Podfukáři

Přeplácaná a přechytralá blbinka - někdy až žasnu, jak si scenáristé dokážou zničit vlastní slibný nápad. Obzvlášť závěrečná půlhodina Podfukářů byla přímo útrpná a znovu se na ně nejspíš nepodívám. Film je pro mě tedy především dalším dílkem do skládačky "Cokoliv, kde se objevil Michael Caine". Ostatní herci (včetně Morgana Freemana) skoro nestojí za zmínku. Dvě hvezdičky a kousek i za tu (svižnou, leč naprosto zbytečnou) akční scénu. (28.03.2014)

// Kouzla, iluze a triky. Zábava, zmatenost a zklamání. Jinak to nejde popsat, rozhodně nemůžu říct, že bych se nebavil a že by film neodsýpal ale! chaotické skoky v ději, děravé vysvětlovačky a nulový zájem o takřka všechny postavy s jedinou vyjímkou v podobě agentky z Interpolu, která jako jediná nakonec absolutně nedávala smysl prostě nemůžu hodnotit výš, jak nad lehký nadprůměr. Tak lehký, že se to oproti jiným letošním filmům vůbec nechytá a ve finále je to tedy spíš vlastně podprůměr (see what I did?) - a to při tak slušném námětu a tak! skvělém! obsazení! vážně zamrzí. Zábava, která vlastně nakonec zábavou nebyla. Trik? Iluze? Kouzlo? I don't care. 60% (09.08.2013)

Dannyho panáci. Shodou okolností jsem si ve stejný den už poněkolikáté užil styl, eleganci a hravé rozuzlení Oceanovy jedenáctky a ve světle tohoto srovnání vypadají Leterrierovic CGI Kožíšci dosti hanebně. Jejich caper movie sice představí prvoligovou plejádu herců (vyjma Eisenberga, jeho ksicht by měl Copperfield nechat zmizet jako Sochu Svobody), ale s tím vnucováním iluzornosti to ve své za každou cenu líbivé show zkrátka přehnali. Z kouzelníkova klobouku občas vyleze Bob, někdy Bobek. Tohle byl bobek.. (27.01.2014)

Keď sa nad Podfukármi zamyslíte, tak je to absolútna hovadina, ktorá je asi taká reálna, ako skríženie dinosaura s kindervajíčkom. Ale možno aj práve v tom tkvie čaro tohto komerčného hitu (rozpočet 75 miliónov, celosvetová tržba 351). Je tu možné všetko. Fakt všetko. A nie že nevadí, že sa najväčšie záhady vysvetľujú absolútne absurdnými spôsobmi, ono je to vlastne práveže plus! Takže hoci nezdieľam všeobecné nadšenie Podfukármi, musím uznať, že čím častejšie ich vídam v reprízach v TV, tým viac ma bavia. Páčil sa mi kasting, bavili ma nápadité scény, bavilo ma tipovať si, ako to dopadne (resp. to ma bavilo prvý raz, pri reprízach som si naopak užíval, že „viem“ a vnímal som jednotlivé scény z iného uhľa). (24.06.2020)

To se nám zase jednou sešla v kině sestavička... Já s oblibou sedávám kolem třetí řady, protože mám rád, když plátno je to jediný, co v sále vidím, no a pak je to taky jediná možnost, jak se vyhnout křupanům, kteří si kino pletou s bufetem nebo se slučákem. Jenže tentokrát byl asi mezinárodní den hňupů, takže za levým uchem mi seděl roztomilej páreček, kterej si snad připlatil za sedačku s popcornovačem, za pravým ouškem se patrně souložilo, přímo za mnou pak seděl vážně nadějnej fotbalista, kterej celý dvě hodiny neúnavně trénoval kop bodlem, no a přede mě se rozvalil druhej nejroztomilejší pár toho odpoledne; převoněnej metrouš, co pod mým pravým okem každejch pět minut čuměl do fakt fakt fakt zářícího telefonu a smradlavá pipina, která se mně pod levým okem už od polovičky bijáku oblíkala, aby pak byla jako první na záchodě. Tím nejsilnějším argumentem, odůvodňujícím moje čtyři fáborky je, že všechna tahle bizarní snůška lidský nevychovanosti a debility mě od Podfukářů rozptýlila jen jednou! Takovej spád a náboj to mělo. Jen tomu štramákovi Morganovi mohli ubrat na věšteckejch schopnostech, no a pátej Jezdec? Ale prosím vás... (06.07.2013)