Top Gun: Maverick

Největší atrakcí nového Top Gunu samozřejmě nejsou nadzvukové stíhačky, ale Tom Cruise opájející se vlastním hereckým odkazem. Jak tomu u legacy pokračování bývá, zápletka je z 90% kopií/variací událostí z jedničky (úvodní a závěrečné titulky jsou prakticky totožné). Zatímco minule byl Cruise studentem, tentokrát je z něj učitel (a náhradní otec), který zelenáčům ukazuje, jak se to (letecké manévry i akční filmy) má dělat. Díky svému důrazu na lidský element (opakování repliky, že záleží na schopnostech pilotů, ne na možnostech strojů) zachraňuje situaci (i akční žánr, kterému jakože navrací ducha). Zůstává nicméně rebelujícím outsiderem, který jezdí na (stejné) motorce, nosí (stejnou) koženou bundu, neposlouchá autority a nečte manuály. Zároveň ovšem poslušně slouží vojensko-průmyslovému komplexu, čili jde o rebelii pouze vnějškovou. Protože se Maverick rozhodl jít vlastní cestou (tak jako Cruiseova kariéra tvoří samostatný vesmír, který není součástí dominujícího komiksového multiversa), nezapustil kořeny a zůstává solitérem (což je neustále zdůrazňováno tím, jak ostatní postavy spíš zpovzdálí pozoruje, než aby s nimi koexistoval). Obdobně jako poslední bondovka, i druhý Top Gun je plný nostalgického ohlížení za minulostí, připouštění vlastní zranitelnosti a smiřování se s omezeností času, který na zemi strávíme (Cruiseovi bude brzy šedesát). Hledání a promýšlení paralel mezi Maverickem a Cruisem rekapitulujícím svou filmografii a reflektujícím svou hvězdnou image, mě po pravdě bavilo víc než četné letecké scény, které jsou vyjma té poslední, odehrávající se pro ozvláštnění nad zasněženou krajinou, zaměnitelné a tak rychle stříhané, že se stejně nemůžete moc kochat (takže v IMAXu se film vyplatí vidět hlavně kvůli zvuku). To samé platí pro variaci na legendární volejbalovou scénu. Házení ragbyovým míčem na pláži je snímané převážně proti slunci, rozsekané spoustou zbytečných střihů a naprosto asexuální. Provinile přiznávám, že se mi při sledování docela stýskalo po Scottově reklamně-videoklipové estetice a nestoudné objektivizaci polonahých mužských těl. Pro non plus ultra heroický, akčně-melodramatický příběh, který se odehrává v podstatě zcela mimo jakýkoli reálný sociopolitický kontext, ve světě existujícím jen pro prezentaci letecké akrobacie a úsměvu Toma Cruise, by mi taková stylizace přišla i příhodnější. 75% (24.05.2022)

Hned jak Maverick rozcuchal Edu Harrisovi léta pěstěnou pěšinku, bylo mi jasné, že bude veselo.. Změny jsou jen dvě a sice že kapitán Mitchell už není mentál, co si myslí, že je Luke Skywalker a přivede nábytek k mnohačetnému orgasmu jen tím, že si na něj sedne (samozřejmě ne tak rychle jak Lord Flashheart), nýbrž uvědomělý mentor, co prošel vývojem a ví o sobě, že lítá minimálně stejně dobře jako syn Dartha Vadera. A ta druhá je, že na jeho ikonické letecké bundě mizí a zase se objevuje nášivka taiwanské vlajky, protože jüan. Nostalgie v tomto případě u mě neexistuje, není z čeho brát, takže jsem se zaměřil na to, jestli jsou umělejší tváře dvojice Cruise, Connelly, a nebo konflikty, které mají děj posouvat k tolik vychvalovanému finále, co kompenzuje nedostatek realističnosti svižností a uklidňujícím klišé. Pak přijde stříbrné Porsche, Pé padesát jednička, západ slunce a údiv, v jakých číslech se to pohybuje. Fandů letectví, co běhají s roztaženýma rukama po obyváku, vrčí jako motor a napodobují sirénu, protože jsou Sopwith Camel, tu nejspíš moc nebude a black-out z přetížení v sedačce kinosálu za tím asi taky nestojí. Chápu tu současnou žízeň po velkém bijáku, ale trochu objektivity, přátelé.. Snad Charlie Sheen, dokud ještě drží jakž takž pohromadě, zvedne hozenou rukavici.. (25.08.2022)

Já to klidně přiznám - druhý Top Gun jsem vidět nechtěl a teď aspoň konečně vím proč. Moje hodnocení míří hlavně ke klišé a banalitám toho filmu - vše bylo předvídatelné, ohrané a hloupé. V mnoha případech jednoduchost nevadí, ale v tomhle fakt jo. Technická stránka, Cruise a Connelly na tři hvědzy. Za víc ten film nestojí - teda pokud byste velké procento neudělili vydělávání peněz. (20.10.2022)

Absolútne si nepamätám jedničku, pričom stíhačky ma asi tak bavia, ako vláčiky. Každopádne musím uznať, že Mavarick má svoju vysokú kvalitu, pričom by dosahoval ešte vyššiu, keby neminuli všetok make-up sveta na TopGanov ksicht. Tešilo ma, kokotkovia americkí, no nejaký propagandistický, idealistický, v závere vďaka opätovnému potlesku na otvorenej scéne, grcanice hodný film môj názor na Vašu vojnovú politiku nezmení. To sa nepodarilo ani Rockymu v Moskve. A to ten aspoň rozjebal našeho Ivana :D (02.09.2022)

Tomík si vyjednal 20% z každé prodané vstupenky, šikula jeden, a pod svým producentským dohledem nám naservíroval pohádku, která je sice krásně natočená, ale dějově je to klišé jako prase. Stíhačky sice nikdy nebyly tak sexy, v kokpitových záběrech úplně vidíte na tvářích herců účinky přetížení, každý mach navíc, i ta nostalgie je fajn, když se s ní umí pracovat, ale to všechno okolo jede podle klasických předvídatelných hollywoodských notiček, přesně odhadnete, co se v následující scéně stane, žádný moment překvapení se nekoná, o nějakých překvapivých zvratech si tenhle film může nechat zdát. Regulérně jsem se první půli nudil, a vlastně i po zbytek stopáže. Jediný, kdo mi hejbl osrdím, byl Val Kilmer, zvlášť když znáte jeho skutečný zdravotní stav. Závěrečná chválená akční pasáž mi svojí přepáleností přišla jak CGI filmeček z nějakého Call of Duty, už chyběl jenom gamepad do rukou. Současných 92% ve zdejším hodnocení považuju za úlet. (31.05.2022)