Režie:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Yann TiersenHrají:
Audrey Tautou, Mathieu Kassovitz, Rufus, Jamel Debbouze, Clotilde Mollet, Isabelle Nanty, Dominique Pinon, Yolande Moreau, Maurice Bénichou, Claire Maurier (více)Obsahy(1)
31. srpna 1997 ve 4 hodiny ráno dostala Amélie (Audrey Tautou) nápad. Musí stůj co stůj najít dávného majitele krabičky vzpomínek, kterou náhodou našla ve svém bytě, a poklad mu vrátit. Jestli to ocení, je rozhodnuto. Amélie začne zasahovat jiným lidem do života. Jestli ne, tak nic. Kultovní romantickou komedii o nesmělé Pařížance s laskavým srdcem milují díky její hravosti a půvabu miliony diváků po celém světě. Film o drobných, ale o to důležitějších radostech, který získal řadu prestižních filmových ocenění, ani po 20 letech od premiéry neztratil nic ze svého šarmu. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (1 574)
(1001) Hned na začátek bych chtěla zmínit, že scéna ze strašidelné jízdy je jedním z mých nejoblíbenějších filmových erotických momentů. A dále bych chtěla říct, že každý film je ze zásady konstrukt, to jako reakci na některé zdejší komentáře. Následovat budou moje obvyklé plačtivé poznatky, ale tentokráte doslova, protože se mi snad ještě nestalo, že bych si k filmu musela přinést papírovou utěrku, protože mě pálily oči od toho všeho brečení a bez utěrky bych na film neviděla. Během mého problematického dospívání to byl jeden z prvních filmů s poselstvím "perverti jsou taky lidi", který jsem viděla, takže k němu mám zkrátka takový srdíčkový vztah. Plus ta dramaturgie budování postav skrz detaily a dramatického oblouku z "malých věcí" je promyšlená a políbeníhodná. ()
Pověsti a tisíce nadšených hodnocení nelhaly: Amélie je úžasná. Roztomile poetický film má jakési neodolatelné kouzlo, díky němuž nenásilně spojuje hned několik žánrů, vypadá kýčovitě a originálně zároveň, z všelijak se pitvořících herců ztvárňujících bizarní postavičky se rázem stávají všední lidé žijící všední životy v jedné všední pařížské čtvrti... Zkrátka takový neobyčejně obyčejný, barvami i optimismem hýřící a skvělou hudbou ozvučený neopakovatelný film. ()
[imdb: 8.6/10] | me: Milý európsky nekonfliktný, ale na môj vkus dosť jednoduchý a miestami príliš nevýrazný film. Audrey Tautou je jedinečná, jej postava je netradičná, krehká, ... stelesnené dobro, jemnosť a spravodlivosť ... a práve to je zároveň aj celá podstata tohto francúzskeho dielka. Je to špecifický film, ktorý niekedy pohladí, inokedy poteší ale väčšinou proste len tečie a vyžaruje až naivnú dobrotu (na všetky svetové strany) obalenú príjemnou hudbou, zaujímavou kamerou a strihom. ()
Divný film pro divné publikum, dalo by se říci. Jenže takovýto film se opravdu jen tak často nepoštěstí vidět. Zvláštní rozhodně je, stejně jako jeho hlavní postava: Amélie. Jenže jestli je něco zvláštní, tak pro toto je zvláštnost slabé slovo. Film, jako je tento, dle mého ani neexistuje a nikdy existovat nebude. Je to taková nezávazná existence sama pro sebe, která započne a skončí kvalitou hodně na hraně toho nejvyššího, co dokáže francouzská kinematografie nabídnout. Výborní herci už jen dovršují rychlou dekádu života holky, která je tak trochu praštěná, ale rozhodně ne hloupá. Jen tak trochu vychcaná, stejnak jako je tento film. Vytváří a ukončuje jednu malou epizodku ze světa neskutečna v centru samotné Paříže. ()
Poprvé to mezi mnou a Amélií skřípalo. Německý dabing mezi nás postavil Berlínskou zeď. Podruhé jsem to viděla v češtině. Porozuměla jsem, ale nechalo mě to chladnou a zapřísahla jsem se, že už nikdy více...Napotřetí jsem se s Amélií setkala ve francouzštině s anglickými titulky. Intenzivních 122 minut. Dívka, která si hraje s životem jako Medvídek Pú, který nemá sourozence ani kamarády v kouzelné catch me, if you can lovestory. Audrey Tatou, která z Paříže svou originální filozofií vytváří pohádkovou říši plnou nerudovských figurek, Paříž, která ukazuje,co se skrývá za úsměvem Mony Lisy. Scéna s polibky je jeden z nejvíce zneklidňujících milostných filmových momentů. Už když mu položí prst na rty... ()
Galerie (103)
Zajímavosti (44)
- Oživlé obrázky v Améliině (Audrey Tautou) ložnici (pes s límcem, bílý pták) a Améliina imaginárního krokodýlího kamaráda z dětství vytvořil německý malíř Michael Sowa. (Martinibaby)
- Režisér Jean-Pierre Jeunet chtěl původně jako tvůrce hudby Michaela Nymana. Ten se však nakonec ukázal jako nedostižný. Jeunet pak uslyšel hudbu Yanna Tiersena, která původně pro film nebyla zamýšlena, a koupil na ni práva. Skladatel Yann Tiersen pak už jen dopsal pár charakteristických motivů. (Terva)
Reklama