Post Tenebras Lux
Post Tenebras Lux
Light After Darkness
Post Tenebras Lux
Post Tenebras Lux
Režie:
Carlos ReygadasScénář:
Carlos ReygadasKamera:
Alexis ZabéHrají:
Adolfo Jiménez Castro, Nathalia Acevedo, Willebaldo Torres, Rut Reygadas, Mitsy Ferrand, Joakim Chardonnens, Ander Vérez, Eleazar Reygadas (více)Obsahy(1)
Fascinující snímek jednoho z nejzajímavějších mexických režisérů současnosti Carlose Reygadase (Bitva na nebi, Japon), zachycuje osudy mladé rodiny, která se z města odstěhuje žít na venkov. Střet s realitou venkova však není tak poetický, jak se na první pohled zdálo. Místní jsou nedůvěřiví, vztahy na venkově jsou ovlivněny událostmi z dávné minulosti, mladý pár provokuje svým stylem života a stavbou opuletního, moderního domu. To vše ještě podpoří to horší ve vztahu mladého páru, který si musí uvědomit, že “život v přírodě” jim nezaručí lásku a spokojenost. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (58)
Mexičania milujú deti, sex, prírodu, čiže sú takí istí, ako všetci ostatní. Len s tými psami je to zložitejšie, my sa s nimi hráme, oni do nich kopú. Aký je rozdiel medzi pseudoartom a jasným umením, čo je to symbol a metafora a čo iba obsahovo vyprázdnený obraz, to skutočne záleží iba na optike toho- ktorého diváka, ale najmä by to mal vedieť samotný režisér a sprostredkovať to tak, aby divák vedel, že keď bude jeho dielo rozoberať, tak na niečo zaujímavé príde. Post tenebras lux je exemplárny prípad na rozdelenie divákov do dvoch skupín. Mám pocit, že aj keby ten subjektívny pohľad bol skutočne satanov a vo filme by som rozšifroval všetky náboženské symboly, tak emocionálne by som nebol o moc viac pohnutý, ako teraz. Takže výsledok označujem za zaujímavý experiment. ()
Post Tenebras Lux. Po temnote prichádza svetlo, pričom práve tesne pred úsvitom býva temnota najväčšia. Aký hlboký dokáže byť Tvoj smútok, taká veľká dokáže byť Tvoja radosť. Je toto kód dotyčného filmu? To neviem, ale úvodnú scénu s malým dievčatkom na lúke pred búrkou zaraďujem medzi najlepšie v poslednom období. A to nielen vizuálne, ale aj pocitovo. ()
Originálně koncipovaný poetický artový film, který pro svou bizarnost skutečně není pro každého. Vyniká sice brilantní kamerou s mimořádnou mizanscénou a vůbec tvorbou obrazové stránky, ale výsledný dojem je pro běžného diváka velmi rozpačitý až nudný a určitě pro mě není na víc než jedno zhlédnutí... 60 % ()
Reygadas není Tarkovsky. Vyprázdněné pozérské nic, slepenec sic vizuálně podmanivých záběrů, kterých spousta přebývá nebo naopak chybí. Nejsilnější z celého snímku je úvodní scéna, kterou lze považovat jako slušnou poctu právě Tarkovskému, ale zbytek filmu je natolik jak obsahově tak vizuálně odlišný od koncepce toho, jak k filmu přistupoval Tarkovsky, že o nějakém srovnávání nemůže být řeč. Jestli jsou Tarkovského filmy spirituální zážitek a člověk je musí prožít, zde jsem nic podobného nepociťoval a spíš jsem se celou dobu nudil. Stopáž potom zbytečně přepálená. Snímek toho chtěl říct mnoho, ale neřekl vůbec nic. ()
Hra obrazů, které dominuje úchvatná mexická příroda. Lidský příběh by v ní trochu rušil, a tak je omezen na minimum nezbytné pro jakous takous srozumitelnost. V dlouhých záběrech taky trochu déjà vu loňského Tenkrát v Anatolii. Jenomže zatímco Turek Nuri Bilge Ceylan využíval motivů realismu, Mexičan Carlos Reygadas se nebrání fantazii ani neřestem, a v komentářích se tak objevují narážky na porno. kult pro Cinema Mundi, 2013. ()
Galerie (16)
Photo © Independent Cinema Office
Reklama