných komedií nám Turek Ozpetek servíruje ryze italskou laskominu, která bravurně kombinuje všelijaké vymazlené chutě a tak pořádná pizza plus několik skleniček vína u projekce nemusí být vůbec na škodu. Konverzačka, vztahovka, která sice v druhé části mírně ztrácí dech, přesto mi variace na italskou Ptačí klec dobře padla. Často se můžeme setkat s nálepou, že Ozpetek je homosexuál a jeho filmy jsou o homosexuálech, ale ono to nelze takto zjednodušit, protože on točí filmy o lásce, vztazích, o běžných situacích, které se dějí a člověk se s nimi musí nějak popasovat. Prostě život. (25.11.2020)

Až do příjezdu partičky "kamarádů" z Říma to vlastně až taková komedie není. Vidím to jako takovou režisérovu autoterapii, jak se vyrovnat se svou rodinou (a možná i svou orientací) - to, že je film věnován otci, k tomu přímo vybízí. Nicméně je to dostatečně poutavé, aby vás to nenudilo, škoda jen nedotažené paralelní linky s dávnou svatbou. - Beznadějné lásky nikdy neskončí. Jsou věčné. (19.12.2013)

"Horkokrvná" Talianska rodina, cestoviny, malebné staré mestečko, je to tak Taliansky film ako len Taliansky film môže byť, hehe. Obsahovo aj vizuálne som v skoro každom zábere cítil Paola Sorrentina (a nebudem klamať, toho mám celkom rád). Celkom pozitívne som prijal to, že takúto náročnú tému ako je "Priznanie sa svojej konzervatívnej rodine k inej sexuálnej orientácií", tvorcovia tak trocha odľahčili a dramatické momenty, ktorých tu zopár bolo,až tak netrhali srdce a divák sa mohol aj pousmiať a povedať si, že k reálnej situácií to nemá ďaleko. Pre mňa to bol rodinný film pre trocha starších členov rodiny. (15.07.2018)

4,5* Pečlivě vyvážený mix dramatu a komedie, který je tématicky velmi lehce dešifrovatelný, aniž by mu to bylo ke škodě. Pan Ozpetek je na podobné filmy machr a nebýt pro mne o fous lepšího snímku Le Fate Ignoranti, dal bych snad i pět. K úplné dokonalosti mi tentokrát scházela snad jen vhodněji zvolená hudba a nepatrné prostříhání první třetiny snímku. Pravdou zůstává, že Ozpetek je stále jeden z nejpovolanějších režisérů, který může točit filmy o comming outu, aniž by sklouzával ke klišé nebo k rozmělňování sebe sama. (07.12.2010)