Cirkus Columbia

[2,5*]     Dramatický príbeh na pozadí začínajúcej občianskej vojny v Juhoslávii. Vznikajúca vojna je len kulisa, o dôvodoch jej vypuknutia sa nedozvieme skoro nič, resp. sú len veľmi slabo naznačené. To by ešte až tak vadiť nemuselo, keby samotný príbeh za niečo stál. Lenže pokusy o nejakú dramatizáciu sú jalové, scenár je slabý, dejové zvraty naivné a herecké prejavy väčšinou ochotnícke. Ani k postavám som si nedokázal vytvoriť sympatie, tie sa v tom lepšom prípade chovajú iba divne, v tom horšom prípade ako obmedzení hulváti (Divko). (31.03.2022)

Pamätám si, ako ma zaujala Zem nikoho a tajne som dúfal, že sa dočkám niečoho podobne kvalitného. A dočkal som sa. Veľmi dobre sa cítim pri sledovaní filmov, v ktorých je všetko prirodzené, autentické a nie také ako sme kedysi označovali všetko umelé a nabubrelé ("Ako vo filme.") Pokladám za zbytočné vymenúvať jednotlivé klady filmu, pretože v ňom zapadalo na svoje miesto. Pozadie blížiacej sa občianskej vojny potvrdzuje, že viaceré konflikty vznikli pri nesprávnom alebo samovoľnom rozpade ríší alebo súštátí. A neodpustím si porovnanie s filmami Emira Kusturicu, ktoré mi na rozdiel od dvoch Tanovičových filmov, ktoré som videl, pripadajú ukričané a znervózňujúce. (26.02.2021)

Svoji prvotinu Země nikoho Dani Tanovič zasadil do období vrcholící občanské války a své hrdiny vystavil beznadějné situaci a krutému rozhodování mezi mizernými alternativami. Už tehdy dokázal veskrze depresivní námět odlehčit smyslem pro cynickou ironii a (hodně černý) humor. V Cirkusu Columbia se vrátil na začátek balkánského konfliktu a přibližuje divákům příčiny rozkladu jugoslávské společnosti na půdorysu několika osobních dramat. Uplatnil tady větší nadhled a žánrově snímek přiblížil komedii. Jádrem Tanovičova úspěchu je kvalitní scénář, který vede filmové postavy po nečekaných cestách, aniž by se dopouštěl logických zkratů a kotrmelců. Vypráví hluboce lidský příběh lidí rozdělených pocitem křivdy a náležících k jinému "kmeni", jejichž budoucnost závisí na schopnosti vzdát se zhrzené ješitnosti a podat pomocnou ruku. Návrat emigranta Divka měl být po dvou dekádách od útěku z vlasti oprávněným triumfem, který ho má představit jako úspěšného muže a ponížit ty, se kterými má nevyřízené účty. Jenže velké dějiny zas jednou dokázaly Divkovi udělat čáru přes rozpočet a vysmát se jeho snaze. V zemi, kde se hroutí pravidla, instituce i mezilidské vztahy, je obtížné přežít, natož vybudovat zázemí a vést spokojený život. Nemám rád, když se mnou režisér pokouší emocionálně manipulovat, ale to, co Divko na konci cesty našel, za pět hvězdiček stojí. Celkový dojem: 90 %. (25.07.2021)

Skvělý film a úžasný umělecký zážitek. Tohle ti bývalí Jugoslávci opravdu umějí. Podívat se neuzaujatě na svoji nedávnou historii bez přikrašlování nebo ideologicky jednostranně pojatého výkladu. Situace v mnohonárodnostním rozpadajícím se státě na počátku 90. let byla složitá a z občanských válek těžko lze vinit jednu nebo druhou stranu. Prostě z přátel se najednou stali nepřátelé na život a na smrt. Těžko pochopitelné. Padl socialismus (nikoliv komunismus) a do Bosny se vrací německý emigrant s mladou družkou, který před dvaceti lety uprchl od rodiny, aby nemusel do lidové armády. Vrací se do "svobodné" vlasti, poznává svého syna, zpočátku ze sebe dělá ohromného světáka a vychloubá se mladičkou partnerkou, ale láska k rodné zemi a výbuch válečného konfliktu ho vede k poznání, že peníze nejsou všechno. Umožní na poslední chvíli, aby jeho syn s onou mladou družkou a velitelem vojenské jednotky uprchl před hrozící zkázou. Snad jen ta závěrečná scéna, kdy se jeho skutečná manželka odhodlala zůstat s ním v nebezpečném městě, byla trochu přislazená. To ale nic nemění na tom, že pět hvězdiček si tento film zaslouží. (15.09.2018)

Vyborny scenar. Radosti a utrapy jedne bosenske rodiny, ktera se po letech potka na zacatku obcanske valky, jsou zajimave sledovat od zacatku do konce. Myslim, ze je velmi dobre vykreslena atmosfera te doby. Jako snad v zadnem jugoslavskem filmu, ani zde nechybi nadhled. Manojlovic skvely jako vzdy. Dobry zaver. (03.01.2021)