Orel Eddie

Jít si za svým, neotáčet se za neúspěchy. Vzít si z nich jen to dobré a pospíchat za další výzvou. Nevyšlo to už mnohokrát, na skokanském můstku nicméně nějaká šance na vysněnou olympijskou účast je. Zvlášť když Velká Británie pamatuje ve své olympijské historii jediného (neúspěšného) skokana. Postrach můstku přichází na scénu. Velkým plusem je to, že nejde o typickou životopisnou nudu, kterou nás tvůrci každoročně několikrát zásobují. Ano, tenhle neúnavný optimista skutečně „skákal“, ale je radost sledovat, jak se drápe nahoru. Celé je to stylové, velmi sehrané a má to (alespoň v první hodince) velmi slušné tempo. Omlouvám se, obrýleného Tarona Egertona jsem jaksi nepoznal, jeho bezprostřednost je nicméně kouzelná. Stejně jako zprvu neochotného a chlastajícího kouče (a hlavně Australana, který sníh asi moc nezná) Hugh Jackmana. Chemie mezi nimi funguje, navíc jim nahrávají vděčné vedlejší postavy. Zhruba v polovině se to ovšem přehoupne do předvídatelných vod (už předtím to přitom bylo na hraně), kdy jen sledujeme, kdy, kde a s jakou pompou skočí, kdo mu hodí nějaký ten klacík pod nohy a jak bude nakonec i taťulda u televize slzet dojetím. Je fajn snít, páč se to dnes trochu vytrácí. Ale tři hvězdy jsou tak akorát. Na mě prostě až moc šablon. (02.05.2017)

Někteří lidi nevěří... tentokrát ze skokanského můstku. Zkrátka existují typy se sníženým pudem sebezáchovy, kterým se tento druh nažívání někdy i osvědčí, pokud se tedy dřív nezabijou... Tak jo - vcelku zábavný, tak trochu hraný Angry Birds na sněhu, ovšem s interesantní kamerou a šarmantním opilcem (a že ty zkrachovalé sportovní hvězdy nenaverbujou na reklamy s alkoholem, ještě by posloužily ;-)) Jackmanem, jehož fešácky padnoucí džíny by zasluhovaly samostatnou zmínku v titulcích. P.S. A to nic není - můj strejda na lyžáku skočil v nestřeženém okamžiku z harrachovského můstku. Taky premiérou. A s hůlkama! P.S.S. Ještě bych ocenila, že Eddie "Eagle" Edwards nebyl po olympiádě přijat na univerzitu... tedy alespoň se o tom nikdo v doslovu nezmínil. (12.08.2016)

Orol, ktorý bol v podstate nemotorným tučniakom. 3 hviezdy dávam za zopár vtipných situácií, super výkon Hugha Jackmana, ktorý prevýšil celé svoje okolie a hlavnú myšlienku, ktorá mala spropagovať, že Olympiáda má svoje motto, ktorého sa už dávno nedrží. To slávne „nie je dôležité vyhrať, ale zúčastniť sa“ má niečo do seba. Avšak s obdivom niekedy pozeráme skôr na karikatúry športovcov, ako na tých skutočných, ktorí sa dennodenne trápia, aby mohli bojovať o tie najväčie méty. Hlavný hrdina zobrazujúci anglického skokana Edwardsa je znázornením sile vôle niečo dosiahnuť, niečoho sa zúčastniť, zároveň ale nechýbajú momenty, keď si poviete, že tento človek asi nebol celkom v poriadku. Obavy o jeho duševné zdravie potvrdzuje nezmyselnými skokmi bez tréningu s ohrozením vlastného života. Nakoniec dosiahol svoju účasť na Olympiáde, netreba ale zabudnúť, že tento človek skončil tak ďaleko posledný, že by ho predbehol aj Uganďan bez lyží. Hoci vidíme, že na konci Olympijských hier v Calgary si spomenuli v záverečnom príhovore aj na neho, netreba zabudnúť, že pre istotu potom následne Olympijský Výbor zmenil pravidlá kvalifikácie tak, že Edwards sa už nikdy na Olympiádu nekvalifikoval. Takže voči komu je tu ten obdiv, voči človeku, ktorý bol duchom trošku slabší a proste si len zaumienil štartovať tam, kde nikdy nemal mať? Ľudia takéto typy radi obdivujú, netreba ale zabudnúť, že v podobnom duchu sme ešte donedávna obdivovali aj Pistoriusa. (17.06.2016)

Může za to Primož Ulaga. Na ZOH 88 v Calgary byl taky coby skokan na lyžích reprezentovat svoji zemi, stejně jako britská netalentovaná ponrava Michael Edwards, přezdívaný Orel Eddie. Ještě jeden takový přehrávaný výkon od Tarona Egertona a přestanu psát, že je to talentovaný herec. A latentní homokláda Huge Juggwoman, toho už ani hodnotit nebudu, jen očekávám, že takových podřadných rolí bude přibývat na jeho kontě více, budou-li po konci Wulvarina ještě vůbec nějaké. Film měl obrovské štěstí na produkci Matthewa Vaughna, jinak by skončil na smetišti filmové hanby. Ostatně jedná se o komerční propadák (není divu). Vizuálně i technicky není úplně marný, oku lahodící. Ovšem tvůrci si museli navymýšlet stovky úprav děje, aby bylo vůbec o čem vyprávět. A ono se na ty bezmála dvě hodiny ani toho moc nestane. I dítě ze školní družiny, které bylo počato neplánovaně, by hravě predikovalo, co přijde. Debil bude tak dlouho skákat, až skočí povedený skok, začne na malém můstku, kvalifikuje se na ZOH, jeho opatrovník, označení trenér bych vynechal, se vyhrabe z alkoholového bahna, tatík, který v retarda a jeho schopnosti retardace ani trochu nevěřil, se v závěru hrdě ke kreténovi hlásí i s nápisem na tričku aj. Retard postupně skočí všechny můstky, zláme všechny dosavadní britské rekordy, ty ostatně byly poněkud směšné, nedaly se brát vážně, kupodivu si ale nic nezláme. Fajn hudební doprovod, všudypřítomný esprit, neotřelé sportovní téma, ale prostě film nepřijde s ničím výjimečným, co by mě na něm uchvátilo. Skoky na lyžích zůstanou pro mě i nadále neatraktivními. 5/10 (03.07.2017)

Bylo to fajn. Taron Egerton se vtipně ksichtil, ale chybělo mi tam nějaký drámo. Něco, kvůli čemu bych mohl hlavnímu hrdinovi vyloženě fandit. Šlo vlastně jen o to, aby se nezabil a na to měl zase zkušeností dost. Nějak extra k popukání mi to nepřišlo, ale bylo o fajn. Ty jeho rodiče mi přišli hyper. (02.05.2016)