Podfukáři

10/10 aneb protiproud bez pana Hájka a plno disclaimerů Vrátil sem se z kina, sem nadšenej jak velbloud vidící po tech měsících oázu, a těch neobjektivních a nadsazenejch 10/10 se nepokusím obhájit, ale spíš vysvětlit. Podupozornění: Bude to dlouhý a než vůbec začnu, tak vás otrávím sedmi disclaimery. Disclaimers following... 1. Jsem ovíněn a po delší době čerstvě zamilován. Emo hlídka si může dát pohov. 2. Prakticky všechny výhrady, které si v reakcích na tento film přečtete, se jenom velmi těžko rozporují a velmi často jsou oprávněné. 3. Je to snad první letošní film, kterej sem si v kině fakt neskutečně užil 4. Doteď sem neviděl ten Star Trek. Ze zamýšleného odpoledne v Praze se vyklubali 4 dny, kdy jsem do kina nebyl schopen dojít (byť sem se dvakrát snažil). 5. Lidi, co tvrdí, že tohle patří na obrazovky televize a ne do kina, jsou divní a nebezpeční. 6. Od začátku roku jsem se snad u každýho filmu shodoval s Jokerem. Mám radost, že sem tuto smutnou sérii tímto protrhl. 7. Pokud si Emo hlídka nedala pohov, a čte to, tak ještě řeknu, že ženy jsou nevypočitatelné bytosti s postraními úmysly. Ale ne všechny sovy jsou tím, čím se zdají být. A teď k samotnýmu filmu. Poprvý od Dark Knight Rises jsem pár minut před koncem slyšel ono dlouhý a táhlý "wow". Při příchodu do sálu jsem se toho filmu dost bál. Bál jsem se překombinovanýho děje, dementní pointy, rezignace na logiku... Nakonec se ukázalo, že až poslední obava byla oprávněná. Rozumím tomu, proč je tomuhle snímku tak nadáváno. Ano, logiku tu opravdu raději nehledat. Ale sám sebe jsem se musel na konci zeptat. Vážně mi to vadí? Tohle je heist movie. Žánr, kde už v minulosti bylo řečeno vše a přijít s něčím překvapujícím a nečekaným je prakticky nemožný. Tenhle film v tomhle podle mě proti všem předpokladům uspěl. Film s divákem nehrál rovnou hru (jak už bylo dřív řečeno) a já mu za to děkuju. Jenom TOHLE totiž v dnešní době může zabezpečit přechcání diváka. Dnešní filmožrout je přežranej point, mindfucků a všeobecnýho ochcávání. V dnešní době, kdy měsíce před filmem vycházejí trailer, "fičurety, a rozhovory jak na běžícím páse, už často není problémem odhadnout děj a pointu ze samotných upoutávek. Divák často jde do kina už s tím, že nechce být přechytrařen. Nevím, jestli sem byl v kině plném diváků, co měli na čele nápis "tabula rasa", ale fakt sem měl pocit, že konec nikdo nečekal. Ano, chytráci se budou hádat, že to věděli už po patnácti minutách atd, ale to mě trochu připomíná Andreje Anastasova a jeho machrování v devadesátých letech, že dohrál každou adventuru. To už je prostě profesní deformace. Bez toho, aby k tomu film (hra) zavdával(a) příčinu, budu kombinovat tak dlouho, až jeden z možných výsledků bude ten správný. Ale za to už ten film nemůže. Tohle pro mě byl svěží vánek do zatuchlých kinosálů, kterej přinesl výbornej žánrovej snímek, kterej bavil a udivoval celou dobu trvání, a na konci nabídl výborný a hlavně nečekaný vyústění, který člověku vyloudilo velkej úsměv na tváři. Strašně mě mrzí, jak je to teď všude strhávaný, jako průměr, nebo dokonce podprůměr. Mejch 10/10 ti je samozřejmě nadsazenejch, ale kolikrát jste přidali filmu nějakej ten bodík navrch, když jste byly nadšený, ale všichni kolem vás ten film trhali na cucky? (31.10.2013) (méně) (více)