Bůh masakru

Zaujaly mě dva zdejší názory. První říká, že nebýt skvělé režie a ještě lepších hereckých výkonů, dopadlo by to děsně. Takže co jako? Budeme teď českému nároďáku vyčítat, že měl v Naganu Haška, a proto jsme vyhráli olympiádu? A druhý názor říká něco o tom, že ´divadelní předlohu jsem sice neviděl, ale přišlo mi, že se jí film moc nedrží.´ I malému dítěti dojde nepatrný rozkol v autorově myšlence. Víte, já všechny zdejší výtky přetavím do pozitivních barev, podívejte; pod vedením nápadité režie a za asistence skvělých herců vzniklo dílo sympatické svou akorátní metráží, které přiblížilo divadelní tvorbu i ryze filmovým divákům. (31.01.2012)

Bravurně napsané, vystavěné i odehrané (u mě kraluje Jodie Foster, v těsném závěsu opět labužnický Christoph Waltz), již dlouho jsem se tak upřímně nepobavil. K dokonalosti shází jen fakt, že to celé jen klouže po povrchu a ty nejupřímnější pravdy, hluboko ukryté v myslích postav, zůstávají netknuté. Ve snaze rozkrýt na rozličné čtveřici postav (každá s naprosto rozdílným postojem k otázkám genderovým, morálním, víry, životního stylu, manželství, úcty apod.) kus pravdy o nás samých, naší přetvářce a nemilé skutečnosti, kterou se touto přetvářkou snažíme zakrýt, je Carnage spíše na půli cesty než na jejím úspěšném konci. Kdo se bojí Virginie Woolfové? se tedy o své místo bát zatím nemusí. Carnage nikdy nevybočí z lehkovážného ranku činoherní komedie a nikdy neodkryje veškerou špínu za nehty postav, nikdy nenechá své postavy plně vykvést (opilecké monology končí příliš brzy) ani je vážně se pozastavit nad absurditou situace a pojmenovat stav věcí, jak jej skutečně cítí. (29.12.2011)

Skvěle zahraní maloměstští yntelechtuánové ve vytříbeném verbálním ping-pongu. Nevím, proč tu všichni pochlebujete Romčovi. Ten prostě jen nevěděl, jak zabít čas, než jej zase pustí do Ameriky opíchat nějakou čtrnáctku, a tak jen změnil interiér osvědčené divadelní předlohy a zafilmoval si, aniž by musel opustit svůj obývák a pípal mu GPS lokátor. Herr Waltz mě však opět přewaltzoval natolik, že mě ani moc nesrala ta ohyzdná, pošahaná feministka s fretčím xichtem. (05.01.2012)

Ježišikriste toto bolo peklo, tu som skoro zomrel, to sa proste nedalo vydržať. Trvá to oficiálne len 76 minút aj s titulkami, ale výsledný dojem pôsobil štvorhodinovým dojmom. Skrátka peklo, neznesiteľné postavy s nesympatickými hercami. Neviem, či je mi (celkovo, nielen v tomto filme) nesympatickejšia Foster, Winslet alebo Waltz, ale asi všetci rovnakou mierou. Len John C. Reilly je relatívny sympaťák, ale aj on je v tomto filme úplne mimo. Polańského mám rád, avšak toto bolo celé zle. To už sa nedá povedať ani že to bola trefa úplne mimo terča. Toto bolo trafenie úplne novej dimenzie. (22.12.2016)

Někdo se modlí k Bohu masakru, já zas k Bohu komedie. Carnage je sic kratší než samotná divadelní hra, ale i tak Polanski přesně a hlavně trefně dávkuje humor, byť se z filmu vytratila jistá intimita a absurdita dotažená v divadelní podobě až na samotnou hranici únosnosti. PS: Jodie Foster a Christoph Waltz vládnou. (02.01.2012)