Rozsudek

Nejsem si úplně jistý, jak tvůrci ten film zamýšleli. Buď je to jen strašně banálně a schematicky podaný příběh o "slavné vzpouře utiskovaného lidu", anebo lze tu vzpouru uchopit ještě jako nedomyšlený čin pár horkokrevných hlav. Kdyby to byla ta druhá možnost (ale moc tomu nevěřím), tak bych přihodil hvězdičku, celé by to totiž dostalo zajímavější rozměr. Víc hvězdiček než 3 bych ale stejně nedal, protože to pořád byla jedna velká NUDA, místy navíc docela nesrozumitelná. (17.09.2022)

Juraj Dóža sa správne volal György Székely(Juraj Sikul,Juraj Sekeľ) a nebol to Maďar ale Rumun.Meno Juraj Dóža(György Dózsa ) sa začalo používať až o niekoľko desaťročí neskôr,oficiálne ho historici začali používať až v 19.storočí.A nebol to žiadny sedliak ale zeman,hoci vi filme z neho spravili obyčajného sedliaka.Ak by bol sedliak,tak by z neho kráľ Vladislav Jagelovský neurobil dvorného rytiera a ostrihomský arcibiskup by ho nevymenoval za veliteľa križiakov,ktorý sa sústreďovali v okolí Budína.Ináč je to jedná z najvýznamnejších postáv uhorských dejín,pretože Juraj Dóža bol na čele najväčšieho povstania v dejinách Uhorska.Nie je to zlý film,ale to by chcelo naozaj veľmi skúseného režiséra a veľké množstvo peňazí.Pretože boje v tomto filme takmer nie sú,a tých pár bitiek nestojí za reč.Po tejto stránke film nestojí za nič.Ale za pozretie určite stojí,už aj preto,že o tejto historickej postave asi neexistuje žiadny iný film.Škoda je,že známy rumunský režisér,medzinárodne známy(Boj o Rím,Dákovia,Posledná krížová výprava) sa nepodujal natočiť film o tejto historickej postave.Predsa len ,obaja sú Rumuni.Možno sa ešte niekedy dočkáme aj veľkofilmu o tomto mužovi,ktorý urobil najväčšiu vzburu v histórii Uhorska. (24.10.2011)

Sled a postup filmového vyprávění mi připadalo zmatené, často jsem nevěděl, co se děje, kdo je kdo, s kým je a co chce. Také jsem tam nenašel žádné bitvy a bojůvky proti magnátům, většinou se to odehrávalo prostřednictvím špatně srozumitelných dialogů. Ale líbily se mi kostýmy, výprava a kamerové záběry, takové sirové, navíc ještě černobílé. I ty ksichty byly dobře vybrané. (04.11.2014)

Na středověk příliš nažehlené, připomíná spíš televizní inscenace ze 70. let. Nepochopila jsem značení kříže štětcem na odhalený hrudník, pokud je mi známo, v církvi žádný podobný rituál není a nebyl ani před koncilem. Žehnalo se vždy kropením svěcenou vodou nebo znamením kříže RUKOU a použivala se svěcená voda nebo křižmo. (20.05.2014)

Každý národ má nějakého historického reformátora či určitého vůdce, který vezme zbraň do ruky jako první. Zbraň může mít mnoho podob. Juraj Dóža v ruce svírá meč a opravdu pevně, až nemilosrdně. O čemž svědčí jeho rozsudky, které si nic nezadají nad rozsudkem, stíhající jeho. S inspirací myšlenky mistra Jana Husa, vede svůj hladovějící lid, chvílemi konzumující skutečně prazvláštní věci, do zoufalého boje, což je nejspíše to poslední, co těmto obětem své doby zbylo. Jeho odhodlání je neústupné a nekompromisní. I k vlastním lidem, kterým se nevyhýbá stejný fanatismus, jako určité skupině Táboritů. Scény těchto stavů jsou velmi silné, stejně jako závěrečný, bolestivý "tanec" kolem svého sedláckého krále. Tyto momenty, velmi zdařilá režie, skutečně prazvláštní hudební doprovod, který není sice nějak extra silný, ovšem jeho temný a skutečně podivný nádech, drží mé hodnocení v nadprůměru. Snímek je naprosto v pohodě stravitelný, zbytečně nenatahovaný a ke konci skvěle gradující. Výborná mezinárodní spolupráce. (28.10.2013)